Článek
Firma osmačtyřicetiletého Martina Kováře z Uherského Hradiště funguje už přes dvacet let. Zaměstnává přes 70 lidí, ročně státu odvede na různých daních kolem 140 milionů korun. Chybělo málo a 70 lidí by bylo bez práce a stát by od firmy na daních už nevybral nic.
Všechno začalo v červnu 2015.
„Do firmy se dostala opravdu beznaděj, obrovský strach,“ vzpomíná s pohnutím v hlase Martin Kovář na období, kdy finanční úřad – po předchozích naprosto bezproblémových letech – zahájil daňovou kontrolu firmy, která záhy vyústila v obvinění z podílu na takzvaných karuselových podvodech s DPH a vydání zajišťovacích příkazů na 85 milionů korun.
Akci spustil FAÚ na Babišově ministerstvu
„Ani nevím, jak jsme to vůbec přežili,“ říká s odstupem let Kovář, který má sice dnes na své straně rozsudek Nejvyššího správního soudu, který donutil finanční správu zajištěné peníze vrátit, a to i s úroky, ale zároveň čeká na další soudní rozhodnutí, zda mu bude, či nebude doměřena další daň.
Jak jsme zjistili při natáčení investigativní reportáže Ve stínu daňového pekla, zátah ve firmě Kovář Plus dovážející a zpracovávající maso, ale i uzeniny, sýry či zeleninu, přišel poté, co se v červnu 2014 ocitla v hledáčku Finančního analytického útvaru (FAÚ) tehdy novopečeného ministra financí Andreje Babiše. Jinak též majitele holdingu Agrofert, který prostřednictvím své firmy Animalco působil ve stejném oboru jako Kovář Plus.
Tato reportáž ukazuje, jak pálila „mocná zbraň“ ministra Babiše na konkurenci Agrofertu:
Nová epizoda investigativního cyklu Ve stínu daňového pekla (režie: Braňo Pažitka).Video: Jiří Kubík , Seznam Zprávy
„V průběhu šetření podezřelého obchodu FAÚ vzniklo důvodné podezření, že společnost Kovář Plus vytvořila s dalšími společnostmi řetězec, ve kterém je krácena daň z přidané hodnoty z pořízení zboží z jiných členských států, přičemž je zařazena na pozici článku ‚broker‘, který má prospěch z krácení daně v řetězci,“ napsal 26. června 2014 do oficiálního dokumentu Libor Kazda, muž, který dosedl na pozici šéfa FAÚ po jmenování Andreje Babiše ministrem financí.
Kazdův dokument rozjel následný proces daňových kontrol a dokonce i trestního stíhání firmy a jejího majitele Martina Kováře pro zločin krácení daně (trestní sazba je 8 až 13,5 roku vězení). Firmu prohledávala celní správa i policie, zabavili účetnictví, telefony, dokonce i hotovost z pokladny ve výši 2 milionů korun.
Zajišťovací příkazy na 85 milionů zrušil soud
„Správce daně dospěl k názoru, že naše firma věděla, či mohla vědět, že zboží, které nakupovala od správcem daně ‚vybraných‘ šestnácti dodavatelů, bylo zatíženo podvodem na DPH,“ říká advokát firmy Kovář Vít Burša. Zdůrazňuje, že podvod měly spáchat ne přímí dodavatelé firmy, ale „dodavatelé dodavatelů“, tedy firmy, s nimiž Kovář nepřišel vůbec do kontaktu.
Podnět podala firma Animalco z holdingu Agrofert
Bývalý obchodní ředitel Animalca Tomáš Kutzendorfer Seznam Zprávám potvrdil, že na podezření z karuselových obchodů u konkurenčních firem poukázalo Animalco: „Vadilo mně, že konkurence byla levnější, ale jestli jely v karuselech, nebo ne, to už musely zjistit nějaké orgány v tomto činné. Snažili jsme se dávat přes Český svaz zpracovatelů masa podněty k tomu, aby se tyto věci vyšetřovaly.“
Berní úředníci nakonec po čtyřech a půl letech od zahájení kontrol doměřili firmě Kovář Plus daň z přidané hodnoty ve výši 240 milionů korun a 20 procent k tomu jako penále. Proti tomu se firma odvolala a nyní čeká na soudní rozhodnutí. A věří, že dopadne stejně jako v případě předchozích tří žalob.
„U dosud ukončených sporů dal soud firmě vždy za pravdu, a proto také zrušil nezákonné zajišťovací příkazy vydané v roce 2016 na 85 milionů korun,“ říká právník Vít Burša.
