Jurečka chce překopat penzijko. Už žádné výběry naráz

Na penzi si v některém z penzijních fondů neboli ve třetím pilíři spoří celkem 4 390 174 Čechů. Pohodlný život v penzi to ale zajistí jen málokomu. Úložky jsou často velmi nízké a nekončí obvykle jako pravidelná renta v penzi, ale jako několik dovolených nebo přilepšení širší rodině.

Tento „nešvar“ chce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odstranit. Příspěvek od státu, na který má většina střadatelů nárok, mají nově dostat jen ti, kteří si své úspory nechají posílat ve splátkách jako rentu. „Chci, aby tam byla garance, že státní příspěvek bude, když si rentu člověk bude vybírat postupně. Budu dbát na to, aby se to ve druhém čtení takto upravilo,“ přiblížil své plány ministr pro SZ Byznys.

Pravidelná renta by podle Jurečky chodila na účet střadateli po dobu ideálně 10 let. „Já bych preferoval, aby státní příspěvek chodil pod podmínkou 10 let postupného vybírání,“ upřesnil. „Jednorázový výběr bez ztráty státních příspěvků by byl možný jen v případě investic do bydlení,“ zvažuje předseda lidovců.

Podle penzijních fondů má stát právo penalizovat jednorázový výběr například vracením části státních příspěvků: „Vkládá do systému své peníze a může určovat, jak bude s jeho příspěvky nakládáno. Ať už se vláda rozhodne pro jakoukoli cestu podpory renty oproti jednorázovému výběru, bude důležité, aby platily shodné podmínky pro všechny takové státem podporované produkty. Tedy například i pro zvažovaný Dlouhodobý investiční produkt,“ myslí si prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.

Některé změny penzijního spoření už vláda schválila. Vyššími státními příspěvky chce motivovat Čechy k tomu, aby si ukládali více. Jakmile ale dosáhnou důchodového věku, na stovky až tisícovky od státu naopak ztratí nárok.

„Chceme zvýšit stabilitu, výnosnost a atraktivitu třetího pilíře. Dohodli jsme se na zvýšení státního příspěvku, zároveň ho vypínáme pro lidi, kteří už mají starobní důchod,“ komentuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka změny, které mají platit od ledna příštího roku.

Na doplňkové penzijní spoření stát vynakládá v různých podporách skoro 20 miliard korun ročně. Jak ukázala nedávná analýza Národní rozpočtové rady, české penzijní fondy dobře žijí z vysokých poplatků, zatímco klientům nabízejí jen chabé výnosy.

Jurečka chce teď fondy zákonem donutit ke snížení poplatků. „Budeme se bavit o tom, zda je prostor ohraničit a snížit částku na úhradu vnitřních nákladů fondů. Tedy kolik si mohou nechat na svůj provoz,“ řekl v rozhovoru.

Penzijní fondy tvrdí, že jejich poplatky nijak nevybočují v tuzemském ani mezinárodním srovnání. „Snižování limitů pro úplaty bychom považovali za nevhodné. V porovnání s jinými obdobnými produkty je penzijko levnější. Například u klasických akciových podílových fondů, které jsou obdobou našich dynamických fondů, se poplatek za obhospodařování běžně pohybuje okolo 2 %, tedy na dvojnásobku oproti penzijku. Navíc si společnosti často účtují i další poplatky nad rámec tohoto poplatku, což penzijní společnosti nesmějí,“ uvedl Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností.

Reálný celkový výnos všech starých tzv. transformovaných fondů, tedy po odečtení inflace, se dlouhodobě pohybuje v záporných hodnotách. Za posledních 10 let reálně prodělávají okolo 20 procent, vyplynulo z analýzy společnosti Freedom Financial Services.

Samotný klient ze zákona nesmí v konzervativních fondech prodělat, musí být nejhůře na nule. Rozdíl tak zahlazují fondy a svými příspěvky klientům i stát. „Stát za velkých nákladů podporuje finanční produkt,“ vadí Jurečkovi. Výnosy nových fondů – tedy doplňkového penzijního spoření – jsou optimističtější. Ty dynamické, které investují především do akcií, nesou kolem pěti procent. Ani ony ale nyní na inflaci nestačí.

Nízkou výnosnost konzervativních penzijních fondů chce Jurečka podle svých slov zvednout. Většinu peněz svých klientů totiž konzervativní fondy investují do státních dluhopisů. Ministr práce ale diskutoval s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou o tom, že by fondům dovolili peníze střadatelů posílat i do strategických investic státu.

„Do jaderného zdroje, do obnovitelných zdrojů, do dopravní infrastruktury, ze které by stát vybíral mýto,“ upřesnil Jurečka. Tomu chce přizpůsobit legislativu. „Strategické zdroje by byly financovány domácím kapitálem. A víme, že z těchto zdrojů budou zajímavé výnosy,“ řekl.

Takovou změnu by penzijní fondy kvitovaly: „V návrhu Ministerstva financí je zřízení tzv. alternativního fondu, který by směl investovat ještě volněji než fondy dynamické. Z pohledu klienta je to, myslím, krok správným směrem, bude mít větší výběr,“ uvedl Aleš Poklop.

Zároveň ale upozorňuje na rizika stability financování podobných projektů: „A i my bychom rádi pomohli státu financovat zásadní, např. infrastrukturální, projekty. Bude ale potřeba dobře nastavit formu těchto investic tak, aby pro stát na jedné straně znamenaly jistotu financování na často 20, 30 let a na druhé straně reflektovaly skutečnost, že účastníci si mohou peníze vybírat i po kratší době.“