Článek
Jenom letos se podle statistik antivirové firmy Kaspersky setkala s útokem hackerů asi pětina tuzemských nemocnic a podobnou zkušenost mají i zdravotnická zařízení v zahraničí. K vyřazení útočníka v kyberprostoru ale dosud neměl stát zákonný prostředek.
Podle serveru Lidovky.cz by to ale měla změnit novela zákona o Vojenském zpravodajství z dílny ministerstva obrany, která míří na vládu. S její dopomocí by mělo Vojenské zpravodajství dostat nové pravomoci v boji proti kybernetickým hrozbám.
Novela zákona se řeší už několik let, jeho předložení dostalo ministerstvo obrany za úkol od vlády. Proti návrhu se v minulém volebním období ve Sněmovně postavila řada kritiků. Například Piráti se obávali zásahů do soukromí lidí na internetu, výhrady vznášeli také poskytovatelé internetového připojení. Hlavní diskuse se vedla zejména o svěření kybernetické obrany zpravodajcům. Obrana výtky odmítala, zákon ale v roce 2017 schválen nebyl.
Kladné stanovisko vlády k novému návrhu nelze jasně předpokládat, a to i přesto, že jde novela na vládu po připomínkovém řízení bez rozporů: „Obecně novelu podporuji, ale očekávám ve Sněmovně hodně ostrou debatu. Očekávám, že nastavení kontroly (Vojenského zpravodajství – pozn. red.) budou poslanci detailně řešit, a dokážu si představit, že v této oblasti může dojít k určitým změnám,“ řekl LN ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Novela by umožnila Vojenskému zpravodajství, aby mohlo monitorovat veřejné komunikační sítě a služby elektronické komunikace. Sbírat má neadresná data, která dále vyhodnotí. Podle ministerstva obrany nebude moci sledovat obsah komunikace konkrétních osob.
Když se zpravodajci budou potřebovat zaměřit na konkrétní lidi, musel by jim to povolit soud: „Nástroje detekce nesmí být využito pro provádění odposlechů a záznamů nebo zpráv podle zákona o elektronických komunikacích,“ uvádí přímo novela. Finální odvetná akce proti útočníkovi by poté podléhala souhlasu ministra obrany.
