Článek
Na své chalupě na Hrádečku u Trutnova prožil Václav Havel normalizaci a po svém zvolení prezidentem tam zval významné zahraniční návštěvy. Před osmi lety tam zemřel.
Svíčky u plotu na Hrádečku svítí po celý rok, 18. prosince jich tam však bývá nejvíce. V den výročí úmrtí prvního polistopadového prezidenta tam jeho památku jezdí uctít několik stovek lidí z Trutnova a okolí.
Svíčky, květiny a drobné talismany přibývaly u plotu už od rána. Děti z nedaleké školy na plot připevnily srdíčka vystřižená z papíru. Právě srdce bylo symbolem Václava Havla, často ho připojoval i ke svému podpisu.
Z nedalekého Trutnova přijeli zavzpomínat například manželé Marcela a Miroslav Kubištovi. „Udělali jsme si z toho tradici. Na pana Havla vzpomínáme, protože to byl lidský prezident a náš vzor,“ popsala Marcela Kubištová. Její manžel, který se v revolučním roce angažoval v trutnovském Občanském fóru, Václava Havla označil za nejlepšího polistopadového prezidenta. „Přestože on odsud nepocházel, tak ho bereme za svého, protože tady dlouhou dobu pobýval,“ uvedl Kubišta. Havel se svou tehdejší manželkou Olgou chalupu koupili v roce 1967 na doporučení režiséra Andreje Kroba, kterému patří sousední pozemek.
Chvíli po Kubištových dorazil i Michal Kolb z Horního Maršova, který zapálil svíčku a v pokleku věnoval Václavu Havlovi tichou vzpomínku. „Až mi trochu ukápla slza, tak se nezlobte,“ usmál se. „Přijel jsem mu poděkovat za všechno, co máme. Dal nám novou možnost, otevřel nám oči, někam nás posunul,“ vyjmenoval Havlovy klady. Na Hrádeček prý pravidelně jezdí i s dětmi. „Vědí o něm i to, proč sem jezdíme a proč máme Havla rádi. A také vědí, kdo jsou komunisti, že to jsou hajzlové,“ dodal.
Pravidelně na Hrádeček jezdí Trutnovan Otto Štemberka. „Patřím k okruhu lidí, kterým moc chybí. Pro mě to byl laskavý a chytrý člověk. Pro mě to byl pan prezident,“ řekl.
Už tradičně nechyběl ani šestaosmdesátiletý Vladimír Pechan, který býval Havlovým nejbližším sousedem a prožíval s ním nejen hezké chvíle, ale i strasti normalizace, kdy Havla sledovala a odposlouchávala StB a její příslušníci se neštítili vyhrožovat jeho nejbližším. „Náš vztah s panem Havlem byl velice dobrý, ale co já jsem kvůli němu zažil na kriminálce. To jsou hodně špatné vzpomínky. Jak oni mně vyhrožovali,“ popisoval se slzami v očích stále vitální muž, kterého mnozí návštěvníci Krkonoš znají z pohledů, na nichž v minulosti pózoval v kostýmu Krakonoše.
Pechan chodí na prostranství před Havlovou chalupou pravidelně před různými výročími uklízet a zdobit. I ve středu dovezl plné auto jmelí a macešek. „Kdo by to jiný dělal? Rozumíte, já jsem s tím člověkem strávil kus života, tak z takových morálních důvodů to dělám. Tady on tvořil, támhle měl pracovnu a tady se cítil nejlépe, i proto by se to tady mělo zachovat.“