Článek
Smíchovský přístav vznikl na počátku minulého století jako útočiště pro voraře, kteří po Vltavě do Prahy přiváželi dřevo. Sloužil také jako nákladní přístav a od konce 60. let jej využívají také majitelé člunů a různých rekreačních plavidel.
V přístavu funguje i několik sportovních oddílů. Jedním z nejstarších je TJ Blaník Praha. „Členem byl už můj otec, ten tady byl někdy od roku 1970. V roce 1996 umřel a já jsem to po něm podědila,“ říká Dagmar Stehlíková z TJ Blaník.
Jako většina ostatních členů má Stehlíková v přístavu vlastní plovoucí boudu. Plachetnici má přes léto na Orlické přehradě, do Prahy se vrací zase na podzim. „Pravidelně tady trávím silvestra. Dřív tady bylo hodně akcí a soutěží, v zimě se bruslilo, teď už je to jiné,“ dodává.
Vedle Blaníku využívají přístav i větší plavidla. U levého břehu kotví například loď, na které se před několika lety konala výstava věnovaná Karlu Gottovi. Hned vedle pak holandská nákladní loď předělaná na obytnou.
Mohlo by zde fungovat i překladiště štěrku, písku a dalších materiálů, k tomu se ale přístav obvykle nepoužívá. „Neviděl jsem tady nákladní plavidlo, že by se z něj něco nakládalo nebo vykládalo. S výjimkou toho, že se tady bagrovalo,“ popisuje předseda TJ Blaník Lukáš Sadílek.
V současnosti se majitelé lodí a hausbótů obávají o budoucnost. Na rozdíl od ostatních evropských zemí jsou říční přístavy v České republice soukromé. Byly privatizovány v 90. letech minulého století a ty největší získala společnost České přístavy. Tu vlastnil Miloslav Černý, který ji předloni převedl na svou dceru Alenu.
Společnost České přístavy, která vlastní pozemky kolem přístavu, chce na obou březích stavět. Podle místních spolků by tak přístav v centru Prahy v současné podobě zanikl. „Některé kluby mají platnou smlouvu, jiné dostaly výpověď. To je i náš případ,“ říká Sadílek.
TJ Blaník se nyní s Českými přístavy soudí. Pokud by přístav musel vyklidit, jeho členové by o své hausbóty přišli. „Ta bouda je moc velká, po Vltavě plout nemůže a nebylo by ani kam ji dát. Byla by to likvidace,“ tvrdí Stehlíková.
V podobné situaci je i botel Vodník. Ten stojí od 90. let na severním konci přístavu u smíchovského břehu. Botel dostal výpověď, kterou potvrdil soud, a nyní mu hrozí, že jej exekutoři odpojí od břehu.
„Botel má na pozemku Českých přístavů čtyři lávky a ty botel přitěžují. Je vyrovnán betonovými závažími excentricky uloženými na dně, takže kdyby se lávky odejmuly, tak se botel nakloní,“ říká provozovatel Vodníka Luboš Veselý. „Náklon by měl být kolem 6 stupňů a je otázka, jestli by se nepřevrhl třeba při silném větru.“
Kvůli tomu zatím k odstranění botelu nedošlo, ačkoli soud už vydal exekuční příkaz k vyklizení pozemku.
Důvody, proč se České přístavy snaží dostat nájemce ze smíchovského přístavu pryč, podává každá strana jinak. Podle Českých přístavů brání uživatelé v revitalizaci přístavu a ve výstavbě nové přístavní zdi. Ta se používá pro nákladní lodě.
„Stavba revitalizace kotviště byla zahájena v roce 2016 a její dokončení bude možné, až bude pozemek vyklizený. Stavbou je dotčena jižní část přístavu Praha-Smíchov,“ uvedla vedoucí právního oddělení Českých přístavů Eva Marková.
Podle Markové České přístavy v současnosti v přístavu žádný development neplánují.
