Budou rekordní důchody. Přinesou ale krizi, která měla přijít za 10 let

Plán sociálních demokratů na zvýšení průměrného důchodu o 1200 korun měsíčně má jednu chybu. K realizaci tak odvážného plánu je třeba najít sto miliard.

Šéf ČSSD Jan Hamáček přislíbil, že se nespokojí s tím, aby penze příští rok vyrostly o 840 korun, jak předepisuje zákon, ale zajistí, aby se vylepšily rekordně - o 1200 korun. „Budeme bojovat za to, aby se důchody znovu zvýšily o důstojnou sumu,“ prohlásil s odkazem, že se v uplynulých dvou letech průměrná penze zvýšila takřka o tisícovku.

S blížícími se krajskými a parlamentními volbami o navyšování důchodů mluví i premiér a šéf koaličního hnutí ANO Andrej Babiš. Doposud však opatrněji s tím, že nárůst by mohl být kolem tisícovky.

Politici to však říkají ve chvíli, kdy tuzemskou ekonomiku, státní rozpočet i jeho důchodový účet rozvrátila koronavirová krize.

Rychlý mzdový růst posledních dvou let prudce zvýšil penzijnímu systému příjmy z pojistného, a zajistil tak dvacetimiliardové přebytky. Teď však přišla zpráva, že se systém jen za první pololetí dostal do dvanáctimiliardové ztráty. To je ovšem pouze začátek. Mzdy rostou pomaleji, než se čekalo, vláda od června odpouští menším firmám pojistné, a sociální správa tak měsíčně přichází proti předpokladu o čtyři miliardy. Pokud se na tom do konce roku nic nezmění, letošní schodek se propadne ke čtyřiceti miliardám. Tím ovšem varování nekončí, protože vyhlídky do roku 2021 jsou ještě temnější.

Projděte si grafy, které ukazují, proč nebude dost peněz na důchody:

Vláda bude v září zvyšovat důchody na příští rok a zákon vyžaduje, aby vyrostly nejméně o inflaci a polovinu reálného růstu platů v národní ekonomice. Proto průměrná penze vyroste o zmíněných 840 korun a stát bude muset někde najít dalších potřebných čtyřicet miliard. Od poplatníků nemůže nic čekat, protože podle poslední prognózy Ministerstva financí jejich mzdy a tím ani pojistné napřesrok neporostou. Hamáčkův návrh na valorizaci o 1200 korun zvýší náklady systému přesně o tolik, aby v něm chybělo rovných sto miliard. Je možné, že příjmy důchodového systému v příštím roce o pár desítek miliard vyrostou, protože se malým firmám přestane promíjet pojistné, další výpadek však může způsobit nezaměstnanost.

Najít sto miliard je v této chvíli nesplnitelný úkol. V minulých letech se výpadek příjmů v penzijním systému částečně dorovnával lepším výběrem pojistného na nemocenskou, ovšem nemocenská je na tom po významné valorizaci dávek, zrušení karenční doby a štědrých výplatách ošetřovného ještě hůře než důchody. Pojistné pokryje její náklady jen z poloviny, proto se také schodek nemocenského systému letos počítá v desítkách miliard. Daně se před volbami zvyšovat nebudou, proto vládě nezbývá, než si na důchody půjčit, ať už půjde o sto miliard, nebo nižší částku. „I když nebude na nic jiného, na důchody bude,“ zní základní pravidlo správců státní pokladny, které s oblibou cituje předsedkyně vládní Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová.

Při vyhlídkách stomiliardového schodku je zřejmé, že důchodový systém ztrácí stabilitu, kterou mu zajistila tzv. malá penzijní reforma Nečasovy vlády v roce 2011. Deset let stará strategie měla Česko připravit na stárnutí populace a jejím základem byl předpoklad, že se schodek na důchodovém účtu přiblíží k maximálně dvěma procentům HDP (v současné cenové úrovni 100 miliard korun). Dojde k tomu v kritickém momentu koncem třicátých let, až aktivní kariéru ukončí generace Husákových dětí. Dvouprocentní schodek v časech, kdy je silná generace v plném zápřahu, znamená vymyslet něco jiného.