Článek
Poutní areál, dílo architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla, patří mezi památky UNESCO. Kostel byl vysvěcený v roce 1722. Dobu rozkvětu poutního místa přerušil požár v roce 1784. Tehdejší správa povolila opravy pod podmínkou, že kostel bude sloužit jako pohřební a bude tam hřbitov. Hřbitov byl zrušen v 90. letech minulého století v důsledku zapsání památky do seznamu UNESCO. Zůstane tam jen hrob, v němž je pochován kněz Matěj Josef Sychra (1766 až 1830), který se zasloužil o záchranu Zelené hory.
„Jestli se letos na Zelené hoře podaří dokončit všechny naplánované práce, nelze jednoznačně říci, i když s tím smluvní vztahy počítají,“ sdělil koordinátor obnovy František Laštovička. Uvedl, že odbornou komunikaci zjara přerušila omezení vydaná kvůli nemoci covid-19.
„Například nebylo možné svolávat některé kontrolní dny a konzultace s památkáři, a to je pro všechny práce nezbytné,“ doplnil farář Vladimír Vojtěch Záleský.
Projekt obnovy dotovaný Unií se týká kostela a bývalého hřbitova. Opravená už je fasáda, k původní podobě se vrátila i okna v horním patře kostela, kdysi zčásti zazděná. Odborníci dokončují obnovu štukové výzdoby kostela. Jeho sochařská výzdoba je kvůli restaurování ještě v ateliéru; v kostele zůstaly jen části, které nešlo demontovat. Před zahájením jsou práce na obnově kostelní dlažby.
Pracovníci se stroji teď srovnávají terén okolo kostela, pak plochu osejí trávou. Od kostela nově povedou tři dlážděné cesty. „Jinak bude jenom tráva, tak, jak to Santini navrhoval,“ řekla kastelánka Michaela Kokojanová.
Kostel zůstal otevřený pro věřící a turisty i při opravách, s výjimkou jarní pauzy způsobené koronavirem. Letní návštěvnost byla podle kastelánky vysoká, v červenci a srpnu přicházelo přes 9000 turistů měsíčně. „To jsme tady neměli. Ale ztráty z jara nám to nedožene,“ řekla. Minulé roky navštěvovalo Zelenou horu přes 30 000 lidí ročně, letos jich zatím přišlo asi 22 000.
Římskokatolická farnost Zelenou horu spravuje od roku 2014. O dotaci se uchází i na opravy ambitů.
