Byli jako dvojčata, a přece jiní. Zachrání Babiš byznys dávného přítele?

Když v roce 2011 majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš zakládal hnutí ANO, mluvil o českém „Palermu“, které díky „dokonalému systému rozkrádá státní majetek po stamilionech a miliardách“. Jedním z prvních, kdo jej v úsilí o vymýcení údajně rozbujelé korupce a klientelismu od počátku podporoval, byl byznysmen Jiří Šimáně. I on mluvil o potřebě očistit prostředí, ale vstoupit do politiky odmítal.

Sotva by tehdy někoho napadlo, že po devíti letech bude právě duo Babiš–Šimáně čelit tvrdé kritice kvůli podezření z klientelistických praktik v nejvyšších patrech politiky.

Babišova vláda totiž zvažuje, jak zachránit letecký koncern Smartwings, v němž má Jiří Šimáně klíčovou vlastnickou roli. Na ministerstvu dopravy se podle informací Seznam Zpráv v tomto týdnu dokončuje materiál, který by měl kabinetu doporučit, jak ve věci postupovat. Opozice je proti, s jakoukoli nestandardní finanční podporou pro ryze privátní firmu nesouhlasí.

Babiš a Šimáně se chytili do vlastní pasti. Byť současná situace v evropském a světovém leteckém byznysu nasvědčuje tomu, že jistá míra státní pomoci by byla ospravedlnitelná, těžko se zbaví kritiky, že v tomto případě jde hlavně o výpomoc mezi dvěma blízkými lidmi z porevolučního byznysu.

„Znám ho dobře, sice nejsme důvěrní známí, ale vím, že poslední, co by udělal – poté co je tak bedlivě sledován – by bylo to, že by se odhodlal k nějaké akci, která by mohla zpochybnit jeho působení v politice ve smyslu jeho konfliktu zájmů,“ řekl Jiří Šimáně na Babišovu adresu v jednom z rozhovorů v roce 2014.

Avšak právě v takovém střetu zájmů se nyní premiér Babiš ocitá.

Vše se ale paradoxně děje za situace, kdy Šimáněho podpora Babišově politice ochabla. Zdroje Seznam Zpráv hovoří o tom, že spolumajitel koncernu Smartwings a skupiny Unimex už minimálně poslední dva roky zdaleka tak nadšeným zastáncem není. Z Babiše vystřízlivěl podobně jako mnozí další čeští byznysmeni.

V roce 2014 Šimáně autorovi tohoto textu řekl: „Babiše jsem v jeho začátcích podporoval, podporuji a podporovat budu, pokud bude stále tím Babišem, jak jsem ho znal.“

Když se ale loni v červnu Hospodářské noviny Šimáněho v anketě ptaly, zda má Babiš stále jeho podporu, nechtěl se vůbec vyjádřit. Podobně třeba jako majitel firmy RegioJet Radim Jančura.

A už jen toto mlčení nynější premiér podle neoficiálních zpráv nesl velmi nelibě.

V roce 2018 se Šimáně zase zdržel komentáře k citlivé kauze kolem premiérova syna Andreje Babiše mladšího, který do roku 2015 létal jako pilot Boeingu 737 v Šimáněho charterové letecké společnosti Travel Service (předchůdce Smartwings).

Jisté je, že tytam jsou doby, kdy Šimáně v zakladateli hnutí ANO viděl jediného člověka, který je schopen vyčistit stát od vlivu zákulisních „bratrstev tyjících ze státního rozpočtu“, a kdy byl ochoten kdykoliv vystoupit na jeho obranu.

Jako tomu bylo v roce 2013, kdy Babiš poprvé kandidoval do Sněmovny a Šimáně veřejně deklaroval připravenost jej volit (viz box níže). Vzájemné vztahy stále ještě přetrvaly, ale jsou podle všeho jen odvarem těch dřívějších.

A v tuto chvíli Šimáně sám deklaruje, že se s Babišem nestýká a „zcela úmyslně si s ním ani netelefonuje“, aby se podezření z vládního nadržování zbavil.

Oba muže doposud pojila velmi podobná minulost někdejších pracovníků podniků zahraničního obchodu, kteří před sametovou revolucí i krátce po ní zastupovali československé průmyslové podniky na africkém kontinentu. Babiš se jednou i vyznal z toho, jakou má pro lidi stejné krve slabost.

Bylo to v lednu 2016, kdy se v roli ministra financí zúčastnil setkání lídrů českého exportu. Tam chválil staré časy a připomněl úspěchy nynějších miliardářů, svých soukmenovců „pézetkářů“. Lidí, jako je třeba Tomáš Chrenek (Třinecké železárny, Agel), Ivan Drbohlav (Mountfield) nebo právě Jiří Šimáně, kterého též výslovně zmínil.

