Článek
Zhruba v polovině obcí v Česku mohou lidé závislí na dávkách na bydlení dostat v blízké budoucnosti méně peněz. A někde dokonce hrozí propad natolik razantní, že představuje existenční riziko.
Spojená dávka na bydlení, kterou připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, by nově měla vycházet z cenové mapy nájemného, která u některých měst počítá s deseti, ale i 3 nebo 2 korunami za metr čtvereční.
Deset korun za metr čtvereční by se mělo v budoucnu proplácet za nájemné například v Litvínově. V současnosti rodina v nouzi bydlící v 60metrovém bytě získá od státu příspěvek zhruba tři tisíce korun, pokud platí nájemné sedm tisíc korun měsíčně. Nově by ale byly uznatelné náklady za nájem jen 600 korun.
Reálně je ale spíše pravděpodobné, že by taková rodina na podporu vůbec nedosáhla. Na dávku mají totiž nárok jen ty domácnosti, jejichž uznatelné náklady na bydlení přesahují třicet procent příjmu.
„Protože ostatní náklady na bydlení jako energie, voda a další služby samostatně jen výjimečně dosáhnou takové výše, aby tvořily více než 30 procent příjmů domácnosti, v územích s limitem ve výši 2, 3 nebo deset korun to efektivně znamená zrušení dávek na bydlení,“ říká Roman Matoušek z Agentury pro sociální začleňování.
Dopady nového propočtu připravované sjednocené dávky, která spojuje aktuální příspěvek a doplatek na bydlení, si uvědomili právě v Litvínově. Ve městě, které se potýká s největší sociálně vyloučenou lokalitou v zemi – sídlištěm Janov.
„Týká se to u nás hodně lidí. Dělali jsme si přehled a měsíčně vyplatíme takto 1 400 dávek. Pro představu jde o zhruba 3 000 lidí,“ říká Veronika Knoblochová, vedoucí odboru sociálních věcí v Litvínově.
Těmto lidem přitom do budoucna hrozí, že na dávku vůbec nedosáhnou. „Nejde přitom jen o lidi z vyloučených lokalit, jde i o matky samoživitelky a seniory,“ dokresluje vedoucí sociálního odboru a podotýká, že neexistuje ani žádná jiná alternativní pomoc, která by výpadek peněz z dávek na bydlení dokázala vykompenzovat.
„To by měla být starost státu,“ konstatuje Knoblochová.
Změnu podporujeme, výpočet ne
Starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO) se proto rozhodla napsat přímo ministryni práce Janě Maláčové (ČSSD) dopis, ve kterém popisuje, jak by změna mohla dopadnout na město.
Podle šéfky sociálního odboru v Litvínově hrozí, že budou lidé ve velkém přicházet o bydlení a město nebude mít dostatek prostředků, aby jim dokázalo pomoci.
Katastrofický scénář, který v Litvínově vytušili, ale může viset i nad dalšími městy. Často přitom o problému nemusí vědět.
„Že se mají spojit dávky na bydlení, to vím, ale jak bude vypadat výpočet, to nevím,“ reagoval Lubomír Vedra, starosta Vranova nad Dyjí, kde podle nového výpočtu hrozí, že tamní lidé na dávkách budou pobírat ještě daleko méně peněz než v Litvínově – pouhé tři koruny za metr čtvereční.
Za Litvínov se postavil i Svaz měst a obcí, který jinak otevřeně podporuje nápad dvě současné dávky na bydlení spojit do jedné.
„Nový způsob výpočtu dávek v řadě měst a obcí na území Česka neodpovídá reálným cenám nájemného, což by v praxi činilo problém, že výše dávky by nebyla adekvátní k ceně nájemného,“ uvedla pro Seznam Zprávy Alexandra Kocková, mluvčí Svazu měst a obcí.
Strašák jménem decil
Nově sjednocená dávka – „přídavek“ – na bydlení bude vycházet z cenové mapy nájemného. Tím se má zamezit zejména účelovému zvyšování nájemného, které je placené z dávek. Skončit by tak měl zejména obchod s chudobou, kdy za neobyvatelný holobyt platí nájemníci na dávkách třeba i šestnáct tisíc měsíčně.
Výsledkem je, že zhruba v polovině obcí v zemi dávky klesnou. Dávka by se totiž měla vypočítávat na základě „prvního decilu“ statistiky o nájmech v dané lokalitě. Výpočet tak vychází z deseti procent nejnižších nájmů v dané oblasti. Například Svaz měst a obcí přitom navrhoval vycházet ze středové hodnoty, tedy mediánu.
Takovou variantu ale zavrhlo ministerstvo práce jako kontraproduktivní. Z analýzy, kterou si resort udělal, totiž vyplývá, že pokud by vycházeli z mediánu nebo průměru, tak by v 95 procentech obci uznatelné nájemné naopak vzrostlo.
„Kromě navýšení výdajů státního rozpočtu by jediným pozitivním dopadem bylo navýšení zisku pronajímatelům a majitelům nemovitostí,“ říká Kateřina Brodská z tiskového oddělení MPSV.
„Ten rozdíl je oproti současnosti 50 korun za metr čtvereční. Není možné za 10 korun na metr čtvereční vůbec byt provozovat,“ odporuje ovšem Veronika Knoblochová z Litvínova.
Dodává, že město pronajímá sociální byty za 40 korun za metr čtvereční.
Dopočítaná cenová mapa
Ministerstvo práce předpokládá, že sjednocená dávka by mohla být účinná od ledna 2022. Plánovaný výpočet obhajuje mimo jiné tak, že cenovou mapu nájemného získalo od ministerstva pro místní rozvoj.
„Při pracích na nastavení aktuálního limitu uznatelných nákladů na nájemné pro dávky na bydlení však vyšlo najevo, že data o faktické výši nájemného v Česku, která by byla při revizi dávek na bydlení využitelná pro stanovení limitu uznatelných nákladů, nejsou sledována,“ řekla Kateřina Brodská z MPSV.
Výsledná mapa proto vychází z přepočítaných dat z prodeje nemovitosti, která má k dispozici katastrální úřad.
„Hodnotová mapa nájemného tak není zrcadlem skutečně hrazeného nájemného v jednotlivých obcích, ale pouze matematicky vypočítaným hypotetickým nájemným,“ vysvětluje Brodská, proč u některých měst došlo k uznatelnému nájmu, jako jsou tři koruny za metr čtvereční.
Zároveň mluvčí z ministerstva práce uklidňuje, že problém se může ještě vyřešit v připomínkovém řízení. Uvažuje se například nad stanovením nepodkročitelného limitu výše nájemného.
„Pro úplnost podotýkáme, že návrh zákona obsahuje i pojistku spočívající v tom, že úřad práce může v odůvodněných případech uznat i vyšší nájemné, než stanovuje limit,“ dodává Kateřina Brodská.