Článek
Několikasethlavá hejna čápů bílých, která ornitologové v posledních dnech pozorovali na zoraných polích především na Moravě, pomáhají přirozeně regulovat stavy přemnožených hrabošů polních, kteří letos některým zemědělcům zničili úrodu. Podle východočeského zoologa Josefa Hotového jde o přirozený proces, který se pravidelně opakuje.
„Hraboši se přirozeně přemnožují, někde každé tři roky, někde až po pěti letech, je to přirozená situace. A zvýšený výskyt ptáků, kteří se jimi živí, je přirozenou reakcí přírody,“ vysvětluje Hotový.
Přemnožení hraboši se podle něj stávají snadnou kořistí i proto, že v chodbách, které si tvoří pod zemí, je jednoduše přeplněno. „Tím že jich je hodně, jsou ve stresu, a v důsledku toho musejí častěji na povrch, čímž se stávají kořistí,“ říká zoolog. Čápi bílí, kteří díky své velikosti a barvě bývají nejnápadnějšími polními lovci, podle něj velké množství hrabošů využijí pro získání zásob, které potřebují pro cestu do Afriky, na kterou se v posledních dnech hejna postupně vydávají.
Populační exploze hraboše polního podle něj však pomůže i další řadě živočichů, kteří se nyní budou na pole stahovat. „Jde o jejich přirozené predátory, u nás mezi ně patří především poštolky, káňata, většina druhů sov a také lasicovité šelmy. I jejich populaci hraboši pomohou. To, kolik má samice mláďat, záleží na její kondici. Když je nedostatek potravy, má mláďat nebo vajíček málo a mláďata také mají poměrně vysokou úmrtnost, protože je rodiče nemají čím živit. Naopak když je situace z pohledu predátorů taková jako letos, přežije více mláďat,“ vysvětluje.
A kolik podle jeho odhadu přežije hlodavců? „Většina hrabošů, které dnes vídáme na polích, nepřežije letošní zimu. V důsledku toho, jak se mezi sebou teď častěji potkávají, se mezi nimi také rozšiřují nemoci a ty v konečném důsledku způsobí, že 90 procent hrabošů, které teď vidíme, nepřežije, na jaře z nich nezbude skoro nic,“ říká a dodává, že zemědělcům by mohly pomoci také vydatné podzimní deště, které zaplaví nory hlodavců.
