Článek
Služba Airbnb vznikla před lety v San Franciscu kvůli vysokým nájmům v tamních bytech. Kamarádi z Kalifornie si tehdy řekli, že hodí do obýváku nafukovací matrace (proto název www.airbedandbreakfast.com), které budou pronajímat na přespání lidem, kteří přijeli na konferenci a nesehnali hotel. Chtěli si tak vydělat na vysoké sanfranciské nájemné. Klukům chybělo 200 dolarů. Dnes má jejich služba hodnotu víc než 30 miliard dolarů a po celém světě spíše přispívá k růstu nájemného. Což dokládá i aktuální situace.
Ač se může zdát, že nápad s Airbnb a „sdíleným“ ubytováním je něco nového a revolučního, není tomu tak. „Pokud jedou turisté do Prahy na delší dobu, je lepší pronajmout si vybavený soukromý byt. Takové byty jsou označené. Platba je nutná předem a platí se měsíčně.“ To není text z tohoto století, dokonce ani z toho minulého. Je to citace (samozřejmě upravená, abyste to hned nepoznali) z Řivnáčova průvodce po Království Českém z roku 1882.
Průvodce z roku 1882.
Dnešní Prahu ze dne na den opustily desetitisíce turistů, kteří po sobě zanechali různé věci, které místním nejsou příliš k užitku (koloběžky Lime, obchody s marihuanovými lízátky a falešným absintem, sněžné rolby atd.). Zanechali však v Praze i jednu věc, kterou místní zoufale potřebují – byty. Nabídek na krátkodobé ubytování byly v centru Prahy tisíce a teď se postupně mění z ubytování hotelového typu na to „klasické“. Aktuálně je možné si pronajmout byt na Staroměstském náměstí, nebo u Karlova mostu za 15 tisíc korun. Jen na serveru Sreality.cz se za posledních 14 dní objevilo víc než 300 nových inzerátů.
Plno bytů je například k dispozici v ulici Dlouhé, tedy v místě, kde byli turisté často nejhlučnější a stejně tak byli slyšet i místní obyvatelé bojující proti nim. Moje maminka v Dlouhé bydlela před 15 lety a už tehdy řešila problém s hlučnými bary a z okna prosila turisty o klid. Podle svých slov v několika jazycích a většinou až kolem třetí ráno, když už opravdu chtěla spát. Platila tehdy nájem 10 tisíc korun. Dnes jsem stejně velký byt ve stejném domě, kde bydlela, našel k pronájmu za 9 900 korun.
Popravdě to vždy bylo trochu mým snem, který bych si teď mohl splnit, přesněji řečeno dovolit. Bohužel jsou inzeráty podobných bytů často doplněny větičkou, která buď přímo omezuje délku nájmu, anebo se odvolává na vágní podmínku „podle toho, jaká bude aktuální situace“. Tak třeba: „Pouhé 3 minuty od Staroměstského náměstí máte vše na dosah ruky! Byt je plně vybaven. Možnost pronájmu je maximálně na 6 měsíců.“
Co mě ale zaujalo nejvíc, je, jak jsou byty unifikované. V podstatě všechny vypadají jako hotelové pokoje. Připravené ručníky, logo Netflixu na obrazovce televize, připravená snídaně v kuchyni. Ale tím nejbizarnějším jsou fotky Prahy. Sám mám doma na stěně starou fotografii Karlova mostu, nicméně, kdybych u něj bydlel, tak si prostě otevřu okno a kouknu se na něj. Tak ovšem designéři těchto bytů neuvažovali. Fotky a obrazy Prahy jsou něčím, co spojuje všechny bývalé Airbnb hotely, které teď na chvíli, než se krize přežene, budou sloužit jako krátkodobé ubytování pro místní.
