Článek
Digitalizace je všeobjímající trend, kterému se nedá vyhnout. Ve zdravotnictví se s ním ale teprve učí žít. Zmodernizovat tento rezort nebude jednoduché, protože je velmi konzervativní a má velkou setrvačnost.
Pandemie ale otevřela příležitost posunout ho dopředu. Je potřeba toho využít, protože pokud chceme zachovat kvalitu poskytované péče, bez přerodu systému to nepůjde.
Protože lékaři stárnou a začnou vymírat, nabízí se využít telemedicínu. Digitalizace bude ale úspěšná jen tehdy, pokud ji podpoří pacienti – pojištěnci, kteří uvidí za využitím dat o svém zdravotním stavu nějaký benefit. Měli by také vědět, kde a jak a proč jsou jejich data používána. Je také nezbytné data účinně ochránit proti zneužití.
Odpor nesmí klást ani lékaři, ti musí být jasně informováni, co bude digitalizace pro ně a jejich pacienty znamenat, co jim digitalizace přinese.
Posun k digitalizaci a odklon důrazu z drahé léčby k levnější prevenci bude mít i dopad do financování veřejného zdraví, které tak může být efektivnější a levnější.
Není přitom potřeba vymýšlet nic extra nového, zdravotnictví se může inspirovat úspěšnými modely digitalizace například v telekomunikaci, bankovnictví, určitě se vyplatí podívat se i do zahraničí. Známé jsou i cesty, jak pro inovace „nakoupit“ klíčové cílové skupiny: lidi i lékaře, potažmo zdravotní pojišťovny.
Shodli se na tom účastníci závěrečného panelu eHealth v Česku: právní rámec, data, kyberbezpečnost konference Deloitte o digitalizaci zdravotnictví, který přenášely živě SZ Byznys.
Iniciativa CzechSetGo na podporu digitalizace Česka
- Pětidílná série konferencí na témata eGovernment: Digitální stát, Práce a vzdělávání v době digitální, eHealth: Digitální zdravotnictví, Automatizace a digitální firma 5.0 a eCommerce: Digitální zákazník.
- Cílem je definovat, jak pomocí inovací a technologií zvýšit konkurenceschopnost Česka.
- Pořádá společnost Deloitte, partnery jsou Česká spořitelna, organizace Česko.Digital, Nadační fond Neuron na podporu vědy, Škoda Auto, Seznam Zprávy, Economia a CzechCrunch.
„Nedělat nic už nejde, okno příležitosti nezůstane otevřené donekonečna a nemluvím jen o možnosti načerpat prostředky z evropských fondů,“ uvedl náměstek ředitele VZP ČR pro informatiku Tomáš Knížek. „Všechno se ví, jen je potřeba makat. Pandemie to nastartovala, je potřeba nevychladnout, vzít si příklad například z Rohlíku.cz,“ přidává se Pavel Doležal, šéf společnosti Keboola a spoluzakladatel iniciativy COVID19CZ.
Knížek doporučil nebát se otevírat tabu, abychom se posunuli dál. „Bude k tomu potřeba spoustu osvěty a ujištění, že nikoho neohrožujeme,“ zdůraznil. Podotkl také, že pro funkční koncept telemedicíny je naprosto zásadní nechat proudit data systémem.
Dat se ve zdravotnictví sbírá obrovské množství, zatím se ale efektivně nevyužívají nebo neumí interpretovat.
„Klíčem jsou lidé, ne technologie. Nemáme dost zdravotnického personálu, ale ani ajťáků ve zdravotnictví,“ konstatoval zakladatel a šéf firmy Datlowe Jakub Kozák. „Je potřeba investovat do lidí, do jejich vzdělání, aby s daty uměli pracovat,“ pokračuje.
Podle Kozáka se dá i v rámci jednoho zdravotnického zařízení posunout hodně dopředu už s tím, co existuje. Zmínil příklad okresní nemocnice, kde denně vzniknou tisíce lékařských zpráv a desetitisíce laboratorních výsledků. „Nevyužívá se, nikdo personálu neukázal, co se s tím dá dělat. Kdyby byla data rozumně přístupná, dá se už teď optimalizovat zdravotní péče, předepisování léků,“ domnívá se.
K využívání dat ale bude třeba zajistit právní rámec a kybernetickou ochranu. Základní právním rámcem je podle moderátora diskuse a vedoucího partnera Deloitte Legal Martina Bohuslava zákon o elektronizaci.
„Zdravotnictví není ve fázi, kdy může hodit pacienta doprostřed procesu a kolem něj vybudovat ekosystém jako třeba v bankovnictví. Ale máme už zákon o právu na digitální službu, to mění náš pohled na pojištěnce, posouvá nás to významně dopředu. Naše role v IT je nechat kolovat data, a ne pojištěnce,“ doplnil za VZP Tomáš Knížek.
Velká výzva ovšem tuzemské zdravotnictví čeká v oblasti kybernetické bezpečnosti. Nemocnice se totiž stávají terčem například ransomware útoků. Při nich hackeři zašifrují data a požadují výpalné za jejich zpřístupnění. Zdravotnická zařízení to může ně nějakou dobu úplně vyřadit z provozu.
„Musíme nejdřív doplatit dluh, který tam v oblasti kybernetické bezpečnosti máme, pak teprve se můžeme bavit o kyberbezpečnosti dalších služeb,“ zdůraznil Michal Čábela, ředitel v oddělení Cyber risk firmy Deloitte. „Abychom se nemuseli obávat dalších kroků, které data dál otevírají,“ dodal.