„My jsme měli skvělé obchodníky. My jsme měli skvělou síť. To byla síť podniků zahraničního obchodu,“ řekl tehdy. „A pokud by ti obchodníci nebyli skvělí, tak by nevybudovali ti Chrenkové, Šimáně, Drbohlav, já nevím, jak se všichni jmenují, dneska firmy. A to byli lidé, kteří měli kontakty a já sám jsem pracoval v Maroku a zastupoval jsem 15 podniků zahraničního obchodu a nosil jsem ty vzorky a dělal jsem ten byznys,“ prohlásil při setkání exportérů trochu zmateně Babiš, někdejší „pézetkář“ ze slovenského Petrimexu.

Zalitoval, že jsou staré časy definitivně pryč. „Takže my jsme tu síť rozprášili, v Moskvě jsme měli Český dům. No a samozřejmě potom ty firmy, když ten stát neměl co nabídnout, tak si udělali sami svoje. Pan Karl má v Dubaji Preciosu, v Číně mají firmy a tak dále. Takže já si myslím, že pro ten byznys jsou klíčoví lidé,“ uvedl také nynější premiér ve svém tradičně nesourodém proslovu.

K „pézetkářům“ a k jejich porevolučním podnikatelským aktivitám měl vždy respekt. Se Šimáněm si byli blízcí i v jiných ohledech. Třeba v tom, že oba dva bydlí v Průhonicích u Prahy, kde mají rodinné domy.

Spojuje je i láska ke sportu. U Babiše byl vždy na prvním místě tenis, u Šimáněho golf a fotbal. Lidé v jejich okolí si všímají i jisté šetrnosti obou byznysmenů, kdy ve firmě každou korunu dvakrát obraceli, než ji utratili.

Ale jsou i věci, které Babiše a Šimáněho rozdělují.

Šimáně jednou o Babišovi řekl, že jako rodilý Slovák je daleko emotivnější. Také se v roli majitele skupiny Agrofert ukázal coby daleko větší sólista, který na rozdíl od Šimáněho neměl nikdy kolem sebe lidi, s nimiž by byl ochoten se dělit o majetek.

Babiš se také už od devadesátých let neustále točil kolem politiky a politiků. Z ODS i ČSSD. Však výrazná část jeho původního majetku pochází z privatizace a z procesů, které po ní následovaly. Babišovy podnikatelské úspěchy byly vedle neobyčejné pracovitosti vždy odvozeny i od toho, jak se mu zadařilo při státem organizovaných výběrových řízeních, státem zadávaných zakázkách a státních dotacích. Na stát byl od počátku jednoznačně fixován daleko více než Šimáně.

Ten si v privatizaci kupoval jediný podnik, v roce 1995 cestovní kancelář Čedok, kterou v roce 2007 jeho skupina Unimex zase prodala. Jinak působil v nových firmách, které byly na veřejném sektoru prakticky nezávislé (cestovní ruch, provozování hobbymarketů, příhraničních prodejen Travel Free, distribuce alkoholu). Není veřejně znám ani jeden případ, že by Šimáně vydělával na dotacích.

Do přímého vztahu se státem a jeho představiteli se tak spolumajitel Unimex Group dostal až v roce 2009, kdy jeho letecká společnost Travel Service poprvé a nakonec marně usilovala o koupi Českých aerolinií. Národního leteckého přepravce se mu nakonec podařilo ovládnout až v době, kdy byl Andrej Babiš v Sobotkově vládě na postu ministra financí.

A tehdy poprvé se také Šimáně ocitl na tenkém ledě politiky. Osobní vztah s Babišem se už tenkrát stal předmětem mediálního zájmu. A nyní znovu, kdy Šimáně poprvé (a ve svých 70 letech možná naposledy) žádá stát o pomoc pro skupinu Smartwings, zmítanou krizí z nedostatku hotovosti.

Nebýt leteckého byznysu a nebýt vztahu s Babišem, nikdy by se asi na prahu podnikatelského důchodu do takových dříve nepoznaných potíží nedostal.

Případnou státní pomoc pro Smartwings teď analyzuje tým kolem Romana Lesného, poradce ministra dopravy Karla Havlíčka. A tento tým by měl ještě do konce tohoto týdne doporučit vládě řešení. Na základě detailního ekonomického rozboru.

Nicméně Andrej Babiš nyní spíše než ekonomickou oprávněnost pomoci pro Smartwings bude patrně zvažovat dopady politické. Zda poskytnutí finanční pomoci firmě jeho dávného přítele mu u voličů neuškodí více, než je zdrávo.

Jisté je, že pro opozici to bude i nadále velmi cenná příležitost, jak poukazovat na Babišův klientelismus. Samotná budoucnost domácích aerolinek je v tuto chvíli spíše druhořadým tématem. Ke škodě věci.