Hlavní obsah

Budou předčasné volby? Babiš se bojí odjištěného granátu

Foto: vlada.cz

Šel by Andrej Babiš do předčasných voleb? „Obecně platí, že kdo si hraje s myšlenkou předčasných voleb, hraje si s odjištěným granátem,“ říká sociolog Herzmann.

Politickým zákulisím jde spekulace, že ještě letos na podzim se uskuteční předčasné volby. Hnutí ANO se prý obává dopadů ekonomické krize. Podle politologů a sociologů by však Babišovi nastalá politická krize uškodila.

Článek

V kuloárech se o tom mluví od začátku letošního roku: předseda vlády Andrej Babiš (ANO) vyvolá předčasné volby do Poslanecké sněmovny. Datum konání? Namísto podzimu 2021 už letos. A to na podzim a souběžně s krajskými volbami, aby se ušetřily náklady na uspořádání voleb.

Seznam Zprávy v uplynulých týdnech u zdrojů blízkých vládě a vedení hnutí ANO zjišťovaly, nakolik je tento scénář pravděpodobný. Nikdo se nechtěl bavit na záznam, z vyjádření politiků však vyplynulo: ano, téma předčasných voleb, zejména v řadách vládního hnutí ANO, skutečně zaznívá.

Tím víc, když úvahy o předčasných volbách v úterý ve Sněmovně při jednání o podpoře 500miliardového rozpočtového schodku zmínil sám premiér Babiš.

Vyvolat svár mezi provládními stranami a tím ztratit většinovou podporu ve Sněmovně by nemuselo být v současnosti příliš obtížné. Stačilo by například „vyhrotit“ situaci mezi ANO a KSČM, která ve Sněmovně podporuje menšinový kabinet Babišova subjektu s ČSSD. Komunisté v posledních dnech přicházejí s podmínkami (například s žádostí na odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka z ČSSD), jejichž odmítáním by menšinová vláda mohla přijít o potřebnou většinu ve Sněmovně.

Na druhou stranu existuje několik pádných důvodů, proč se nejeví jako pravděpodobné, že by premiér Andrej Babiš o vyvolání předčasných voleb usiloval. Sám má totiž obavy, aby rozpuštěním Sněmovny vzniklý zmatek nenadělal z jeho pohledu více škody než užitku.

„Šéf se bojí, že by se vyvolání předčasných voleb obrátilo proti němu,“ řekl Seznam Zprávám pod příslibem anonymity politik blízký vedení Úřadu vlády.

Podzimní nekrize?

Nejdříve se podívejme na argumenty, které podporují verzi, že předčasné volby by se vládnoucí garnituře - zejména hnutí ANO, jehož preference se pohybují nad 30 procenty - hodily.

Hlavním důvodem pro co nejrychlejší konání voleb by byla obava vlády z nadcházející ekonomické krize, kterou zažehla pandemie koronaviru, a bezpečnostní opatření, jež měla zastavit šíření nemoci.

Lze předpokládat, že ekonomické potíže způsobené restriktivními opatřeními se teprve začnou projevovat. Naplno by lidé důsledky finančních potíží mohli začít pociťovat až za několik měsíců, pravděpodobně až po podzimních krajských volbách.

Je pravděpodobné, že značná část postižených bude hledat viníka problémů. V takovém případě nebude těžké ukázat na vládu Andreje Babiše, která byla autorem opatření proti koronaviru a následného rozvolňování. „Ve vedení ANO jsou politici, kteří se bojí, že příští rok na podzim budou voliči vůči vládě mnohem kritičtější než letos,“ uvedl pro Seznam Zprávy zdroj blízký vedení hnutí ANO.

Politolog Josef Mlejnek však míní, že voliči by mohli fintu s konáním předčasných voleb prohlédnout. „Obava z dopadů koronaviru a ekonomické krize jsou velké. Čili vůle uskutečnit předčasné volby by určitou logiku měla. Na druhou stranu voliči by mohli vnímat negativně onen kalkul, že volby se mají uskutečnit dříve z nějakých zištných důvodů. Zapomínat nesmíme ani na to, že vedle ekonomické krize by ještě nastala i ta politická,“ řekl Seznam Zprávám pedagog z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd na Univerzitě Karlově.

Sociolog Jan Herzmann dodává, že v příštích měsících vůbec ale nemusí nastat tak temný scénář.

