Hlavní obsah

Muslimských šátků přibylo s tím, jak globalizace proniká i do zapadlých míst, míní expert na Blízký východ

Svět bez obalu: rozhovor s Břetislavem Turečkem.

Zahalování žen patří k řadě jiných náboženství. Muslimové jsou jen víc vidět, říká Břetislav Tureček z Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.

Článek

Zahalování žen je podle některých historiků předislámský zvyk, který nemá náboženské opodstatnění. Být zakrytá závojem znamenalo už od nejstarších dob výsadu. Závoj představoval symbol toho, že se jedná o počestnou a poctivou ženu. Jednu z vůbec prvních zmínek o závojích obsahuje asyrský právnický text ze 13. století před naším letopočtem, kde se například zakazuje, aby závoje nosily prostitutky.

Také kolébka evropské civilizace, Athény, znala závoje. Respektované ženy musely v tomto městě chodit na veřejnost zahalené, jinak budily pohoršení a podezření z toho, že se živí nějakou podezřelou činností.

Poměrně drsná tradice zahalování zřejmě existovala i mezi starověkými židovskými kmeny. Nezahalené židovské ženy byly přísně trestány. Například tím, že se manžel mohl s takovou ženou okamžitě rozvést.

Závoj byl také symbolem bohatství – chudé ženy totiž musely pracovat a při tom odhalovaly těla. Zahaleným tělem ženy dokazovaly, že mají na to, aby pracovat nemusely.

Podívejte se ve videu nahoře na rozhovor s Břetislavem Turečkem o nošení šátků. Rozhovor je součástí pořadu Svět bez obalu.

Doporučované