Článek
Nový dvoupokojový byt stojí v Brně okolo pěti milionů korun. Společně se zastaralým územním plánem město nemá moc prostoru pro dostupné bydlení. Sadová patří k výjimkám. Blízko centra v Králově Poli vyrostla v posledních letech čtvrť pro pět tisíc lidí.
Jenže novousedlíci žijí ve zlaté kleci. Developeři si totiž v uplynulé dekádě rozdělili tamní pozemky. Většinu skoupili od zahrádkářů, zbytek jim prodalo město. To už nedohlédlo, zda v lokalitě vznikne dostatečná infrastruktura. Investoři bez přílišné regulace postavili co nejvíc bytů.
V místě, kde stojí metr čtvereční stavebního pozemku i dvanáct tisíc korun, tak chybějí chodníky, přechody pro chodce, odpadkové koše a většina služeb. „Postrádáme úplně všechno. Hlavně hřiště, školku, zeleň. I na zmrzlinu musíme jezdit autem,“ postěžovala si Kateřina Krejčí, která s rodinou v Sadové žije.
Autobusy veřejné dopravy jezdí mimo špičku třikrát do hodiny, zastávky jsou nedodělané. Auta ze Sadové odjíždějí jedinou ulicí, která je v zimě špatně sjízdná.
Na území velikosti malého města lidé využijí jediný obchod a dvě kavárny. „Na toto hřiště celé léto pere slunce. Bez plotu, vedle silnice, takže sem nikdo nechodí,“ ukazuje Michal Škerle (Piráti) na malý plácek mezi domy. V Králově Poli je dlouholetý zastupitel. Po odchodu z ČSSD přešel do Pirátské strany. „Už dva roky upozorňuji na problémy a nic se tu neděje. Ze všech stran slyším, že nic nejde,“ řekl.
Novousedlíci také namítají, že když o stěhování do Sadové přemýšleli, developeři jim slibovali lepší zázemí. „Máme velké podezření, že tu byl překročen index podlažních ploch. Jsou tu i pětipatrové domy,“ doplnil Škerle.
Proč situace zašla tak daleko? Podle královopolské starostky Karin Karasové (ANO) Brno zaspalo před desíti lety, kdy se rozprodávaly poslední pozemky. „Město mělo udělat regulační plán. Teď už je vše prodané nebo ve vlastnictví Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jakákoli náprava je velmi složitá,“ řekla starostka.
Seznam Zprávy mají k dispozici smlouvu mezi městem a společností Impera, která v lokalitě taky staví byty. V roce 2013 jí Brno prodalo pozemek o rozloze pěti tisíc metrů s tím, že v části developer postaví mateřskou školu pro padesát dětí. Zbytek developer koupil za 2900 korun za metr.
Současná realita? Soukromá školka je pro tři desítky dětí, zbylé pozemky podražily čtyřnásobně. „Nechápeme, proč město pozemek nepodrželo a nepostavilo obecní školku,“ podivili se místní.
Smlouvu za město před šesti lety podepsal primátor Roman Onderka (ČSSD), za oblast majetku byl odpovědný jeho stranický kolega a nynější náměstek pro oblast bydlení Oliver Pospíšil. Přístup Brna za chybu nepovažuje. „Město bylo důsledné, jak jen to bylo možné. V době hospodářské krize jsme nemohli ve stavbě infrastruktury předběhnout developery. A stavět se muselo,“ namítl.
Čtvrť bez odpadkových košů, hřišť a většiny služeb za průšvih nepovažuje. „Čím větší požadavky investorovi kladete, tím se prodražuje bydlení a je nedostupnější pro lidi,“ řekl.
Místní se bouří, také proto na čtvrtek iniciovali debatu s vedením města. Přišla většina čelních politiků. „Překvapilo mě, že se debata stočila ke známým bolestem Sadové,“ řekl Pospíšil.
Brno totiž uvažuje o stovce dalších bytů, domově důchodců i dětském hospicu. Záměry při setkání představilo. „Je to vhodná lokalita,“ doplnil náměstek.
Další zástavba má vzniknout na rozlehlém městském pozemku. Zelená plocha je doposud oplocená. Místní si tam v participativním rozpočtu odhlasovali park za tři miliony korun. Má vzniknout příští rok na jaře. „Nicméně udržitelnost je tři roky,“ řekla Martina Blahová, která projekt vymyslela.
V místě zamýšleného parku totiž radní plánují novou silnici k 25metrovému mostu za desítky milionů korun, který území propojí se sousední Lesnou. Nechce ho většina místních, ani sousední městská část. „Nemáme na stole žádnou dopravní studii, která řekne, jestli je most efektivní,“ kritizoval plány starosta Brna-severu Martin Maleček (SOL).
Vedení města trvá na další výstavbě, městská část je proti. „Jediným řešením je územní studie, která přesně řekne, co lokalita potřebuje,“ řekl na debatě radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL). Dokument má vzniknout do roka.
Místní se však obávají, že než se politici a úředníci rozhoupou, utečou další roky. „Je to jen mlácení prázdné slámy,“ zaznělo na debatě.
