Článek
Neobvyklý meteorický jev, lidově přezdívaný jako „slzy svatého Vavřince”, nastane v noci z neděle 12. na pondělí 13. srpna. V průběhu této noci bude na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní k vidění průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky fázi Měsíce v novu 11. srpna budou podmínky prakticky ideální, znovu se takové naskytnou až v roce 2023.
Název meteorického roje Perseidy je odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteoroidy vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 kilometrů za sekundu a začínají zářit ve výšce okolo 120 kilometrů nad zemí. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než 80 kilometrů nad zemským povrchem.
Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru. Proto se nám zdá, jako by jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze, který se odborně nazývá radiant. Právě ten v době maxima roje leží v horní, severovýchodní polovině souhvězdí Persea. Vzhledem k tomu, že toto souhvězdí u nás vůbec nezapadá, létají meteory po celou noc.
Ideální místo pro pozorování meteorického roje jsou městy neosvětlená místa. Fotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek doporučuje vydat se do hor nebo do oficiálně vyhlášených oblastí tmavé oblohy. Ty v České republice lidé najdou například v Beskydech, Jizerských horách nebo na Manětínsku. Pro sledování úkazu není třeba žádný dalekohled – meteory se objevují náhodně po celé obloze a jsou dost výrazné na spatření pouhýma očima.
Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na čtyři nejjasnější planety Sluneční soustavy. Už zvečera bude možné pozorovat velmi jasnou planetu Venuši nad západním obzorem. Za soumraku pak nad jihozápadem najdeme také planetu Jupiter. Po desáté hodině už vynikne stříbřitý pás Mléčné dráhy. Potáhne se přes celou oblohu a ve směru k jejímu centru nad jihem bude vidět Saturn. Celou noc pak zůstává velice výrazný Mars, který byl na konci července letošního roku nejblíž k Zemi za posledních 15 let.