Článek
Potřebným chce nabídnout 55 000 bytů v takzvaných sociálních domovech. Paralelně hodlá ale stát snížit dávky na bydlení. Má za to, že tím donutí předražené ubytovny nájmy zlevnit. Duel náměstka brněnského primátora Matěje Hollana z hnutí Žít Brno a Davida Koppitze, ředitele odboru regionální politiky z Ministerstva pro místní rozvoj.
Vzniknou sociální domovy?
Jak má bydlení pro chudé vypadat, se stále řeší. Autoři zákona o sociálním bydlení navrhují takzvané sociální domovy. Šlo by o maximálně dvanáct bytů s redukovaným nájemným pod jednou střechou. Podle Platformy pro sociální bydlení ale budou za státní peníze vznikat ghetta. Lepší je podle ní rozptýlit sociální byty do běžné zástavby. Jejich obyvatelé se pak, jak ukazují zahraniční zkušenosti, rychleji začlení do normálního života.
Problém ubytoven s drakonickými nájmy má vyřešit seškrtání příspěvku na bydlení. Podle ministryně pro místní rozvoj Jaroslavy Němcové (ANO) příjemci dávek platí pronajímatelům mnohem víc, než je obvyklé nájemné. Ministryně v demisi míní, že po změně budou muset jít majitelé s cenou dolů, jinak by byt nepronajali.
Návrhy na seškrtání příspěvků na bydlení
Předkládaná novela zákona o pomoci v hmotné nouzi snižuje maximální výši doplatku na bydlení o třicet procent. Pokud bude zákon schválen, tak se člověku bydlícímu na ubytovně v menším městě sníží doplatek na bydlení o téměř patnáct set korun měsíčně. Tříčlenná rodina přijde bezmála o tři tisíce. V Praze se změny dávkové politiky do rodinných rozpočtů promítnou ještě výrazněji. Jednotlivec si oproti současnému stavu pohorší o více než dva tisíce tři sta a rodina s jedním dítětem o čtyři a půl tisíce.
Ceny domů a bytů se v Česku meziročně zvýšily o 13,3 procenta. Máme čtvrté nejvyšší náklady na vlastní bydlení v EU. Nájemné v Česku zdražuje dvakrát rychleji, než rostou mzdy, zatímco je necelý milion lidí v ČR pod hranicí příjmové chudoby a podobné množství – děti nevyjímaje – je zatíženo exekucemi.