„Co bude na podzim, teď nevíme. Může nastat druhé kolo koronaviru. Mohou, ale nemusí nastat dopady ekonomické krize. Proti všem vážným signálům, že to nebude jednoduché, stojí poměrně vysoká spotřeba domácností po skončení bezpečnostních opatření. Proti stojí i masivní podpora ekonomiky v Německu, s jistotou tedy nyní nemůžeme říci, že nastane velká ekonomická recese,“ řekl Seznam Zprávám Herzmann.

Milion kousků opozice

Dalším důvodem pro dřívější pořádání voleb do Sněmovny - z hlediska ANO - by byla rozdrobená politická scéna.

Opoziční strany o společném (před)volebním bloku zatím stále jen mluví, konkrétní sněmovní projekt s přesnějšími obrysy dosud není na stole. Vidět je to i při přípravě koalic pro krajské volby, kdy se uzavírají předvolební pakty ad hoc, region od regionu se spolupráce liší.

Zřejmé v tuto chvíli není ani to, jakým způsobem se bude vyvíjet spolek Milion chvilek pro demokracii, který dokáže na protivládní protesty nalákat statisícové davy lidí kritizujících Babišův kabinet (a prezidenta Miloše Zemana). Je pravděpodobné, že kdyby se měly letos na podzim uskutečnit předčasné volby, Milion chvilek by se stěží stíhal přetransformovat v nějakou konkrétní politickou a volební sílu.

„Vezměme si modelově, kdyby - což je zcela mimo realitu - volby byly nyní v červnu. Prodělala by na nich opozice, protože vláda úspěšně zvládla epidemii a žádné velké ekonomické drama zatím nenastalo,“ odhaduje sociolog Herzmann.

Podle politologa Mlejnka by opozice neměla důvod jakkoliv podporovat úsilí o vypsání předčasných voleb letos na podzim - ba naopak. „Opozice bude naopak čekat na to, až si vláda lidově řečeno vyžere nastupující ekonomickou krizi,“ dodal pedagog z Univerzity Karlovy.

Kdo boří, ten hoří

Krajské volby se uskuteční první říjnový víkend. Pokud by se měly souběžně uspořádat i sněmovní volby, dle Ústavy by muselo dojít dva měsíce předtím k rozpuštění Sněmovny. To by učinil prezident na základě vůle alespoň 120 poslanců.

Jinými slovy, do začátku srpna by se musela rozpadnout provládní koalice a ve Sněmovně najít ústavní většina k tomu, aby prezident mohl dolní komoru rozpustit a uvolnit cestu k předčasným volbám. Politicky by šlo o složitou operaci, na které by se musela shodnout provládní většina alespoň s částí opozice. Jak bylo naznačeno výše, s výjimkou Pirátů (v případě ODS se spekuluje, zda do voleb nakonec nepůjde v nějakém paktu) jsou opoziční řady v současnosti nekonsolidované.

„Vyvolat předčasné volby je velmi obtížné. Nedovedu si představit, kdo by vedle hnutí ANO dodal hlasy, aby záměr odsouhlasila třípětinová většina Sněmovny. Možná Piráti? To by ale stejně nestačilo. Ostatní strany jsou na tom buď stejně, nebo spíše hůř než po minulých volbách. Nedovedu si příliš představit, kde by se dnes ve Sněmovně našla dostatečná síla na schválení rozpuštění Sněmovny, většina bude spíše proti,“ komentuje to politolog Mlejnek.

Sociolog Herzmann naráží zase na to, že vyvoláním předčasných voleb by se mohla zažehnout politická krize, která by poškodila preference těch, kdo ji způsobili - tedy hnutí ANO. A právě toho se podle informací Seznam Zpráv premiér Babiš obává.

„Obecně platí, že kdo si hraje s myšlenkou předčasných voleb, hraje si s odjištěným granátem. Dopady na toho, kdo vyvolá předčasné volby, mohou dopadnout měrou nebývalou - zpravidla negativně. Byl by to ze strany ANO veliký risk. Domnívám se, že jejich analytici mají k dispozici podobné informace a vlastní průzkumy, na jejichž základě nelze předčasné volby hnutí ANO doporučit. Sám to považuji za variantu krajně nepravděpodobnou,“ dodal Herzmann.

Související témata:

Doporučované