Článek
Podle Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod OSN přispívá průmyslové zemědělství ve velkém rozsahu ke klimatickým změnám, znečišťování ovzduší, degradaci půdy, odlesňování a poklesu biologické diverzity. S narůstající populací by se měla též zvýšit spotřeba masa. Vědci se proto snaží přijít na způsob, jak z laboratorně pěstovaného masa udělat dostupnou variantu.
O cenově dostupné uměle kultivované maso se snaží například tým expertů z univerzity v Bath. Vědci tu zjistili, že maso z kmenových buněk dobře roste na stéblech trávy.
„V laboratoři jsme zjistili, že maso se dobře přizpůsobuje struktuře trávy, která je pruhovaná. V porovnání s rostlinnými variantami proteinu je to něco, co chutná jako maso. Tým vědců z Nizozemska odhaduje, že by se uměle vypěstované maso mohlo dostat do obchodů během čtyř nebo pěti let,” říká Dr. Marianne Ellisová, odborná asistentka v oboru biochemického inženýrství na univerzitě v Bath.
Výzkum vědců z Bath se v současnosti soustředí na vývoj masa na stéblech trávy, z nichž byly pomocí detergentů odstraněny buňky celulózy. Ze stébel tak zůstává pouze slabá vrstva v pruzích, na nichž můžou buňky masa růst.
Výrobní cena uměle kultivovaného masa se pohybuje v přepočtu okolo půl milionu korun za kilogram. Izraelským vědcům se loni údajně povedlo snížit cenu na 23 tisíc a nyní se ji snaží dostat na zhruba sto korun za kilo.
První laboratorní maso na burger se podařilo vypěstovat Marku Postovi z univerzity v Maastrichtu v roce 2013. Na steaky, kvůli kterým nebylo zabito žádné zvíře, si však ještě nejspíš budeme muset počkat – kvůli složitější struktuře je jejich reprodukce zatím až příliš obtížná. Cenově dostupného masa na burgery nebo na masové kuličky bychom se však podle Ellisové mohli dočkat již v následujících pěti letech.
