Byznys vs. lidská práva. Čínsko-unijní investiční dohoda má namále

Nad čínsko-unijní investiční dohodou se stahují mračna. Po sankčních šarvátkách mezi Čínou a Evropskou unií už tři ze čtyř největších skupin Evropského parlamentu uvedly, že dohodu nepodpoří. Nalomená je i Evropská lidová strana (EPP).

Středopravá frakce dohodu dříve podporovala z ekonomických důvodů. Svůj postoj však řada vysoce postavených členů za posledních 24 hodin přehodnotila, včetně evropského komisaře pro obchod Valdise Dombrovskise a předsedy EPP Manfreda Webera.

„Čína se nás snaží zastrašit umlčením poslanců Evropského parlamentu za to, že odsoudili porušování lidských práv Ujgurů v Číně,“ uvedl Weber ve videu zveřejněném na sociálních sítích.

Zatímco o Komplexní dohodě o investicích (CAI) se ve středu na plenárním zasedání EPP nehovořilo, zdroje zasvěcené do interního dění očekávají, že se v následujících dnech a týdnech stane problémem číslo jedna.

Aby dohoda mohla vejít v platnost, musí ji nejdříve ratifikovat Evropský parlament. „Obecně platí, že pokud jsou naši volení úředníci sankcionováni třetím státem, nemůžeme s tímto státem dosáhnout žádné dohody,“ uvedl pro média jeden ze zdrojů. Server Financial Times už dříve citoval Dombrovskise, podle kterého „ratifikační proces nelze oddělit od vyvíjející se dynamiky širších vztahů mezi EU a Čínou“.

V případě spojení EPP s Progresivní aliancí socialistů a demokratů (S&D), Obnovou Evropy a Skupinou Zelených tyto politické frakce zastanou 499 ze 705 křesel v parlamentu. Proti CAI by tedy stála více než polovina a sankce uvalené na Čínu by platily nadále.

„Nemyslím si, že by byla podpora EPP pro CAI významná – pokud liberálové a socialisté budou pokračovat touto cestou, je CAI odsouzena k zániku,“ uvedl zdroj z EPP. „EPP je v nepříjemné situaci. Jde o dohodu Angely Merkelové, je to dohoda Dombrovskise, jenže Čína uvalila sankce i na Michaela Gahlera,“ dodal s odkazem na německého europoslance, který se ocitl na odvetném sankčním seznamu Číny.

Sankcionovaný Gahler pro server South China Morning Post řekl, že v EPP o tom „probíhá rozsáhlá debata“, doufá však, že strana zváží jak lidská práva, tak obchod. „Jsem stále pro, nebudu využívat své osobní sankce jako hnací motor,“ řekl.

Na Čínu se sesypaly sankce poprvé od masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. V odvetě Peking zrušil možnost získání víz pěti europoslancům – Gahlerovi, Reinhardu Bütikoferovi, Raphaëlu Glucksmannovi, Ilhanu Kyuchyukovi a Miriam Lexmannové, také z EPP. „Na ratifikaci CAI není možné pracovat, pokud budou členové parlamentu čelit sankcím. Nyní budeme sledovat, zda si je Čína nerozmyslí. Pokud je ponechá, není možné budovat další vztah,“ uvedla Marie-Pierre Vedrenneová, europoslankyně a místopředsedkyně parlamentního výboru pro mezinárodní obchod.

S&D v pondělí uvedla, že předpokladem pro jakékoli další diskuse o investiční dohodě je zrušení čínských sankcí proti europoslancům. Skupina Zelených byla proti této smlouvě již předtím.

Obchodní výbor měl původně jednat toto úterý. Poté, co Čína v odvetě uvalila sankce i na Politický a bezpečnostní výbor, složený z 27 velvyslanců členských států, a podvýbor Parlamentu pro lidská práva, ale bylo jednání zrušeno.

Podle jednoho ze zdrojů byla čínsko-unijní investiční dohoda zatím „uložena k ledu“, dokud se politická situace nezlepší. O CAI bylo rozhodnuto 30. prosince a v příštím roce měla být ratifikována. Nesoulad uvnitř parlamentu ale panoval ještě před pondělním vyhrocením nálady na čínsko-unijním poli.

Řada evropských hlavních měst vyjadřovala znepokojení nad tím, že se Francouzi a Němci do dohody vrhli bez řádné konzultace s ostatními. Několik vlivných poslanců mezitím kriticky poukazovalo na část smlouvy věnované pracovním podmínkám. Podle nich její obsah nezabrání Číně, aby nadále v Sin-ťiangu nevyužívala nucených prací, což je další výbušný problém, který Čína hned vedle páchání etnocidy popírá.

CAI tak nyní působí jako sůl do hluboké rány. Podle zdrojů z europarlamentu navíc Čína absolutně nezvládla vyhodnotit aktuální atmosféru na evropském poli. Brusel sice odvetné sankce očekával, jejich rozsah ho nakonec nepříjemně zaskočil.

Protičínské nálady vzkvétaly během pandemie postupně a nyní je přiživují i přibývající informace o údajném porušování lidských práv v Sin-ťiangu a politických represích v Hongkongu. Řada významných osobností, včetně nově zvoleného nizozemského premiéra Marka Rutteho a předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho, Čínu varovala, že odvetná opatření budou mít důsledky.

Čínská odveta však může být i záminkou pro další sbližování Evropy se Spojenými státy, uvedl pro deník South China Morning Post pod podmínkou anonymity bývalý komisař EU.

K obnovení transatlantického spojenectví se tento týden na schůzích NATO zavázal americký ministr zahraničí Antony Blinken. Spolu s nejvyšším diplomatem EU Josepem Borrellem ve středu zahájil i nový strategický dialog o Číně.

Joe Biden se pak jako první šéf Bílého domu od vlády Baracka Obamy v roce 2009 zúčastní zasedání Evropské rady. „Čína Bidenovi naservírovala dárek na zlatém podnose. Jestliže doufala, že se jí podaří překazit transatlantické spojenectví, tak tedy zvolila velice zábavný způsob, jak se o to pokusit,“ dodal pro South China Morning Post bývalý úředník.

Události z tohoto týdne naznačují, že snaha Bruselu balancovat mezi silnými ekonomickými vazbami s Čínou a jejím současným penalizováním za porušování lidských práv může být poněkud problematická. „EU se snaží najít správnou rovnováhu mezi svými hodnotami a zájmy,“ uvedl pro South China Morning Post Philippe Le Corre, čínský analytik z Carnegie Endowment for International Peace. Dodal, že po pekingských sankcích další prosazování CAI „nebude fungovat s evropským veřejným míněním“.