Článek
Ivan Bartoš, předseda Pirátů, v rozhovoru pro Seznam Zprávy otevřeně mluví o tom, co musí udělat, aby vyhrál příští rok sněmovní volby a stal se premiérem. Chce porazit dva soupeře – lídra ANO Andreje Babiše i šéfa konzervativní aliance ODS a spol. Petra Fialu.
Aby to Bartoš zvládl, usiluje o vytvoření liberální koalice s hnutím STAN. Piráti celý víkend v referendu hlasovali o tom, zda se má o spolupráci pro příští sněmovní volby vůbec začít vyjednávat. Výsledek bude znám až dnes večer, je přitom potřeba získat alespoň 60 procent hlasů.
„Tato koalice má reálnou šanci vyzvat současnou vládu v příštích volbách, porazit ji a stát se hlavním hybatelem změn v zemi,“ říká v rozhovoru Bartoš.
Skončil byste jako předseda, kdybyste neprosadil svou vizi koalice STAN s Piráty?
Ne, já jsem byl zvolený s nějakým programem, který plním, a jedu podle strategie, kterou jsme si všichni členové schválili. Stejně tak rozhodujeme všichni o zahájení jednání s hnutím STAN. K našemu cíli vedou obě dvě cesty – jak s hnutím STAN, tak bez něj. Já si ale myslím, že společně se Starosty jsou šance větší. Funkce do frcu dávají jenom lidé, kteří čekají, že je to vynese výš. Nebo že už se děje něco tak principiálního, že přes to nejede vlak. Šermování funkcemi není věc, kterou chceme dělat. A tohle rozhodnutí ještě není žádný skok z útesu, jako tomu bylo v jistém klipu jedné koalice v roce 2017.
Proč vlastně chcete jako Piráti jít do volební koalice? Nepoškodí to vaši značku? Do politiky jste vlétli s tím, že všichni dělají všechno špatně, a teď se chcete spojovat?
Pokud usilujeme o to, aby Česká republika kráčela demokratičtější, moderní cestou, kdy veřejná správa bude transparentní, přátelská vůči občanům, sloužit jim, kdy budeme pečovat o práva všech, o životní prostředí a dbát o to, abychom nikoho nenechali na vedlejší koleji, musíme si připustit, že něčeho takového můžeme dosáhnout jen z pozice vlády. Takže chceme vyhrát příští sněmovní volby, abychom mohli prosadit náš program. A daleko lepší je, když jste silný hráč v tom povolebním vyjednávání. Společně budeme silnější. A z analýzy vyplývá, že se Starosty máme podobné potenciální voliče, v řadě důležitých otázek pak podobný program…
… a vy si rozumíte s lídrem STAN Vítem Rakušanem, ne?
Pro mě osobně byl jeho nástup do čela důležitý. A to teď nemluvím o nějaké chemii, je to sympatický chlap, já mám teď malé dítě, on má málé děti, poslouchá podobnou hudbu, rád si s ním povídám. Třeba s Petrem Gazdíkem by to domlouvání asi bylo těžší. Vítek dává hnutí STAN takovou tu jiskru, cítím, že to má jinou dynamiku.
Když chcete vyhrát volby, což je přirozený cíl každé strany a hnutí, tak proč jste pak alergický na otázku, jestli chcete být příštím premiérem?
Protože to je někdy prezentované tak, že slovo vláda a premiér má samo o sobě pejorativní, možná až znechucující význam. Zavání mocichtivostí a pozicí autority. Ta politika je přece prostředek změny. Já chápu, že je politika hodně vnímána skrze lídry. A pokud cesta k uskutečnění změn vede přes to, že Pirátská strana bude ve vládě a bude mít premiéra, tak je to ta cesta, kterou jsem ochotný podstoupit.
Vy se tváříte, jako kdyby to byla oběť.
Podle mě být premiérem samo o sobě není žádná láce. Já nemám nějaké mocenské ambice. Rozhodně nejsem člověk, který by sekýroval lidi, vždyť já vedu víceméně dobrovolnickou organizaci. A když už na někoho zařvu, tak musí udělat fakt nějaký průšvih, který není lidsky správně. Lídr nemá sekýrovat, ale motivovat a sám jít příkladem.
Funkce premiéra přece není o tom, jestli umíte řvát, i když chápu, že řada expremiérů rozvoji tohoto stereotypu dost pomohla.
Říká se, že ty vysoké funkce přitahují psychopaty. A já si o sobě rozhodně nemyslím, že jsem psychopat. Ta cesta je prostě taková. Jako celostátní lídr musí člověk přijmout i ty další role, aby se realizoval plán. Dokážu si představit, že kdybych byl třeba strašně bohatý člověk, tak bych spoustu věcí asi dokázal dělat s menším úsilím a více elegantně než skrze politiku. A nemuseli bychom se brodit v tom bordelu, jakým je politika. To, co tam zažíváme, není moc příjemná práce.
Nabízí se námitka, proč tam tedy jste? Ale dobře, chcete prosadit změnu. Co vám na tom nejvíc vadí, když se brodíte, jak říkáte?
Jako v každé profesi platí, že když chodíte do práce, musí vás to bavit, vydělané peníze nemohou být to hlavní. Mě to v politice někdy připadá stejné, jako když chodíte do korporátu. Máte spoustu super nápadů, které máte odmakané, které byste realizoval. A pak máte šéfa, který když to nemůže přihrát svým kámošům, tak to zadupe. A když je něco hodně dobrého, tak vám to ukradne, vydává to za své a ještě mu z toho kápne. Samozřejmě máte druhou možnost: v tom sněmovním baráku můžete klidně být osm let a nikdo o vás nic neví. Jen pak odsud vylezete obrovsky oteklý z těch chlebíčků a pravděpodobně s nějakým alkoholismem na krku. Ale to není náš cíl.
