Hlavní obsah

Lidé přijdou kvůli bankovní dani o práci, varuje ODS. Zbytečné strašení, trh to vyřeší, oponuje ČSSD

Víc zdanit banky? Sledujte debatu ekonomických expertů. V Duelu Seznamu vystoupí Michal Pícl za ČSSD a Jan Skopeček za ODS.Video: Markéta Bidrmanová , Seznam Zprávy

Pro vládní ANO nemyslitelné. Pro opozici „socialistický nesmysl”. Pro ministryni práce Janu Maláčovou (ČSSD) vidina čtrnácti miliard, které mají pomoci zaplatit důchodovou reformu. Zvláštní bankovní daň, kterou chce zavést vládní ČSSD. Duel ekonomických expertů Michala Pícla (ČSSD) a Jana Skopečka (ODS).

Článek

Neklaňme se před bankami, vyzvala ministry práce a sociálních věci Jana Maláčová. Tuzemské banky loni vydělaly rekordních 82 miliard korun čistého. 36 miliard z nich poslaly na dividendách „domů” do zahraničí, 27 miliard v tuzemsku investovaly. Odlivu zisku chtějí socialisté zabránit.

Před tím ale varuje opoziční pravicová ODS. „Jakákoli destabilizace bankovního sektoru se samozřejmě promítne do reálné ekonomiky. Jestli snížíme úvěrovou schopnost bank, v konečné fázi to pocítí lidé, kteří přijdou o práci, protože ekonomika poroste méně,“ vypálil hned na úvod poslanec Skopeček.

Hrozí podle něj scénář, kdy banky zvednou poplatky a hlavně se sníží jejich úvěrová schopnost. „Bankovní daň nedopadne na ty banky jako takové, ty banky s tím nějak naloží a naloží s tím tak, že to bude v neprospěch klientů. Ať už růstem poplatků, nebo se sníží úvěrová schopnost bank, bude méně prostředků na úvěry,” tvrdí Skopeček.

Zisk bank a spořitelen.

Pícl ale oponuje, že zkušenosti s finanční daní má řada zemí v Evropské unii a problémy nepůsobí. „ČNB v minulém roce regulovala trh, všichni hrozili, že nebude dostatek peněz, vůbec nic se nestalo. Je to jenom strašení. Samozřejmě, že se to nestane. Je tady obrovská konkurence mezi bankami a není pravdou, že by to přenesly na zákazníky. Trh se o to určitě postará, to byste měl vědět, to je vaše heslo,” rýpl si do pravicového oponenta Pícl.

Paradoxní je, že finanční sektor ani nepatří mezi nejziskovější sektory, je až sedmý. Elektrárenské, plynárenské či vodárenské firmy vydělají víc. Banky patří k největším plátcům daní v Česku. Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit jsou v první desítce.

Skopeček argumentuje špatnou zkušeností ze zemí, jako je Maďarsko, Slovensko a Polsko, kde zásahy do podnikání bank vedly ke zvýšení úrokových měr. Navíc podle něj banky v Česku reinvestují více než v okolních zemích. Podle Pícla je to ale ve srovnání s výrobními podniky málo. „Proč by se neměly více podílet velké firmy, jakými banky jsou?” ptá se.

„Já považuji rétoriku paní ministryně vůči bankám za naprosto neuvěřitelnou. Doporučuji sociálním demokratům si zjistit, proč jakákoli firma podniká. Dělá to kvůli zisku. My bychom měli tleskat firmám, kterým se daří,” dodal Skopeček.

Největší plátci DPH.

Jakou má mít daň podobu?

Má jít o odvod z aktiv. Sazba by se podle jejich velikosti pohybovala od 0,05 % do 0,3 %. To by podle odhadů ČSSD mělo ročně přinést 14 miliard do státní kasy. Podle Pícla by se peníze měly vrátit mezi občany – například formou rodičovského příspěvku nebo zavedením minimálního důchodu.

Skopeček naopak vyzval ČSSD, aby peníze získala revizí sociálních dávek nebo zrušením slev na jízdné pro studenty a seniory.

Anketa

Jste pro zavedení speciální daně pro banky, jak chce ČSSD?
Ano
36,1 %
Ne
58,2 %
Nevím
5,7 %
Celkem hlasovalo 1236 čtenářů.

Doporučované