Článek
Téma zálohování PET lahví a plechovek rezonuje v české společnosti už dlouhé roky. Často se mluví o Německu, kde systém funguje, a zmiňují se zálohy na pivní lahve. Válí se na ulicích lahve od piva? Neválí. Jenomže polyethylentereftalát (PET) je na rozdíl od jiných odpadků snadno zpeněžitelný artikl, který financuje třídění ostatního odpadu. Nabourat status quo je tak pro Ministerstvo životního prostředí nepohodlné a pro velké firmy zajišťující třídění odpadu finančně nevýhodné.
Česká republika musí do 5. července dokončit novely odpadových zákonů tak, aby odpovídaly evropské legislativě. Jedním z nich je zákon o obalech, tedy hlavně PET lahvích a plechovkách, který má na programu středečního jednání sněmovní výbor pro životní prostředí. Několik poslaneckých pozměňovacích návrhů by přitom mohlo do zákona o obalech vnést systém záloh.
Plasty ze žlutých popelnic může teoreticky svážet, třídit, recyklovat a dál používat jakákoliv společnost, která k tomu od Ministerstva životního prostředí získá autorizaci. V České republice je ovšem pouze jedna autorizovaná obalová společnost (AOS), a to akciová společnost EKO-KOM, kterou v roce 1997 založilo deset velkých výrobců obalů, konkrétně Coca-Cola, Hamé, Tetra Pak, Opavia – LU, Pepsico, Ball Packaging, Unilever, Procter & Gamble, Sig Combibloc a Rexam.
Za každý obal musí jeho výrobce této akciovce zaplatit daň, kterou pochopitelně promítne do konečné ceny pro zákazníka. EKO-KOM peníze přerozděluje obcím, které mají na svém území nádoby na tříděný odpad. Společnost také tyto nádoby vybírá a s odpadem dál pracuje. Stát má tímto způsobem zajištěné třídění odpadu a MŽP jediného partnera k jednání, což je pro resort pohodlné.
Pozornost policie
EKO-KOM je formálně neziskovou společností, která ze zákona nemůže rozdělovat dividendy a akcie může převést jen s omezením. Systém je ale ziskový, podle veřejně dostupných dokumentů činil zisk v roce 2018 přesně 85 643 905,05 koruny. Společnost tyto zisky pravidelně převádí do rezervního fondu a fondu na podporu rozvoje systému zpětného odběru, kde už k roku 2018 leželo takřka půl miliardy.
Že jde ve skutečnosti o výhodný byznys, ukazuje i to, že EKO-KOM v roce 2012 navýšil svůj základní kapitál z jednoho milionu na čtvrt miliardy, tedy o 249 milionů korun. Na jaře loňského roku si tím vysloužil trestní oznámení, ve kterém se píše:
„V paragrafu 20 odstavce 2 zákona o obalech jsou uvedena některá omezení autorizované společnosti a konkrétně v odstavci 2 je uvedeno, že ‚Zisk autorizované společnosti nesmí být rozdělen mezi akcionáře‘. Toto ustanovení bylo porušeno, neboť rozhodnutím valné hromady společnosti byla navýšena hodnota akcií, a to ze zisku společnosti, čímž došlo nepřímo k rozdělení zisku této společnosti mezi akcionáře.“
Mluvčí MŽP Ondřej Charvát na dotaz redakce Seznam Zpráv uvedl, že policie v souvislosti s tímto trestním oznámením požádala v létě 2019 ministerstvo o součinnost. Společnost EKO-KOM odmítá, že by se na ni policie obrátila.
„Ve věci údajného trestního oznámení na naši společnost nás žádné orgány činné v trestním řízení nekontaktovaly,“ uvedla mluvčí Lucie Müllerová.
Neuspěl ani Agrofert
Pozice EKO-KOMu je trnem v oku několika dalším společnostem, které se už roky snaží monopol nabourat a naskočit do byznysu s obaly. V roce 2014 požádala o udělení autorizace společnost Interseroh Czech. Pozornost tehdy upoutal především fakt, že krátce předtím získal téměř čtvrtinový podíl v této společnosti koncern Agrofert. Ministerstvo ale žádost zamítlo a krátce na to Agrofert svůj podíl opět prodal.
Od roku 2016 požádaly o udělení autorizace společnosti REMA AOS, Ekovedic, EKO - DUAL a EKO-BACK. Řízení kolem těchto žádostí stále trvá. Tomáš Pešek ze společnosti REMA AOS, která o autorizaci požádala už před více než čtyřmi lety, situaci označuje za Hlavu XXII.
„MŽP podmiňuje vydání rozhodnutí o udělení autorizace předložením podepsaných smluv o zajišťování zpětného odběru uzavřených mezi REMA AOS a jednotlivými obcemi. Jedná se o smlouvy, na základě kterých se obce zavážou REMA AOS vykazovat hmotnost vytříděných odpadů a REMA AOS se na základě těchto údajů zaváže obcím vyplácet finanční odměnu. Problém je v tom, že bez platné autorizace nemůže REMA AOS takové smlouvy obcím nabízet,“ popisuje Pešek.
Pohazování odpadků jako vzdor společnosti
Pokud by Česká republika zavedla zálohy na PET lahve a plechovky, byznys s obaly by se výrazně zmenšil. Výkup lahví a třídění v popelnicích jsou totiž dva oddělené systémy. O zavedení záloh dlouhodobě usiluje například společnost Mattoni, která je největším výrobcem plastových lahví v ČR, zálohy naopak nehrají do karet EKO-KOMu, tedy firmě Coca-Cola, Tetra Pak a dalším.
Zákon o obalech má nyní na stole sněmovní výbor pro životní prostředí. Novela vzniká pod silným tlakem nejrůznějších stran, k odpadovým zákonům se sešlo přes 3000 připomínek. Někteří poslanci se na středečním jednání pokusí zálohování do zákona vklínit.
MŽP jako hlavní autor zákona o obalech zálohy odmítá. Odvolává se přitom na studii, kterou si resort objednal u Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Tato společnost na sebe letos upozornila tím, že zveřejnila studii budování 5G sítí, která silně nahrávala společnosti Huawei. Jak popsal server Aktuálně.cz, studii přitom platila sama firma Huawei.
MŽP si studii od CETA objednalo jako reakci na tři jiné studie, které naopak zálohovaní doporučily, a to od britské společnosti Eunomia, Institutu cirkulární ekonomiky a Vysoké školy chemicko-technologické.
Ve studii CETA se mimo jiné píše: „Člověk, který není systematicky veden k odpovědnému zacházení s odpady a nepřisuzuje tomuto fenoménu význam, své chování dramaticky nezmění. Pohazování odpadků mu přijde normální či jej vnímá jako vzdor společnosti. Při zavedení záloh, které pro něj bude znamenat rozpočtové omezení, pravděpodobně změní spotřební chování a bude používat alternativní jednocestné obaly (sklo, nezálohované plastové obaly, nápojový karton) a působit znečištění životního prostředí těmito druhy obalů.“
Zastánci zálohování takové argumenty považují za absurdní. Oponentní zpráva společnosti Eunomia se pozastavuje třeba nad tím, že studie CETA vůbec nezmínila 98procentní úspěšnost zálohového systému ČR na lahve od piva.
Výbor pro životní prostředí bude nyní hlasovat, zda poslancům doporučí jednotlivé pozměňovací návrhy. Konečné slovo bude mít Poslanecká sněmovna.
