Článek
„V letech 2009 až 2016 zde Správa NP vysadila 22 tisíc sazenic. Dnes tu ve skutečnosti roste přes 140 tisíc stromků. Z toho vyplývá, že i kdyby přežila veškerá umělá výsadba, představovala by dnes na této pasece jen 15,5 procenta všech mladých stromů,“ vysvětluje Pavla Čížková ze Správy NP Šumava, která vedla monitoring tohoto území.
Zajímavý je podle ní také vývoj druhové skladby. Smrk tvořil jen 14 procent veškeré umělé výsadby, dnes na celé ploše dominuje, a to s 58 procenty veškerého zmlazení. „Relativně dobře se tu vede také jedli, která se navíc zmlazuje přirozeně sama. Například vrba a osika jsou třetí a čtvrtou nejpočetnější dřevinou ale ty se tu přitom vůbec nesázely,“ dodává Čížková.
Pavel Hubený, ředitel správy NP Šumava, navíc upozorňuje na to, že v této nadmořské výšce, kolem 1100 metrů, by měly růst především buky, smrky a jedle. Na Šumavě ale jednoznačně dominuje smrk. „Nikdo neví přesně proč, ale Šumava je pro smrk ideální místo,“ konstatuje Hubený.
Podobný výsledek přineslo porovnání skutečného množství mladých stromků a evidence výsadeb v oblasti Modravských slatí. Bylo tu vysázeno 1170 stromků na hektar, dnes jich tu v průměru roste kolem 3000. V Národním parku Šumava dnes roste zhruba 350 až 500 milionů mladých stromků, Správa NP zde za posledních 22 let vysadila necelých 15 milionů nových stromků.
„Sázeli jsme a stále vysazujeme několik druhů dřevin. Například buk lesní se za posledních 22 let v lesích Správy národního parku podílel na umělé obnově počtem 3,79 milionu sazenic, což je 25,7 procenta z celkové výsadby. Jedlí bylo vysazeno o zhruba 800 tisíc méně. Součástí umělé obnovy dále byly kleny, borovice, jeřáby, jilmy, olše a další dřeviny. Zdaleka nejvíce našich výsadeb zaujímá smrk, kterého se do roku 2013 vysadilo přes pět milionů kusů, tedy více než 35 procent z celkového umělého zalesnění,“ upřesňuje Petr Kahuda referent oddělení lesního provozu.