Článek
Vladimír Železný řekl v životě asi mnoho vět, kterých záhy litoval. A jednou z nich musí být výrok, jehož se dopustil v červenci roku 2002 ve svém pořadu „Volejte řediteli“.
„Kdo je to Petr Kellner? Zjišťovali jsme to a zdá se, že kam vstoupili, tam tráva nerostla,“ pravil ředitel a majitel vysílací licence k TV Nova, nejmocnějšímu médiu v zemi, o nějž právě sváděl předem prohraný souboj s Kellnerovou společností PPF.
Ředitelem ani majitelem Novy už ovšem neměl být dlouho. Vladimír Železný si jméno Petra Kellnera zapamatoval navždy a s ním i zbytek Česka. Ovládnutí TV Nova nebyl první velký kousek někdejšího prodavače kopírek, jenž vyrostl ze spontánního českého kapitalismu 90. let. Jenže zatímco převzetí České pojišťovny v roce 1997 i s místem pro někdejšího ministra financí Ivana Kočárníka v čele jejího představenstva prošlo v divoké době končící klausovské éry a prvního prudkého propadu české ekonomiky po provedené reformě až nečekaně hladce, příběh Novy měl jiné grády.
Úmrtí Petra Kellnera
* O nehodě, při které Petr Kellner zahynul, více v tomto textu.
* Grafika: byznysové dědictví po Petru Kellnerovi.
* Reakce byznysmenů a politiků.
* Glosa Tomáše Perglera: Jeden úspěch Petra Kellnera se vymyká.
Televize Nova, stejně jako Petr Kellner, byla typickým produktem 90. let, kdy chytří manažeři v čele s nezpochybnitelným lídrem využili šanci, která se objeví jednou za život. Tiskárna na peníze, která Čechům poprvé přinesla nekonečné seriály, světové velkofilmy i půlnoční erotiku, se zadrhla po sporech Vladimíra Železného s jeho investory ze společnosti CME Ronalda Laudera.
Následovala nekonečná léta soudních sporů a mezinárodních arbitráží, na jejichž konci se zjevil právě Kellner.
Oslabeného Železného vyšachoval tahem tak složitým, že by k jeho popsání bylo třeba mnoho tisíců znaků a mnoho hodin čtenářova času. Ale zároveň tahem velmi účinným – i když se mu Železný na začátku posmíval, brzy pochopil, že je po všem. Bylo to nepřátelské převzetí jako z učebnice, zásadní změna mediálních i mocenských poměrů, které ovšem také nahrávala doba.
Ve stejném čase, přesně v březnu 2003, Česko definitivně prohrálo svou arbitráž se CME a mělo jí zaplatit přes 10 miliard korun odškodného. Z příběhu jedné, byť nejsledovanější televize, se stala prvotřídní politická kauza, zvlášť, když se Železný rád chlubil svými výjimečně dobrými vztahy s Milošem Zemanem a Václavem Klausem, hlavními personami časů opoziční smlouvy, kteří oba stáli v souboji s Lauderem na Železného straně.
Zemanův nástupce Vladimír Špidla měl menší pochopení a po prohrané arbitráži se začalo mluvit o hrozbě odebrání licence Novy. Což by asi nebylo úplně právně jednoduché, ovšem Kellner nehodlal riskovat. V květnu 2003 Železný v čele Novy skončil i jako ředitel – jakkoliv si ještě pár let před tím málokdo dokázal televizi bez něj představit.
Mimochodem, jeho nástupcem se stal Petr Dvořák, dnešní generální ředitel České televize. A členem Špidlovy vlády na postu ministra informatiky byl zase Vladimír Mlynář, dnešní člen nejužšího vedení PPF.
Když jsme se v roce 2004 ptali na „operaci Nova“ v rozhovoru pro MF Dnes Petra Kellnera, lehce se usmál a pravil: „To byl krásný obchodní případ…“ A to jsme ještě netušili jeho konec. V prosinci 2004 prodal tehdy čtyřicetiletý Kellner celou Novu zpátky Ronaldu Lauderovi za zhruba 15 miliard korun. Kellnerův zisk během necelých tří let se odhadoval na 10 miliard, což je zhruba částka, kterou také za „svou“ neoblíbenější televizi zaplatili daňoví poplatníci. (Což ovšem nebyl Kellnerův problém ani vina, abychom si rozuměli.)
Petru Kellnerovi a PPF se tehdy povedlo zásadně změnit svou image. K lepšímu. Společnost považovaná za reprezentanta divokých let s některými neobjasněnými místy ve svém CV (jako bylo třeba Kellnerovo působení v Rusku v první půli 90. let) lehce vyčistila svůj obraz a vyrazila za dalšími úspěchy. V roce 2006 se Petr Kellner poprvé objevil v globálním žebříčku Forbesu mezi nejbohatšími lidmi světa a jeho cesta vzhůru se už nezastavila.
A nezvětšovalo se jen jeho bohatství, ale také přímý vliv na českou politiku a celou společnost. Když v roce 2014 nabídl své letadlo prezidentu Zemanovi na cestu z Číny, kde se účastnil oficiálních jednání s nejvyšším vedením pekingského režimu, bylo to také gesto síly: kdo do té doby nechápal, jak nesmírně vlivnou postavou Petr Kellner je, musel to v tu chvíli definitivně pochopit.
Když si Petr Kellner kupoval v roce 2019 Novu zase zpět, nemusel se do ní dostávat složitě zadními vrátky. Udělal velkolepý obchod, jak se sluší na jednu z nejdůležitějších postav posledních třiceti let vývoje této země – bez ohledu na to, co všechno to znamená.
