Budeme bez vody, bojí se Češi na dohled od Polska

Bez stabilního telefonního signálu i bez vody. Tak se žije v osadě Václavice u Hrádku nad Nisou. Spolu se sousední Uhelnou jsou posledními obcemi před hranicí s Polskem. Hned za „čárou” je uhelná elektrárna Turów. Kolos, který Polsku vyrábí zhruba osm procent elektřiny. Tamní vláda ho nedávno ještě rozšířila. A teď potřebuje i větší důl, ve kterém bude těžit uhlí.

Michael Martin se do Václavic přestěhoval před 20 lety. S kamerou nás vzal k vlastní studni, kterou už jednou kvůli nedostatku vody prohluboval. „Strčím tam lať na měření a zjistíme, že je tam sloupec 38 centimetrů vody. To znamená 18 centimetrů využitelného sloupce, což odpovídá asi 40 litrům,” popisuje krizovou situaci. Sucho je letos horší než loni. Bojí se, že když se důl Turów rozšíří, voda ve studni zmizí úplně.

Už teď musí lidé ve Václavicích přemýšlet. Dlouhé sprchování si nepamatují a někteří perou i u sousedů. Michael Martin si v září nakoupil pět kubíků vody v barelech. V zimě mu ale sloužit nemohou – voda by v nich zamrzla. Vlastní vrt prý také nemusí pomoci.

Poláci slibují, že postaví technickou stěnu, která vodu zadrží a prach a hluk dál nepustí. Místní tomu nevěří. Jediným řešením tak je vybudovat obecní vodovod. Václavice totiž stále žádný nemají. Když je krize, obec pitnou vodu nakupuje. Dům od domu ji pak rozváží dobrovolní hasiči. „Je pro nás ale neúnosné, aby se to ještě dál rozšiřovalo i na užitkovou vodu,” říká starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka.

Obec už má pro vlastní vodovod územní rozhodnutí a od polské strany čeká, že ho zaplatí. Mezi suchem a těžbou vidí jasnou souvislost. Dvanáct milionů kubíků vody ročně se totiž z dolu odčerpá do řeky Nisy. To je spotřeba zhruba čtvrtiny Prahy.

Polské investice jsou ostatně i jeden z požadavků, které česká vláda poslala spolu s nesouhlasem rozšiřování těžby.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) už deset stran připomínek po souhlasu vlády Polsku odeslal. Potíž pro Česko je v tom, že Polsko může i přesto s přípravami pokračovat. „Pokud bychom dospěli k názoru, že nebyly splněny podmínky, tak tady jsou možnosti právních kroků – obrátit se na evropské nebo polské soudy,” nastiňuje případný další vývoj ministr Brabec.

„Les je vykácený, večer vidíme světla rypadel v dálce,” popisuje pro Televizi Seznam Milan Starec, když stojí na zahradě svého hrázděného domu, u kterého se mu pasou ovce. Nepochybuje o tom, že Poláci důl rozšíří ze současných 24 kilometrů čtverečních až na 30 kilometrů čtverečních. Chladicí věže elektrárny vypouštějící páru jsou jasně viditelné. Včetně té nejnovější, nedávno dokončené, která má polykat nově vytěžené uhlí.

Natáčet důl na dohled není možné. Společnost PGE, která Turów vlastní, si území hlídá. S plánem rozšířit důl přišla už v roce 2015. Až do letoška ale české straně nedodala mapy a podklady. Jasné je, že těžit hodlá do roku 2044.

Polský důl Turów:

„Výhled do té těžební jámy srazí hodnotu nemovitostí. To jsou další dopady vedle ztráty vody, kterých se bojíme,” popisuje Milan Starec.

A jak argumentují Poláci? „Ředitel elektrárny nám řekl, že na tom přece není nic ošklivého, protože ta elektrárna je přece nádherné dílo, a ten důl je krásný, protože ta stěna, kterou my vidíme, už je zrekultivovaná. Druhý argument pak byl, že za třicet let tam bude jezero, takže bychom vlastně měli být rádi, protože jezero je super,” říká Starec.

Obyvatelé Václavic a Uhelné sepsali petici. Je na ní 700 podpisů.

„Žijeme tady 15 minut autem od polského města Bogatyně, ze kterého tisíce lidí pracují právě v Turówě. Kdybychom třeba jen na pár měsíců ten důl zastavili, tak budeme mít pár kilometrů od sebe poměrně velkou hordu naštvaných lidí,” obává se Milan Starec. Na téma Turów to prý v debatách mezi Poláky a Čechy jiskří.

Polsko je z hlediska využití uhelných elektráren výjimečné. V Evropské unii je trend spíše opačný. Třeba Velká Británie už letos zažila týden, kdy se ve spotřebě elektřiny obešla zcela bez uhlí. Bylo to přitom právě Spojené království, které na tomto nerostu postavilo v době průmyslové revoluce svůj rozmach.

Uhlí utlumuje i další velmoc – Německo. Elektřinu z něj chce vyrábět jen do roku 2038. A podobný termín konce spalování si dalo i Česko. ČEZ chce většinu uhelných elektráren odstavit do roku 2040. Aktivisté ale vzhledem k částicím rtuti, které se se zplodinami dostávají do ovzduší, požadují jejich umlčení dříve.