Bývalí soudci píší Trumpovi, aby zastavil federální tresty smrti

„Jsme zděšeni vyhlídkou, že lidé budou zabiti ve jménu federální vlády navzdory vážným pochybám o spravedlnosti a spolehlivosti systému, který je odsoudil," napsalo na pětašedesát bývalých státních i federálních soudců Donaldu Trumpovi a generálnímu prokurátorovi Williamu Barrovi.

Barr v červenci oznámil, že ministerstvo spravedlnosti bude po 16 letech pokračovat v praxi trestů smrti a rovnou naplánovalo pět poprav pro vězně odsouzené za vraždy a sexuální přečiny. Ty by měly proběhnout v prosinci a v lednu.

V dopise navíc vyzvali k ukončení všech poprav i mnozí příbuzní obětí odsouzených. Uvedli, že trest zločin nevymaže a pouze „zhoršuje trauma ze ztráty blízkého“.

Donald Trump v srpnu naopak vyzval k většímu využívání trestu smrti – převážně v kontextu masových útoků a obchodu s drogami.

Podle sdělení ministerstva spravedlnosti americký Vězeňský úřad už přezkoumávání ukončil a dospěl k názoru, že v popravách na federální úrovni lze pokračovat. Prvních pět odsouzenců přijde o život ve federálním vězení Terre Haute ve státě Indiana počínaje letošním prosincem.

Z padesáti amerických států je trest smrti přípustný v devětadvaceti, ale ve čtyřech z nich guvernéři na popravy zavedli moratorium, dočasné zastavení. Posledním státem, který zrušil trest smrti, se stal letos v květnu New Hampshire. Informovala o tom organizace Amnesty International (AI).

Popravy vězňů byly v USA celostátně zastaveny v roce 1972, ale v roce 1976 byly znovu povoleny. Od roku 1988 směly hrdelní trest vykonávat i federální věznice, do roku 2003 ale poslaly na smrt jen tři odsouzence.

Od roku 1976, kdy se v amerických státech znovu začalo popravovat, přišlo podle AI o život přes 1 500 lidí. Celostátně se ale počet odsouzenců v celách smrti blíží v USA historickému minimu.

Za rok 2018 bylo ve Spojených státech popraveno 25 lidí, čtyři roky po sobě je jejich počet nižší než 30. Nejvíce poprav bylo zaznamenáno v roce 1999, kdy zemřelo 98 osob. Naopak nejméně jich bylo v roce 2016, kdy věznice ohlásily 20 poprav.

Celkově bylo loni ve světě popraveno nejméně 690 lidí, přičemž ještě v roce 2017 to bylo 993. Počet vykonaných trestů smrti ve světě v loňském roce poklesl o 31 procent a byl nejnižší za posledních deset let.

Amnesty International považuje statistiku ve své zprávě o trestu smrti za „velmi pozitivní“. Nejvíce podle ní k poklesu pravděpodobně přispěla změna protidrogových zákonů v Íránu, kde jsou popravy běžné, ale loni se tam jejich počet snížil o 50 procent na nejméně 253. Írán je i tak zemí s nejvyšším počtem poprav po Číně, kde se odhady pohybují v tisících popravených či odsouzených k smrti; následují Saúdská Arábie (149 poprav), Vietnam (nejméně 85) a Irák (nejméně 52).

Počet vykonaných poprav výrazně klesl v Iráku, Pákistánu a Somálsku.

Kromě celkově pozitivních zpráv uvádí AI také několik negativních. Největším „světovým popravčím“ byla podle AI loni opět Čína a nárůst počtu poprav zaznamenaly například Bělorusko, Japonsko, Singapur, Jižní Súdán a také Spojené státy.

Svou první popravu od roku 2009 loni provedlo Thajsko. Také prezident Srí Lanky Maithripala Sirisena vyhrožoval, že jeho země po více než 40 letech obnoví popravy v rámci boje proti obchodu s drogami. Letos v únoru dokonce země uveřejnila inzerát, že hledá popravčí.

Zemí s nejvyšším počtem vykonaných poprav zůstává Čína, i když AI stejně jako v Severní Koreji nezná skutečný rozsah použití trestu smrti, protože tyto údaje jsou klasifikovány jako státní tajemství. Organizace Amnesty International je ovšem přesvědčena, že v Číně jsou ročně odsouzeny k smrti a popraveny tisíce lidí.

Globální trend ale podle AI ke zrušení trestu smrti směřuje. Ke konci loňského roku byl trest smrti zrušen ve 142 zemích. Na loňském zasedání Valného shromáždění OSN hlasovalo rekordních 121 zemí pro podporu globálního moratoria na trest smrti. Proti hlasovalo pouze 35 států.

V České republice by se zavedením trestu smrti podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) souhlasila polovina občanů, což je nejméně od roku 1992. Rekordně vysoký je tak i podíl odpůrců absolutního trestu, kterých bylo letos v květnu 41 procent.

Hlavním důvodem pro zavedení trestu smrti je poskytnutí spravedlivého zadostiučinění pozůstalým po obětech trestných činů. S tímto výrokem souhlasilo 66 procent respondentů. Více než 60 procent dotázaných v popravě vidělo způsob, jak minimalizovat náklady na věznění těžkých zločinců.

Nejsilnějšími důvody proti trestu smrti je riziko justičního omylu a odsouzení nevinného. Této možnosti se obávaly téměř tři čtvrtiny lidí, podobně jako možnosti zneužití poprav.

Trest smrti byl v Československu zrušen v roce 1990 po pádu komunistické totality. Největší podporu veřejnosti měl absolutní trest v letech 1992 a 1994, kdy s jeho obnovením souhlasily tři čtvrtiny občanů.