Bude třeba hlídat hranice. Koronaviru se musíme zcela zbavit, říká vědec Šerý

„Od koronaviru si oddechneme v únoru,“ říká neurobiolog a expert na diagnostiku DNA Omar Šerý. V druhé části rozhovoru pro Seznam Zprávy upozorňuje, že pro vítězství nad koronavirem bude třeba, aby se spojili politici i vědci na celém světě. „Společný postup zatím postrádám. Musíme se smířit s tím, že nějakou dobu svět nebude tím, jakým býval,“ dodává.

Zároveň vysvětluje, proč se musíme stát „paranoidními“, abychom nemoc dokázali porazit.

V Brně vedete laboratoř, která vyhodnotí okolo tisícovky vzorků za den. V posledních dnech počet otestovaných v celé republice překročil 40 tisíc lidí. Kam se podle vás mohou počty posouvat?

Myslím, že velký polštář už nemáme. Okolo padesáti tisíc je maximum, co laboratoře i při zapojení některých univerzit budou zvládat. Je také otázka, kdo testy bude potřebovat nejvíc. V dalších týdnech by se měli testovat především ti příznakoví. K tomu směřuje i profesor Prymula se svými rychlými antigenními testy. To je v pořádku. Budou použitelné tam, kde nebudeme zvládat otestovat pomocí spolehlivějších PCR testů.

Jaký systém tedy navrhujete?

Člověk s příznaky koronaviru – v případě, že nebude k dispozici PCR test – půjde na rychlý antigenní test. Když vyjde test pozitivně, je to vcelku spolehlivé. Problém bude, když s tímto testem člověk vyjde negativně, protože to neznamená vůbec nic. Antigenní testy jsou falešně negativní až u padesáti procent pozitivních pacientů. Tyto výsledky bude třeba ověřovat PCR testy. Takový systém ještě před čtrnácti dny či měsícem nebyl třeba, protože laboratoře zvládly testovat všechny zájemce. V příštích dnech se ale dostaneme do takového množství, že antigenní testy si své místo najdou. Jen je potřeba přesně dodržet stanovené postupy od ministerstva zdravotnictví.

Může i vaše brněnská laboratoř přispět něčím novým?

Příští týden chceme představit novou soupravu, která bude zároveň detekovat koronavirus, všechny chřipkové viry a takzvaný RS virus. Bude to v jedné zkumavce najednou a tím se laboratořím a dalším testovacím místům velmi ušetří peníze. Už jsme testovali lidi v našem odběrovém centru.

Žádná chřipka tady zatím neřádí, ale je možné, že nějaká taková doba přijde. Jsou tu dva názorové proudy. Jeden říká, že podobně jako v Austrálii letos žádná chřipka nepřijde, protože se budeme chránit. Druhý říká, že ano, možná po vlně koronaviru. Ale je možné, že se i tak budou šířit jiná respirační onemocnění. Při výtěrech z krků jsem teď viděl spoustu zarudlých dutin, čepů na mandlích. Nemusíme mít strach, že vždycky máme koronavirus.

Říkal jste, že současná covidová vlna může v Česku odeznít někdy v únoru. Co dělat, aby nepřišla další?

Testování, testování a testování. Jak přejde tato první vlna – na jaře totiž žádná nebyla – budeme se muset chránit. Jedině tím, že budeme vědět, kdo je a kdo není nakažený. Lidem je potřeba sdělit důležitou věc. Musíme se stát paranoidními, abychom virus porazili. Pokud se máme sejít s přáteli nebo s rodinou, která bydlí někde jinde, tak si musíme nasadit ty nenáviděné roušky na ty naše ksichty, protože opravdu nevíme, kdo je a kdo není nakažený.

Každý si neuvědomuje, že ten virus v prvních dnech nákazy nezpůsobuje žádné příznaky. A v této době dochází k největšímu množství přenosů. Takže momentálně se z mého pohledu nepřenáší v obchodech, pokud tam nejsou fronty jako před středečním lockdownem – to byla také děsnost. Ale pokud tam je běžné množství lidí a mají na nosech roušky, což zdůrazňuji, nebo respirátor FFP2, který vydrží třeba týden, tak to lze. Respirátory samozřejmě není třeba mít v lese, v málo zastavěných oblastech. Ale tam, kde se venku kumulují lidé, už to má i vzhledem k počasí význam. Apeluji na lidi, aby si brali roušky, když se setkávají se svými přáteli. Jedná se o to zahlcení zdravotnického systému.