U této „epizody“ se na chvíli zastavme. Dokonale totiž ilustruje srážku daňového poplatníka se státem, v tomto případě správcem daně: zajištění desítek milionů totiž proběhlo okamžitě, ale jejich vrácení – a to i po pravomocném soudním rozsudku – se firma Kovář Plus nemohla domoci.
Krajský soud v Brně v březnu 2017 rozhodl, že finanční úřad v Uherském Hradišti neměl právo vydávat likvidační zajišťovací příkazy. „Pro takový závěr neměl finanční úřad naprosto žádný skutkový podklad, což nelze charakterizovat jinak než jako fatální selhání přezkumné činnosti žalovaného (Odvolacího finančního ředitelství, pozn. red.),“ stojí v rozsudku soudu.
Stát, tedy finanční úřad, měl zajištěných 85 milionů korun vrátit firmě Kovář Plus zpátky – a to včetně téměř 10 milionů korun coby úroku za neoprávněné zadržení peněz. Finanční úřad to odmítl udělat, a proto firma Kovář Plus podala další žalobu – na nečinnost.
Akci spustil Finanční analytický útvar ministra financí Babiše
Libor Kazda, který nastoupil do funkce šéfa FAÚ krátce po jmenování Andreje Babiše ministrem financí, nechtěl říct, kdo konkrétně na podezřelé obchody s masem upozornil: „Šlo o oznámení podezřelého obchodu povinnou osobou. Kdo to byl, to u nás určitě víme, ale říkat vám to nemůžeme. Mlčenlivost je jasná.“
V srpnu 2018 tak Krajský soud v Brně musel ve věci rozhodovat znovu – a donutit tak finanční úřad, aby firmě – téměř s dvouletým zpožděním - vydal to, co jí neprávem zabavil.
Finanční úřady obecně s veřejností téměř nekomunikují, což se Seznam Zprávám opakovaně potvrdilo u předchozích popisovaných případů. Vždy se odkazují na povinnou mlčenlivost k případům. Tentokrát ale firma Kovář Plus finanční úřad mlčenlivosti zprostila a přiměla jej pro účely této reportáže promluvit.
Úřad: Zaplatili dobrovolně, nedostanou úroky
„Důvodem, proč finanční úřad jednal až na základě soudního rozhodnutí, byl výklad dlouhodobě zastávaný správní i metodickou praxí Finanční správy České republiky,“ uvedl mluvčí finančního úřadu pro Zlínský kraj Karel Skoumal. Oním dlouhodobě zastávaným výkladem podle něj bylo například to, že úrok z neprávem zajištěných peněz se vrací pouze v případě, že „částka uvedená v zajišťovacím příkazu byla skutečně vymáhána. Daňový subjekt v řešené věci složil jistotu dobrovolně, k vymáhání nedošlo, tedy podle tehdy účinného výkladu neměl na úrok nárok.“
Jinými slovy: Firma Kovář Plus se při složení 85 milionů korun o vydání zajišťovacích příkazů málo bránila, proto měla být podle výkladu finanční správy „trestána“ tím, že nedostane úroky poté, co se ukázalo, že zajišťovací příkaz byl nezákonný.
Zátah se týkal i dalších firem z jižní Moravy
Vedle firmy Kovář Plus jde i o další podniky obchodující s masem, Tradeco či Frigoprima. I ty se dostaly v letech 2014 a 2015 do podezření finančních úřadů, že jsou součástí takzvaných karuselových obchodů, při nichž jeden článek řetězce neodvede státu DPH. I v jejich případech argumentaci berních úřadů odmítly soudy i policie. „Nelze ze strany společnosti Frigoprima spatřovat, že by se podílela na organizování celého obchodního řetězce za účelem neoprávněného zisku, neboť společnost se snažila plnit svou daňovou povinnost, dle svého přesvědčení v souladu s právními předpisy,“ stojí v usnesení policie z listopadu 2017 o odložení případu Frigoprima.
Tuto konstrukci ale finanční správě rozmetal opět soud a úředníci se tomu museli podrobit. „Správce daně byl povinen po právní moci rozsudku přiznat úrok,“ uvádí mluvčí Skoumal.
Úředníci byli finančně motivovaní, říká soudce Baxa
Soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že finanční správa se po roce 2014 začala opravdu mnohem méně ohlížet na práva daňových subjektů a šla vstříc zadání vybírat mnohem více peněz na daních.
