Byl jsi nejlepší low-cost trenér na světě. Dopis oddaného fanouška Pochettinovi

Milý Mauricio!

Promiň, že Ti tykám, když jsme se nikdy osobně nepotkali, když pominu svoje dvě otázky na tiskovkách. Za těch pět a půl roku jsi se ale k fanouškům Tottenhamu dostal tak blízko, do jejich obýváků i srdcí, že Tě každý bral coby spřízněnou duši.

Ve svém úplně prvním rozhovoru coby trenér Tottenhamu Hotspur jsi ještě španělsky prostřednictvím tlumočníka vzkázal, že chceš dosáhnout toho, aby naši příznivci byli hrdí na to, že fandí Spurs. Musím říct, že se Ti to beze zbytku povedlo.

Samozřejmě škarohlídi typu Šídla, Mádla nebo Staňka blekotali cosi o nule v kolonce trofejí a prázdných vitrínách (a tedy věcně měli pravdu), ale to jenom tiše záviděli, že jsi Ty sám a Tebou trénovaný tým strašně bavil.

Vzpomínáš si, Mauricio, na ten zápas v listopadu 2014 v Birminghamu proti Aston Ville? Kdyby tehdy kluci nevyprovokovali Bentekeho, který se nechal vyloučit, a Kane nedal v 90. minutě tečovanou střelou gól z trestňáku, tak Tě Daniel Levy nejspíš vyhodil už tehdy, co?

Stejně nechápu, jak jsi to s naším předsedou mohl tak dlouho vydržet. Pevně doufám, že se někdy brzy dozvíme, jak to, že jeden z top klubů v Anglii tři po sobě jdoucí přestupní období nepodepsal jediného hráče. Co jsi taky celé ty roky říkal třeba geniálnímu Christianu Eriksenovi, že bere míň, než náhradníci West Bromwiche?

Jak napsal odcházející šéfredaktor Financial Times Lionel Barber, což je taky fanda Kohoutů jako hrom, „nikdy v historii moderního (anglického) fotbalu nedosáhl trenér s tak málo penězi takové sportovní kvality.“ Ty jsi vlastně ten nejlepší manažer low-cost klubu posledních minimálně pět let.

Byl jsi dlouho tak úspěšný, že jsi s hráči na trávníku zakrýval některé věci, které v Tottenhamu evidentně nefungovaly a možná ještě nefungují.

Uměl jsi pracovat se svými ovečkami individuálně. Udělal jsi z některých průměrných hráčů nadprůměrné, z výborných výjimečné a z osobností klubové legendy. Nebýt Tebe, Harry Winks by teď možná kopal 3. ligu, a on přitom dneska dává góly za repre. Není třeba se rozepisovat o tom, co jsi udělal z Harryho s Delem.

Moje děti milují záběry z derby s Arsenalem (jak jsme je na jaře 2017 vyhráli 2:0 a mohli těm žebrákům dát šest, sedm kousků), jak klečíš na zemi a vzteky trháš trávu, když kluci spalovali jednu šanci za druhou. Nikdy nezapomeneme na poslední zápas proti Manchesteru United, kterým se zavíralo White Hart Lane. Šíleně pršelo, ale všichni byli šťastní.

Upřímně si myslím, že Tvoje éra skončila ve 27. vteřině madridského finále Ligy mistrů, kdy sudí odpískal tu Sissokovu ruku, která teda asi nebyla, ale to už je zahrané. Tam se něco zlomilo. Možná to Tvoje odcházení začalo už dřív, aniž sis to uvědomoval. A my všichni s Tebou…

Měl jsem Tě moc rád, vlastně mám tě rád i proto, že jsi vždycky dělal něco navíc, včetně věcí, které jsi dělal vůbec nemusel. Podporoval jsi lidi s postižením, angažoval ses v charitě. Vzpomínám si, žes nelenil a napsal osobní dopis Simonu Thomasovi ze Sky, když mu nečekaně zemřela manželka.

I když i Ty jsi dělal chyby a některé Tvoje základní sestavy a střídání z poslední doby jsem teda fakt nechápal, tak za loňské tažení Ligou mistrů si zasloužíš sochu před naším krásným stadionem. A třeba někdy v budoucnu pojmenování jedné z tribun? Uvidíme.

Co říkáš na to, že Tě nahradí José a že bude brát dvakrát tolik, co Ty? Ten Levy je ale zmetek… Vlastně i Tvoje úspěchy můžou za to, že ten arogantní Mourinho přišel ke Spurs. Ještě před dvěma, třemi lety by to bylo z vícero důvodů zhola nemyslitelné.

Jinak bych se časem rád dozvěděl, kdo Ti v klubu nejvíc mydlil schody. Lidi by to ocenili.

Přeju Ti všechno nejlepší do další kariéry a hlavně nespěchej. Šprtej německá slovíčka a v létě převezmi Bayern. Přece nebudeš trénovat Manchester United. To by ses prodával pod cenou…

A pamatuj si – José si sice může říkat „The Special One.” Heslo fandů Tottenhamu „He`s magic, you know,” ale navždy patří jen Tobě.

S úctou

Tvůj Jiří