Předseda představenstva firmy Miloslav Černý je nyní v zahraničí, a rozhovor proto odmítl. Před dvěma lety ale mluvil o s Josefem Klímou o plánech na stavbu budovy na Císařské louce. „To chceme ve velmi krásné podobě udělat s tím, že to nebude na prodej, nebudou to byty, možná tam bude nějaký služební, ale to gró budou služby typu rekreace, půjčovny kol, takovéto zázemí, s tím, že to bude někdo muset obsluhovat,“ uvedl Černý o plánech na výstavbu přímo na Císařské louce.
Vnímáme problém rekreační plavby. Je ale třeba respektovat, že přístav je v majetku soukromých vlastníků.
Podle tehdejších vizualicí projektu by na ostrově měla vznikout asi 300 metrů dlouhá budova s byty a garážemi. A naproti by v budoucnu měly stát bytové domy. Podle Černého ale snaha zbavit se dlouhodobých uživatelů s těmito plány nesouvisí.
„My to tam nemůžeme nechat, protože to je přístav obchodní a ochranný, jak určuje zákon, a my musíme splnit dopravní požadavky a pouze ve zbývající míře tam můžeme poskytovat kotvení malých plavidel, což se ostatně rozvíjí,“ prohlásil Černý.
Uživatelé přístavu ale mají jasno - za vším jsou plány na stavbu bytů. „Přiznejme si, že developerskou zástavbu je těžké kombinovat s ochranným stáním pro parníky,“ říká Jan Skalický, člen sportovního klubu Viking. „I skloubení výstavby na druhé straně u Strakonické ulice s existujícími funkcemi přístavu by vyžadovalo kompromis,“ tvrdí.
Majitelé lodí a hausbótů kotvících ve smíchovském přístavu také často upozorňují na to, co se stalo v přístavech v Holešovicích a Libni. Tam se České přístavy většiny nájemců zbavily a ve spolupráci s developerskou společností Lighthouse postavily projekty Prague Marina I a II.
V holešovickém přístavu chtěl botel Neptun zakotvit jeho tehdejší majitel Jakub Fabel. „Přijeli jsme do holešovického přístavu, uzavřeli jsme smlouvu na místo číslo 12,“ vzpomíná. Když se ale chtěli domluvit s tehdejším ředitelem Českých přístavů Jindřichem Vodičkou, neuspěli. „Řekl nám, podívejte se kolem sebe. Všechno, co vidíte, je naše. A pokud tady něco bude, tak to bude naše,“ popisuje Fabel.
Ve smíchovském přístavu se už téměř deset let jedná o změně územního plánu. To je nutná podmínka pro případné povolení developerských projektů.
Podle místostarosty Prahy 5 pro strategický rozvoj a investice Tomáše Homoly teď ale není přístav na pořadu dne. Město se podle něj zabývá spíše umístěním nové příčné komunikace mezi Strakonickou a Nádražní ulicí. „Pokud jde o přístav, tak ten má zůstat především přístavem,“ uvedl Homola.
Některé spolky by si přály, aby stát vykoupil zpět pozemky, které v 90. letech prodal. Státní úřady ale do sporu zatím příliš nezasahují. Ministerstvo dopravy sice s uživateli přístavu jedná, k žádným závěrům dosud nedospělo. „Vnímáme problém rekreační plavby. Je ale třeba respektovat, že přístav je v majetku soukromých vlastníků,“ říká ředitel odboru vodní dopravy ministerstva Evžen Vydra.
O chystaných plánech na výstavbu v přístavu zatím ale podle něj ministerstvo neví. „Náš odbor nedostal žádnou žádost o posouzení, jak by to mělo být. Protože ale jde o veřejný přístav, tak musí zachovat všechny činnosti, které jsou stanoveny zákonem,“ dodává.
Budoucnost smíchovského přístavu tak zůstává nejasná. Majitel pozemků musí přístav zachovat jako veřejný a ochranný pro případ povodní. Jestli na okolních pozemcích vyrostou luxusní byty stejně jako v Holešovicích, bude záležet hlavně na postoji města a státu.
Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 20:00. Archiv pořadu najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