Chcete říct, že zažíváte pocit, že jste ve Sněmovně v opozici zbyteční?
Díky cílevědomé a konstruktivní opoziční práci se nám podařilo prosadit celou řadu bodů z pirátského programu. Nic si však nenalhávejme: řadu věcí při sebelepší opoziční práci zkrátka prosadit nemůžeme. Je tady frustrace. Jeden příklad. Mikuláš Ferjenčík hodně tlačil pomoc v covidu-19 také takzvaným dohodářům. Měl to slíbené od sociální demokracie a byl také u ministryně financí Schillerové. A to není moc příjemné se s ní bavit. A pak přijde to hlasování a ono to nedopadne. Normálně Ferjenčík z toho onemocněl a měl antibiotika.
Je podmínkou pro to, abyste vyhrál volby a stal se premiérem, nechat si ostříhat dredy? Myslím to jako symbol, abyste dokázali oslovit i starší voliče?
Je to účes. Asi by spousta věcí bez něj byla lehčí. Ve Sněmovně si hrajeme na dress code, oslovujeme se tam prostřednictvím pana předsedajícího, a když jdete do zákulisí, tak tam ti vládní politici na sebe sprostě řvou. Tak jako co. Tak my tam sprostě neřveme v sále ani mimo sál. A někomu by měly vadit dredy… Já jsem rád, že když dělám kontaktní kampaň, tak ani nemusím mít na sobě tričko Piráti, protože i zezadu každý ví skrze ty dredy, že to je Bartoš. My už dávno nejsme jen pro mladé. Mně je 40 let, některým našim kandidátům je 60 i více.
Koho berete za vážnějšího soupeře o premiérský post? Andreje Babiše, nebo Petra Fialu?
Samozřejmě Andreje Babiše. Je to dominující strana, která se pořád pohybuje kolem 30 procent. A v prvním volebním období, kdy ještě Andrej Babiš asi pracoval s ideou, že bude milovaný vůdce a vládce, a to i v kontextu Evropské unie, tam byl jistý mentální blok opřít se o SPD otevřeně. Teď, jak mu pomalu mizí komunisté, by už tuhle brzdu pan Babiš neměl. Existuje velké riziko, že by prostě mohl stavět vládu normálně s Okamurovou SPD.
Petr Fiala není soupeř?
Je, ale vy jste se ptal na toho hlavního. V případě předsedy ODS Petra Fialy je legrační, že on nechá občas prchlivost cloumat svým majestátem. Přitom ODS má zodpovědnou politiku ve svém trademarku. Ale některé výstupy a některá hlasování, třeba to poslední o superhrubé mzdě, prostě do tohoto konceptu vůbec nezapadají. Když zodpovědnost máte jako svůj směr a najednou uděláte nějakou takovou věc, ztrácíte nebo jaksi zrazujete svůj étos.
Ale možná budete s ODS po příštích volbách vládnout. Je něco takového vůbec možné, když jste si vzájemně tak vzdálení? Členové a voliči ODS vás vidí jako „novodobé svazáky“, vy je zase jako „tuneláře z 90. let“.
To jsou nálepky… Já za to nemůžu, že nás volí bývalí voliči ODS, tak se to prostě stalo. Tak ať se s tím smíří, tak ať jdou víc doprava. Tam je ještě prostor až k Orbánovi. Přijde mi, že ODS dělá víc politiku mediální a vymezující se než faktickou. Společnou vládu si přesto umím představit, ale parametry toho hřiště si musíte předem nastavit a vytyčit.
Jaké konkrétně?
Samozřejmě bychom měli personální výhrady k nominacím do vlády. Naše politika samozřejmě nastavuje systém, v němž nejsou možné věci, které se tady děly na přelomu milénia i v těch devadesátkách. My neděláme konfrontační kampaň, nikdy jsme ji nedělali a v tom pohledu 90. léta nelze paušalizovat. Naše politika nastavuje systém transparentnosti, který brání korupci, jak jsme ji znali před Babišem a vidíme ji i za Babiše.
Vždyť jste si na volební autobus z kampaně na podzim 2017 nechali namalovat ty politiky z konkurenčních stran, kteří by měli skončit ve vězení. A naposledy jste se vymezoval vy, když jste kritizoval nápad ODS pokusit se vyslovit nedůvěru Babišově vládě?
Když jsem konfrontovaný, jak se říká, tak vrať ránu, ale já to dělám tím křesťanským způsobem. Když mi Babiš sprostě nadává, tak já mu hezky odpovídám: pane premiére.
Mimochodem, proč tak pořád nadáváte na 90. léta, jež pro generaci vašich rodičů byla tím nejhezčím obdobím? Pád totality, svoboda, otevřel se svět a nové možnosti.
Tak já kritizuji ten vývoj. Dospíval jsem v době, kdy to tady válcoval Paroubek, Topolánek, kdy přišel Vít Bárta. V téhle realitě jsme začínali Piráty. Tak abych to nekritizoval, když mě to nahnalo do politiky. A nakonec jsme přišli do politiky kvůli tomu, jak si to tady rozdávali sociální demokracie s ODS a ti jejich šíbři a kmotři. Jistě, Babiš to ještě dotáhl par excellence. To jsem si nikdy nedokázal představit, že po někom půjde i Evropská komise.