Říkáte, že se musíme stát paranoidními…

Vůbec neříkám, že tady všichni umřeme nebo že všichni budeme mít zdravotní problémy. Naopak pevně věřím, že mnohých se to nijak nedotkne. Mnozí z nás prodělají infekci a snad bez dalších příznaků – takových bude také dost. Každý z nás má pět set až tisíc známých. Moje představa je, že dva až čtyři blízcí i vzdálenější známí každého z nás budou potřebovat nemocniční péči v průběhu listopadu. To není zas tak moc. Ostatní budou mít rýmičky. Nám to bude připadat, že se nic neděje. Ale pak se běžte podívat do těch nemocnic a na různá výstaviště, do nafukovacích stanů, kde nemocní budou ležet a nakazí se dalšími viry. Mnozí z nás nezaznamenají žádné úmrtí známého, možná maximálně jednoho známého do Vánoc.

Zůstane covid-19 ve společnosti podobně jako chřipka, nebo jej čeká podobný osud a vymýcení jako MERS a SARS?

Koronaviru se rozhodně musíme zbavit, jinak tady budeme mít další vlny. Když se teď promoříme a koronavirus přijde další zimu, tak my už nebudeme mít protilátky, takže se budeme promořovat znovu.

To nezní moc pozitivně. Kde vidíte světlo na konci tunelu?

Nejsem politik. Ale kdybych jím byl, snažil bych se na evropské úrovni svolat mítink a pokusil se vytvořit legislativně podloženou skupinu epidemiologů, která bude řešit jednotný postup. Když to bude řešit každý sám, tak přijdou další vlny. A ty způsobí spoustu nemocných, mrtvých a spoustu lidí bez peněz a bude to celé lidstvo i společnost totálně rozvracet. Můžeme se dostat do stavu béčkových sci-fi filmů. Podívejte se na armagedony, které jsou popisovány. Psychiku máme jen jednu. Sám jsem ve velkém stresu a tlaku. Pozoruji to u lidí kolem. A lidé mohou začít blbnout. Jestli si chceme zvykat každou zimu na lockdown, tak prosím, ale ekonomicky to asi moc nedáme.

Vrátíme se k dřívějšímu způsobu života?

Byl bych moc rád a věřím, že většina lidí. Všichni musíme udělat maximum, abychom se koronaviru zbavili. Jsem ročník narození 1972 a další lidé starší než já si pamatují, co tady bylo před rokem 1990. Pokud teď máme lockdown, tak si v těch starších skupinách umíme v hlavě nastavit situaci před rokem 1990. Nemůžeme jet do západní Evropy, nemůžeme nasednout do letadla a odletět k moři, protože na to nemáme peníze a potřebné doklady od komunistů. Pamatujeme jeden program v televizi, jeden druh másla v obchodě. To všechno si můžeme připomenout a snažit se vydržet. Pro mladé, kteří tuto zkušenost nemají, to bude mnohem větší stres.

A dokáže jej tedy společnost ustát?

To je správná otázka. Budeme muset. Pokud to nezvládneme, tak tady budou další a další vlny, dokud si neuvědomíme, že je tady nechceme, že nás to psychicky a ekonomicky ruinuje. Jediná cesta je se koronaviru úplně zbavit.

Jenže zatím nikdo neřekl jak. A čísla se opět zvyšují po celé Evropě.

Té nemoci se musíme zbavit celosvětově. Měly by začít územní celky, jako jsou Spojené státy nebo Evropská unie, nebo spolky arabských či asijských států. Je třeba postupovat společně. Musíme se domluvit, abychom si po ústupu této vlny znovu jen tak neotevřeli hranice, abychom si to z dalších států, kde bude další vlna, znovu nedotáhli zpátky. Hranice budeme muset pohlídat, ale neříkám zavřít. Bude třeba nasadit testování na hranicích a nejen našich tak, jak to má Hongkong, Tchaj-wan a některé státy. Toto ale bude chtít organizaci z Evropské unie. A tu zatím postrádám. Chybí domluva a jednotný postup celé Unie uvnitř i navenek.