„Zjistili jsme dokonce, že úředníci daňové správy byli finančně motivováni u výsledků kontrol a všech dalších postupů v závislosti na tom, kolik vyberou na daních nebo kolik zachrání pro státní rozpočet při vyplácení nadměrných odpočtů. Měli na to určité sazby a bylo patrné, že se podle toho často chovají,“ říká Baxa. „Přirovnal bych to situaci, jako když hokejový trenér uprostřed zápasu řekne svému mužstvu: Hoši, přitvrdíme, začneme to víc řezat. Pravidla se nezměnila, rozhodčí je tam pořád stejný, ale najednou vidíme jinou hru.“
V rozhovoru pro Seznam Zprávy soudce Baxa dokonce popsal i svérázný výklad finanční správy, která vytvářela konstrukce karuselových podvodů, kdy dalším článkům v řetězci obchodníků vyčítala, že „mohli nebo měli vědět“, že některý z předchozích článků neodvede státu daň, a tudíž s ním neměli obchodovat.
„Těžko ten podnikatel bude svého obchodního partnera nějak lustrovat a říkat: Tak mi doložte potvrzení finančního úřadu, že jste zaplatil daň,“ říká Baxa. „I kdyby to dělali, tak ten partner nemá povinnost jim takové potvrzení dávat. To jsou soukromoprávní vztahy, a ten jednotlivec nemá zákonné možnosti, jako má stát, který může nahlížet do databází.“
Nejvyšší správní soud už z tohoto důvodu zrušil několik rozhodnutí finanční správy o doměření daně, stejně tak v minulosti rušil desítky vydaných zajišťovacích příkazů. Donutil tak i finanční správu, aby tento likvidační prostředek využívala opravdu jen ve výjimečných případech – tedy nejen když má podezření, že firma se dopustila krácení daně, ale když má navíc jasný důvod si myslet, že nebude schopna v budoucnu doměřenou daň zaplatit.
Zajišťovací příkazy zabrzdil Nejvyšší správní soud
Nadměrné používání zajišťovacích příkazů na peníze a majetek firmy zastavil soud v říjnu 2016 tímto rozhodnutím: „Je-li přiměřeně pravděpodobné, že daň bude moci být uhrazena postupně, je třeba upřednostnit tuto variantu před okamžitým uspokojením s ekonomickou likvidací subjektu, neboť ta s sebou nese řadu nepříznivých následků, které není těžké domyslet (propuštění zaměstnanců, výpadek dosud odváděných daní atd.).“
Mimochodem, trestní řízení ve věci údajného daňového zločinu v případu firmy Kovář Plus, vyvolané oznámením Finančního analytického útvaru ministra financí v červnu 2016, vyústilo také v několikaleté martyrium. Policie stíhala několik obchodníků s masem a podala obžalobu i na Martina Kováře jakožto člena organizované zločinecké skupiny.
V květnu 2020 se u Krajského soudu v Brně konalo přelíčení, jehož výsledkem byl ve vztahu k firmě Kovář Plus a jejímu jednateli Martinu Kovářovi zprošťující rozsudek. Takové rozhodnutí v závěru navrhla i sama dozorující státní zástupkyně.
Martin Kovář je dneska rád, že celou šestiletou anabázi přežil ve zdraví on i jeho firma (i když jeho velkolepé plány na rozvoj se musely o řadu let odložit).
Když má odpovědět na otázku, zda se dneska cítí jako vítěz, volí velmi opatrná slova: „Kolikrát jsem se ptal své ženy, k čemu to vlastně je: tvrdě pracuju, studuju, učím to děti – a přitom vystavuju rodinu takovému tlaku, takové beznaději. Celá rodina viděla, čím jsme procházeli. Nemuseli jsme to zvládnout. Kolikrát jsem si říkal, co jsem komu udělal? Proč to tak je? Možná už to ale ani nechci znát. Prostě chci mít klid pro další růst firmy a taky klid v životě. To, co jsme zažili, to byl očistec a křest ohněm.“
Případům z jižní Moravy se budeme dál věnovat.
Zveřejněné díly ze série Ve stínu daňového pekla
1. díl: „Zaklekávám na rozkaz,“ – natočili jsme skrytou kamerou
2. díl: Odhalili jsme fintu, jak se dá vyhnout daním
3. díl: Dlužíš na daních? Schovej majetek a vyhraješ
4. díl: Zničené zdraví i rodina. Krutý přešlap úředníci odbývají: „Jsme jen lidé“
5. díl: „Plaťte a neptejte se proč.“ Drsné metody úředníků připravily stát o peníze
6. díl: Českého dodavatele Boeingu zaklekli. Co ve videu vzkazuje ministryně?
7. díl: Trestní stíhání na počkání? Policií najatý znalec chystá posudek na míru
„Roky daňového pekla“. Dokument ukazuje stát jako vymahačskou agenturu
8. díl: Obří zátah na soupeře Agrofertu. Takto pálila „mocná zbraň“ ministra Babiše
