Rodinné domky jsou jim málo. Teď chtějí postavit mrakodrap ze dřeva

Každý pátý nově postavený dům v Česku je ze dřeva a skupina Progresus Lukáše Forala a Lukáše Zrůsta sází na to, že podíl dřevostaveb vyroste ještě víc.

Progresus, který do svého portfolia získal RD Rýmařov, má proto velké plány. „Chceme zvětšit náš tržní podíl a zároveň míříme i do jiných segmentů. RD Rýmařov byl dříve vnímaný jako ‚low cost‘, v Evropě se ale ze dřeva staví i luxusní stavby,“ vysvětluje Lukáš Foral s tím, že firma už ukázala, že umí postavit „Fabii“ a teď chce postavit „Superb“.

„Další krok je výšková stavba v rámci systému dřevostaveb. Aktuálně v Česku můžeme jít kvůli požárním limitům pouze do čtvrtého patra. Teď se legislativně snažíme, abychom mohli jít výš. Líbilo by se nám postavit mrakodrap ze dřeva,“ dodává Zrůst s tím, že už i v Evropě – zejména v Rakousku a Německu – je tento limit prolomen a dřevostavby jsou silné i v oblasti bytové a výškové výstavby.

Revoluci v evropském stavitelství nastartoval projekt HoHo Wien. 84 metrů vysoký věžák s dřevěnou hybridní konstrukcí. Ve švýcarském městě Winterthur nedaleko Curychu pak aktuálně roste dřevěný mrakodrap Rocket&Tigerli dosahující 100 metrů výšky.

„Spojili jsme se s developery a architekty, kteří v Berlíně postavili budovy více než 80 metrů vysoké a museli projít stejným principem změn, jako jsou potřeba tady,“ doplňuje Lukáš Foral s tím, že v Německu a Rakousku se k těmto změnám legislativy došlo během jediného roku. Firma věří v legislativní změnu i v Česku. Prý jí nahrává i aktuální doba, podpora ESG a boje proti CO2, který dřevostavba váže.

Podle Lukáše Zrůsta by tak první český dřevěný mrakodrap mohl vyrůst za pět let. Progresus chce využít německé technologie, jen opláštění bude jiné. Aktuálně firma pracuje na návrhu projektu budovy, připravený má i pozemek v Praze. „Bude to pilotní ukázkový projekt, na kterém bychom tento systém chtěli odprezentovat,“ dodává Foral s tím, že firma spolupracuje s architektem Jakubem Cíglerem a vysokoškolskými studenty.

Velký zájem je ale i o „klasické“ rodinné domy ze dřeva. V posledních letech firma na trh ročně dodávala 400 domů za více než miliardu korun. Letos cílí na dvojnásobek.

Právě RD Rýmařov byl první akvizicí skupiny. Následně Progresus nakoupil pozemky za téměř pět miliard korun a teď chce posílit i vlastní výrobní kapacity.

„Říkali jsme si, že by dávalo smysl řetězit dodavatelské aktivity, které jsou propojené s developmentem,“ dodává Foral s tím, že firma věří, že do podzimu podepíše obchod v řádech nižších miliard korun týkající se československé skupiny, kterou zatím nechce jmenovat.

Financování by mělo být částečně z vlastních zdrojů, úvěrů, dluhopisů a částečně také od spoluinvestorů.

„Máme dva evropské partnery a je pravděpodobné, že i tento obchod bude za pomoci jednoho až dvou velkých londýnských fondů. Na tento obchod tvoříme investorský klub, kde fondy budou jedněmi z investorů v tom klubu,“ říká Zrůst.

„Tyto fondy by se s námi ještě před pár lety nebavily. Důvod, proč se nám teď daří získávat kapitál a proč se nám sami ozývají a mají zájem s námi investovat, je ESG - uhlíková stopa. Většina fondů musí naplňovat uhlíkovou neutralitu a dřevostavby jsou pro ně vhodnou cestou,“ dodává Foral.

Kromě toho teď Progresus buduje i pěstírnu hub. „Jde to ruku v ruce s řetězením našich potřeb v RD Rýmařov, ale i s ekologií a udržitelností. Tento trend nastavily už módní značky, které začaly z houbového mycelia dělat umělé kůže a překlopilo se to i do stavebnictví. Z mycelia dokážete udělat materiál, který má tvrdost cihly. Dá se vytvořit kopie sádrokartonové desky, polystyrenové desky, a navíc je tento materiál nehořlavý. Chceme tak postupně začít myceliem nahrazovat určité materiály,“ říká Foral a dodává, že firma aktuálně za miliony korun rozšířila pěstírnu a objednala technologie na lisování desek.

Houbovým myceliem plánuje firma konkrétně nahradit polystyren a dřevotřísku. „Nemyslím si, že by to došlo až tak daleko, že by se z hub stavěly domy. Bude to doplněk technologií a materiálů ve výstavbě,“ dodává Zrůst s tím, že partnerem v pěstírně je Matěj Róth.

Zrůst i Foral jsou parťáci nejenom v byznysu, ale i v životě. Jeden řídil velké tuzemské insolvence posledního desetiletí, druhý se věnoval developmentu v Dubaji a vedl investiční fond nového guvernéra ČNB.

„Jedna z pouček zní nepodnikat s rodinou a kamarády. Já jsem to porušil, ale my dva jsme povahově tak jiní, že jsme si přirozeně rozdělili kompetence. Já řeknu slovo a Lukáš dokončí větu. Nenarážíme na sebe,“ dodává Zrůst.

S heslem „Krásné scénáře nesmí zůstat na papíře“ se letos Progresus stal partnerem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. „Chtěli jsme být u něčeho, co je krásné a tradiční. Zároveň je to pro nás způsob, jak být vidět a jak do světa ukázat, co děláme a jak to děláme,“ říká Lukáš Zrůst.