Čajem zkoušeli otrávit i novinářku Politkovskou. Kdo předcházel Navalnému?

„Předpokládáme, že Alexeje otrávili něčím namíchaným do čaje. To bylo to jediné, co ráno pil,“ napsala na Twitteru mluvčí kritika Kremlu Kira Jarmyšová. „Alexej je nyní v bezvědomí,“ dodala.

Čtyřiačtyřicetiletý opozičník letěl ze sibiřského Tomsku do Moskvy, když se mu udělalo nevolno. Letadlo proto nouzově přistálo v Omsku, kde byl Navalnyj hospitalizován. „Do léčení byli zapojeni specialisté všech odborností. Stav pacienta je vážný,“ uvedly místní úřady.

V pátek dopoledne ruští lékaři podle britské televize Sky News uvedli, že známky otravy u Navalného neobjevili. „Otrava je i nadále jednou z variant diagnózy, ale nemyslíme si, že byl pacient otrávený,“ uvedl lékař Anatolij Kaliničenko z omské nemocnice.

To, že se otrava Navalného potvrdí, se podle dosavadního vývoje jeví (zejména z politických důvodů) jako nepravděpodobné. Lídr ruské opozice by se zařadil na početný seznam nepohodlných politiků, opozičníků i novinářů, kteří v minulosti takovému útoku čelili. Nebo mu i podlehli.

Asi posledním případem otravy, v níž mělo prsty (alespoň podle podezření mezinárodního společenství) Rusko, je kauza bývalého dvojitého agenta Skripala. Sergej Skripal skončil na jaře roku 2018 spolu s dcerou Julijí v nemocnici poté, co je našli v bezvědomí na lavičce v jihoanglickém městě Salisbury.

Jako zdroj otravy lékaři určili nervově paralytickou látku Novičok. A podezření padlo podle britských úřadů na dva Rusy, kteří byli podle informací britské tajné služby členy ruské vojenské rozvědky GRU. Bývalý ruský dvojitý agent Skripal, jenž v devadesátých letech pracoval současně pro britské i ruské tajné služby, byl v bezvědomí asi měsíc. On i jeho dcera nicméně otravu přežili. Případ zamíchal diplomatickými kartami ve vztazích Ruska a Velké Británie, které citelně ochladly.

Více než polovina členských států EU i další země světa pak vyhostily ruské diplomaty. Rusko reagovalo recipročně a zopakovalo, že v případu otravy Skripalových není viníkem.

Jeden ze zakládajících členů skupiny Pussy Riot si v roce 2018, těsně po soudním líčení s Veronikou Nikulšinovou, rovněž členkou Pussy Riot, začal stěžovat, že špatně vidí a později i že nemůže chodit. Z moskevské nemocnice byl převezen do Berlína, kde lékaři potvrdili, že je velmi pravděpodobné, že byl otráven. Nedokázali však identifikovat přesnou toxickou látku. Verzilov vyvázl zdravý a bez následků.

Osmatřicetiletý ruský opoziční politik byl blízkým spolupracovníkem zastřeleného Borise Němcova. Sám se stal obětí otravy, a to dvakrát, v roce 2015 a podruhé v roce 2017. V obou případech vykazoval podobné příznaky – otok na mozku a selhání vnitřních orgánů. Kvůli léčení v obou případech odjel do zahraničí.

Kara-Murza je jedním z hlasitých zastánců tzv. Magnitského zákona, tedy právního dokumentu, který uvaluje sankce kvůli porušování lidských práv. Kvůli svědčení před americkým Kongresem se někteří politici ruské Dumy snažili na Kara-Murzu podat žalobu za zradu, za což by mu hrozila až doživotní vazba.

Alexandr Litviněnko zemřel na otravu radioaktivním poloniem v roce 2006. Jednalo se o bývalého důstojníka ruských zpravodajských služeb KGB a FSB, který získal politický azyl ve Velké Británii. A pracoval potom pro britské tajné služby. Právě v Londýně se před čtrnácti lety setkal s jinými bývalými agenty FSB.

Chvíli poté skončil v nemocnici a 23. listopadu zemřel. Britská policie z vraždy obvinila jednoho z Rusů, s nimiž se Litviněnko sešel, tedy Andreje Lugového. Při druhém vyšetřování před několika lety došly britské úřady k tomu, že vraždu Litviněnka posvětil šéf FSB a nejspíš i ruský prezident Vladimir Putin.

Příběh novinářky Anny Politkovské se v mnohém podobá tomu, co se aktuálně děje opozičnímu předákovi Navalnému. V roce 2004 Politkovská zkolabovala na palubě letadla po vypití čaje.

Politkovská, redaktorka nezávislého listu Novaja Gazeta, se stala nepřítelkyní Putinova režimu po psaní kritických článků z Čečenska. Dva roky poté, co ji otrávili čajem, ji zastřelili ve výtahu jejího domu.

Ukrajinský politik, bývalý premiér i prezident země. Když v roce 2004 znovu kandidoval na ukrajinského prezidenta proti Viktoru Janukovyčovi, začal vykazovat známky otravy. Později se ukázalo, že byl opravdu otráven dioxiny. Vyšetřovali ho rakouští lékaři.

Juščenko má kvůli otravě poškozenou kůži, dodnes jsou známky otravy vidět na jeho tváři. Dioxiny jsou silně toxické látky, které se běžně využívají například při výrobě pesticidů. Sám po několika letech z otravy obvinil politika Davida Žvaniju, jeho tehdejšího spolupracovníka.

Ruský politik a rovněž novinář nezávislé Nové Gazety se věnoval hlavně tématu korupce v zemi. A podobně jako Politkovská se ostře vymezoval proti bojům v Čečensku. V roce 2003 byl hospitalizován s otokem na mozku a dalšími vážnými příznaky, podle ruských úřadů se jednalo o alergickou reakci. Zemřel 16 dní poté. V nemocnici, která byla pod neustálým dohledem ruské FSB.

Nikdy se nepodařilo získat přímý důkaz o jeho otravě. Symptomy ale nasvědčují otravě thalliem.