Hlavní obsah

Bulharsko má problém, až 60 % elektráren využívá k výrobě elektřiny uhlí

Svět bez obalu: Bulharské elektrárny mají problém, 60 % z nich využívá k výrobě elektřiny uhlí. Do roku 2050 by se měla většina z nich zavřít.Video: Milan Šíma, RFE/RL, Seznam Zprávy

Podle takzvané Zelené dohody mají státy v Evropské unii snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů na nulu, a stát se tak klimaticky neutrální. Tento cíl představuje pro některé členské státy velkou výzvu.

Článek

V Bulharsku pochází 60 procent energie ze zařízení, která spalují převážně uhlí. Manažeři tepelné elektrárny Bobov Dol proto pracují na záchranném plánu, chtějí elektrárnu převést na výrobu vodíku.

„Budoucnost elektrárny Bobov Dol spočívá v obnovitelné energii, ve výrobě vodíku, ve využívání vodíku k výrobě energie, ve skladování vodíku. V budoucnu zde postavíme vodíkovou elektrárnu. Jako přechodové palivo použijeme zemní plyn, díky němuž dokážeme přejít k uhlíkově neutrálnímu stavu,“ říká předsedkyně představenstva Kristina Lazarová.

Plány společnosti jsou závislé na financích z Evropské unie. Zaměstnanci se budou muset přeškolit a někteří možná i odejít.

„Od roku 1989 pracuji v dolech Bobov Dol. Bylo zde celkem šest dolů – pět z nich v podzemí a jeden byl povrchový. V roce 1998 tady pracovalo celkem 7 228 lidí. V roce 2014 už to bylo jen 2 400 lidí a teď asi 800 lidí,“ vypočítává jeden z horníků.

Pracovníci elektrárny se často dostávali do sporu s jejím vedením. Nebylo neobvyklé, že se zde zpožďovaly výplaty mezd, lidé si rovněž stěžovali na nevyhovující pracovní podmínky. Elektrárna byla také obviněna z nelegálního spalování odpadu. Vedení tato obvinění popírá a tvrdí, že se teď chystá zahájit zásadní změnu ve fungování elektrárny.

„Práce pro lidi, kteří tu pracují, bude. Možná ne pro každého, ale tohle je projekt, který je rozložen na několik let a někteří zaměstnanci odsud spíše odejdou do důchodu než kvůli nadbytečnosti. Ostatní lidé budou rekvalifikováni, abychom si udrželi velkou část současné pracovní síly,“ říká ředitel společnosti Boris Spassov.

Horníci mají i tak o svou budoucnost obavy. „V Bulharsku se lidé na Zelenou dohodu dívají s despektem. Vidí to jako něco, co je ohrožuje a může zničit,“ domnívá se šéfka představenstva Lazarová. Věří, že dokáže lidem opak, že v zelené energii je i jejich budoucnost.

Podrobnosti v úvodním videu. Příspěvek najdete také v archivu na webu Seznam Zprávy.

A můžete nás sledovat také na Facebooku.

Doporučované