Budeme vládnout pomocí dekretů. Orbán navrhuje mandát bez hranic

Rakousko bylo o víkendu zdrojem pozitivních zpráv o koronavirové pandemii. Denní nárůsty nových nakažených koronavirem se tam začaly snižovat. To se ale v pondělí změnilo, potvrzených případů od neděle přibylo přes 580, což je dosud nejhorší denní bilance, jakou Rakousko zaznamenalo.

Ještě v neděli přitom ministr zdravotnictví Rudolf Anschober komentoval víkendovou příznivou bilanci slovy o první zásluze bezpečnostních opatření. „Přijatá opatření začínají nést výsledky. Počet nových nakažených však musí klesat i nadále. Nárůsty jsou stále příliš vysoké,“ řekl ministr a dodal, že Rakousko ještě nemá vyhráno a je třeba, aby všichni dodržovali opatření.

Rakousko začalo zavádět opatření začátkem března. Nejdříve začaly kontroly na hranicích, později uzavření škol i univerzit a zrušení akcí i omezení provozu divadel a dalších.

K pondělnímu ránu je potvrzených nakažených 3 611, 16 lidí koronaviru podlehlo.

Maďarský premiér Viktor Orbán už proměnil veřejnoprávní média v hlásnou troubu vlády, nyní chce svůj autoritativní režim posunout ještě mnohem dál. Pomoci mu v tom paradoxně může pandemie koronaviru. Maďarský parlament plánuje tento týden schválit zákon, který by vládě umožnil spravovat zemi pomocí dekretů, a to bez časového omezení.

Zákon má prodloužit výjimečný stav, jenž byl vyhlášen kvůli pandemii, dává ale také úřadům pravomoc uvěznit lidi za šíření „fake news“.

Vláda sice tvrdí, že zákon je jen nezbytnou odpovědí na výzvy, které s sebou přinesla pandemie koronaviru, kritici mají ale jiný názor. „Vláda nemůže mít naprosto neomezený mandát,“ argumentuje Márta Pardaviová z maďarské pobočky Helsinského výboru. „To přesně současný návrh přináší,“ citoval ji deník The Guardian.

Obavy mají i maďarští novináři, které z údajného šíření falešných zpráv právě Orbánova vláda často obviňuje. Zákon navrhuje až pětileté vězení pro každého, kdo šíří nepravdivé informace, jež by mohly mařit úsilí vlády o ochranu obyvatel a způsobovat paniku veřejnosti.

V neděli požádaly čtyři neziskové organizace včetně Helsinského výboru vládu o úpravu návrhu s tím, aby obsahoval článek o ukončení mimořádných opatření a zajistil, aby byly dekrety v souladu s ústavou.

Kvůli pandemii koronaviru se změní i nejdůležitější křesťanské svátky v Polsku, Velikonoce. Jak informoval deník Gazeta Wyborcza, předsednictvo polské biskupské konference vydalo pokyny týkající se liturgických obřadů v příštích týdnech.

Jak tedy budou letošní oslavy Velikonoc v Polsku probíhat? Biskupská konference doporučila, aby se čtvrteční mše omezila jen na blízké spolupracovníky biskupa. Biskupové mohou uspořádat případně druhou mši ráno nebo večer, aby se věřící rozptýlili a nepřicházeli ve velkém množství. Věřící se také musejí vzdát tradičního rituálu omývání nohou.

Na Velký pátek budou kostely otevřené, duchovní ale musí zajistit, aby se večerní modlitby konaly v malých skupinách. Podobně tomu bude i v sobotu, kdy ale kněží vynechají požehnání jídlu. Během velikonoční vigilie se budou zapalovat pouze svíčky, ne obvyklé ohně. Biskupové lidem vzkazují, že jim udělují osvobození od povinnosti účastnit se velikonoční mše. Tradiční procesí mohou být odložena na pozdější období, například na září.

Zpřísněné podmínky pro volný pohyb vyhlásila v neděli německá kancléřka Angela Merkelová. Nepotvrdily se sice fámy o tom, že Berlín zavede úplný zákaz vycházení, federální úřady nicméně kvůli pandemii zakázaly shromažďování více než dvou osob. Lidé navíc musí dodržovat minimálně 1,5metrový odstup od dalších jedinců.

Berlíňané (například v Bavorsku nebo Sársku platí ještě přísnější pravidla) sice mohou i nadále chodit do práce, nakupovat, venčit domácí mazlíčky, nebo sportovat v parcích, musí mít ale u sebe občanský průkaz. Pokud ho mít nebudou a nedokážou policii vysvětlit důvod svého pobytu venku, mohou dostat pokutu, píše server TheLocal.de.

Zavřít musely od soboty i berlínské restaurace a bary, které mohly mít až dosud do 18 hodin otevřeno. Sociální kontakty je nutné omezit na nezbytné minimum, apeluje vláda na občany. Opatření vstupují v platnost v pondělí 23. března.

Samotná 65letá kancléřka, která v minulých dnech přišla do styku s jedním nakaženým, zůstane v příštích dvou týdnech doma v karanténě, kde bude i pracovat. Německo v pondělí registrovalo přes 25 tisíc nakažených a necelou stovku obětí.

Nový slovenský premiér Igor Matovič ve volební kampani poutal na plánovaný boj s korupcí, jeho hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) bývá médii nazýváno protikorupční. Chtě nechtě ale bude muset Matovič a jeho nová vláda nejprve čelit jinému nepříteli - koronaviru. Matovič na první jednání vlády svolal členy krizového štábu i čerstvého expremiéra Petera Pellegriniho. Vláda má podle slovenských médií ještě dnes přijmout nová opatření.

Na Slovensku je od neděle 185 potvrzených případů koronaviru. Podle Matoviče ale relativně nízký počet nakažených může být dán malým rozsahem testování. Jedním z možných nových opatření je tak povolení testování na koronavirus v soukromých laboratořích. Slovensko má totiž už jen asi 300 testovacích souprav, což podle Matoviče stačí už jen asi na sedm dní. Za nedostatek testů i jiné zdravotnické výbavy už Matovič svého předchůdce Pellegriniho zkritizoval.

Celkem má bratislavská vláda projednat 40 návrhů na opatření.