Článek
Rada města Brna si nechá v souvislosti s přípravou projektu nového brněnského nádraží vypracovat studii proveditelnosti za 16 milionů korun. Dokument ukáže, jak má vypadat plánovaný Severojižní kolejový diametr. Vedení města ve středu vybralo firmy, které se analýzou budou následující rok a půl zabývat. Rada tak reaguje na problematiku přetížené městské dopravy.
Studie určí, zda veřejnou dopravu posílí podzemní tramvaj, vlaky nebo metro a ukáže, jestli se ekonomicky vyplatí. Připravovaný dokument se bude skládat ze tří na sebe navazujících částí. „První bude sociologický průzkum. Prověří, jaké prostředky lidé z okolí Brna používají a do které části města cestují nejčastěji,“ řekl náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). Tuto část vypracuje společnost STEM/MARK za zhruba 2,5 milionu korun.
Druhá část, dopravní model, ilustruje, jakým způsobem se lidé v jihomoravské metropolitní oblasti chovají. „Ukáže, jaké typy dopravních prostředků lidé využívají a co by je případně přimělo k tomu, aby svou volbu přehodnotili,“ doplnil Hladík. Za dva miliony korun jej vypracuje společnost Brněnské komunikace.
Všechny výsledky se poté zohlední v závěrečné třetí části, studii proveditelnosti. Firmy Moravia Consult Olomouc a Metroprojekt Praha vyhodnotí, zda je nejlepší možnost dopravního spojení vlak, metro nebo podzemní tramvaj. „Všechno má své výhody a nevýhody. Roli zde hraje například trakční vedení, jak blízko mohou být zastávky vedle sebe nebo nutnost postavení dep pro soupravy,“ dodal Hladík.
O podzemní dráze Brňané diskutují už půlstoletí. Město si od ní dlouhodobě slibuje rychlejší spojení v severojižním směru a výrazné odlehčení povrchové dopravě, která je v posledních letech ve špičkách přetížená. Dopravní síť má propojit regiony Tišnovska, Břeclavska, Slavkovska s centrální částí města. „S ohledem na už teď přehuštěné komunikace nejsme schopni některé areály, zejména na jihu Brna, dopravně napojit jinak než hromadnou dopravou. Nejlepší variantou je podle mého názoru příměstská železnice, která by měla část zastávek v podzemí,“ uvedl radní pro oblast územního plánování a rozvoje Filip Chvátal.
Přesná trasa bude známá až po vyhotovení studie. Ta také určí cenu. Náklady zatím radní odhadují na deset až dvacet miliard korun. „Předpokládáme, že zastávky budou odsunuté nádraží, současné nádraží, Moravské náměstí, okolí Konečného náměstí a ulice Šumavská,“ naznačil Chvátal. Studie má určit, jestli podzemní dráha povede také do Technologického parku. Na povrch má ústit na královopolském nádraží.
Například tramvajová doprava v Brně je ve špičkách na hraně kapacity. „Projekt diametru má značný potenciál pomoci povrchové městské dopravě, zejména nejvytíženějším tramvajovým linkám jedna a dvanáct, ale samozřejmě nejen jim. Umožní navýšit kapacitu přepravy, její komfort a zkrátit cestovní dobu pro jednotlivé cestující,“ sdělil provozní ředitel dopravního podniku Jan Seitl.
Odlehčení brněnské dopravy je pro radní stěžejní záležitostí. „Brněnská individuální hromadná doprava je obrovsky přetížená. Tramvaje číslo jedna a dvanáct jezdí ve špičkách s tříminutovými odstupy a není možné jich poslat více. Přesto jsou ráno a odpoledne přeplněné,“ uvedl Petr Hladík.
