Bysme, chirurgyně, lajkovat. Čeština přijme za spisovná nová slova. Která?

Díky tomu, jak se Česko po revoluci otevřelo světu, se čeština vyvíjí daleko rychleji než dřív, míní šéf Ústavu pro jazyk český Prošek. Podobu jazyka dnes ovlivňuje hlavně internet, sociální sítě a angličtina.

Oblíbili si Češi loni nějaká nová slova?  

Spíš než úplně nová slova, která by nebyla dosud známá, jsou slova, která začnou být hodně frekventovaná. Já bych jako slovo roku právě kvůli té frekvenci a viditelnosti ve veřejném prostoru zvolil slovo evidence. Protože hlavním tématem roku 2016 byla elektronická evidence tržeb. Bylo to slovo, které bylo ve veřejném prostoru hodně slyšet.

Vyvíjí se dnes čeština rychleji než dřív? 

Určitě ano, alespoň z perspektivy běžného mluvčího. Protože si troufám tvrdit, že za posledních 25 let se čeština vyvinula mnohem výrazněji než za srovnatelné období před rokem 1989. Je to samozřejmě vázáno na společenské podmínky. Tím, jak se společnost otevřela světu, tak přicházejí různé nové vlivy, které jazyk musí absorbovat, což je vidět na struktuře a dynamice jazyka.

Souvisí to i nástupem internetu?

Určitě ano. Nástup internetu a nových komunikačních technologií tvář jazyka změnil. Určitý objem textů se přesouvá do virtuálního světa, kde má jazyk jinou tvář než v tradičních způsobech komunikace. Na internetu jsou samozřejmě fóra, která jsou psaná čistě spisovnou češtinou, ale potom jsou tam takové uvolněnější žánry, hlavně diskusní. Hovoří se někdy o psané mluvenosti. Čili to se určitě proměnilo, navíc se hodně u veřejnosti diskutují různé SMSky a chaty, kde je komunikace obohacená o různé inovace, různé zkratky a o přídavné znaky typu emotikonů apod.

Zrušili byste v češtině tvrdé „y"? Jak v testu uspěl šéf Ústavu pro jazyk český?

Zmínil jste, že češtinu hodně ovlivnilo, jak se naše země po revoluci otevřela světu. Má dnes angličtina na jazyk větší vliv, než v jiných historických obdobích měly jiné jazyky? Třeba němčina?

To určitě ano. Dá se to říct už proto, že právě prostřednictvím internetu je s angličtinou snazší kontakt, než jaký v těch historických dobách byl třeba právě s němčinou. Ten byl sice pochopitelně intenzivní, ale nedá se to srovnat s dobou dnešní, kdy si i běžný mluvčí může sednout k počítači a být v mžiku v kontaktu s textem kteréhokoliv jazyka na světě, který se na internetu vyskytuje.

Ještě bych upozornil na jednu důležitou věc, že angličtina není jediným vlivem na češtinu. Že se samozřejmě setkáváme i s vlivy jiných jazyků. Přicházejí k nám třeba termíny z orientálních jazyků, různá duchovní hnutí nebo bojová umění. Nebo nějaké kulinářské termíny - třeba z italštiny jsou to druhy těstovin, z francouzštiny různé bagety a croissanty a podobně.

Teď hodně vzbuzují vášně ženské tvary u některých slov - jako lídryně nebo chirurgyně. Přitom na kolegyni jsme si zvykli a divné nám to nepřijde. Zvykneme si i na lídryni?

Já bych si na ni zvykl také a neviděl bych v tom problém. To je zase problematika, která se týká nejen tvarů ženského rodu, ale obecně všech slov a tvarů slov, které jsou prostě neobvyklé a chvíli trvá, než se v jazyce ustálí. Také je otázka, jestli to slovo bude skutečně natolik frekventované, aby se ustálilo a stalo se běžným. Nebojme se neobvyklosti tam, kde je to slovotvorně náležité a kde to ten systém toho jazyka nijak nenarušuje.

Jak často vlastně do spisovné češtiny proniknou nějaké nové výrazy, které tam předtím nebyly?

To je zase případ od případu. Kdybych měl dát nějaký hodně známý příklad, tak můžeme dát třeba příklad takového slovesa kliknout. Sloveso kliknout přišlo pod vlivem angličtiny, bylo vytvořeno v češtině, ustálilo se a asi by ho nikdo neoznačil za nespisovné.

Slovem roku je prý evidence tržeb. Co říká lingvista na Opráski sčeskí historje a jaké slovní spojení mu trhá uši?:

Co dnes ještě vnímáme jako nespisovné a myslíte si, že se v příštích letech už spisovným stane?

Bývá to nejčastěji tak, že do té neutrální roviny spisovného jazyka mají největší naději proniknout ty podoby, které jsou jí bezprostředně nejbližší. Konkrétně to bývají podoby hovorové. Takže myslím, že na pospisovnění mají největší naději slovesa a různé tvary typu děkuju, děkujou, potřebuju, potřebujou. Nebo třeba hovorové tvary podstatných jmen typu policisti, komunisti apod.

Co třeba „bysme"?

„Bysme" určitě ne. Není to kandidát na pospisovnění. Vedou se o tom sice diskuse, nevím proč, ale myslím si, že tady je zatím zcela pevně zakotveno povědomí, že spisovný tvar je „bychom". A měli bychom u něj ještě nějakou dobu setrvat.

Řeknu-li to lidově, przní dnes mládež češtinu víc než její předchůdci? 

Je to určité vývojové období, kterým musí projít každá mládež. To, co většinou slýcháme u mladé generace, jsou neformální hovory - a ty mají specifika. Ale musíme si uvědomovat, že i ta mládež, na kterou nadáváme, je schopna potom tvořit čistě kultivované projevy ve škole v různých slohových pracích atd. A navíc, když se dostane do profesního života, tak se dostane do situací, ve kterých se prostě nevyhne tomu, aby si osvojila spisovnou normu. Nebál bych se, že to celé té generaci zůstane až do smrti a že se nenaučí kultivovanou formu spisovné češtiny.