Článek
Důkladná diskuze hlavně opozičních poslanců a poslankyň znovu oddálila hlasování o zákonu o přechodu k nízkouhlíkové energetice. Právní předpis mimo jiné upravuje model výkupu elektřiny z plánovaného nového jaderného zdroje v Dukovanech.
Předkladatel tohoto zákona, vicepremiér vlády Karel Havlíček (nestr. za ANO), ve své úvodní řeči ve Sněmovně přesvědčoval zákonodárce, že úprava je hlavně technická a ekonomická.
Hlavním sporným bodem projektu ale je, zda do supertendru za 160 miliard korun vpustit ruský státní Rosatom.
„Rád bych tedy s ohledem na politickou diskusi, logickou v posledních dnech, zopakoval, že tento zákon neřeší – a to je důležité stále říkat – bezpečnostní otázky. Tento zákon řeší ekonomicko-finanční zajištění nových jaderných zdrojů, princip výkupu elektřiny, a to nejenom z nových bloků v Dukovanech,“ uvedl vicepremiér Havlíček.
Bez Číňanů
Soutěž měla být vypsaná původně do konce loňského roku. Plán B pak byl, že parametry tendru se budou finalizovat do konce ledna po jednání šéfů všech politických stran. Mluví se však zatím pouze o konsenzu, že do soutěže nebudou přizvány čínské státní společnosti.
Jasno o vypsání soutěže a jejích parametrech však stále není. Podle Havlíčka se teď řeší model financování a účast státu v dukovanském tendru.
„Zatím není nic definitivního. Ale změna, kdy by stát mohl financovat 100 procent, je s ohledem na možné budoucí scénáře výstavby docela podstatný. Dokud nebude v tomto jasno, nemůžeme podmínky tendru odsouhlasit,“ říká vicepremiér.
Předseda vlády Andrej Babiš ve Sněmovně chyběl. Byl na návštěvě Srbska, kde se zajímal o vakcinaci. U tradičního balkánského spojence Moskvy se očkuje i ruskou vakcínou Sputnik V.
Debata poslanců a poslankyň o Dukovanech se znovu stočila k bezpečnostnímu aspektu a právě slabinám partnerství s Ruskem. A dokonce i vládní ČSSD se vytasila s vlastním usnesením k projednávanému zákonu, v němž „svůj“ kabinet vyzývá k transparentnosti ve věci tendru. Ostatně ministr zahraničí Tomáš Petříček dlouhodobě vystupuje proti přizvání ruských a čínských zájemců, a to na základě doporučení tajných služeb a bezpečnostních expertů.
„Žádáme vládu, aby nás neprodleně informovala o dalším postupu při výstavbě nového jaderného zdroje, včetně vyhodnocení rizik odložení projektu pro energetickou bezpečnost a pro zásobování českých domácností a hospodářství elektřinou,“ stojí v návrhu usnesení, s nímž přišel místopředseda strany Roman Onderka.
Černé na bílém
Pirátský poslanec Jan Lipavský ale připomněl, že ve Sněmovně jsou již pozměňovací návrhy, které bezpečnostní aspekty dukovanského tendru mohou řešit. Předložil je spolu s poslancem ODS Pavlem Žáčkem.
„Je naprosto diametrální rozdíl mezi tím, jestli se Sněmovna na něčem usnese jako na doprovodném usnesení nebo jestli to bude zákon, v paragrafu, černé na bílém,“ uvedl Lipavský. Podle něj právě pozměňovací návrhy řeší geopolitické aspekty a de facto nedávají příliš Ministerstvu průmyslu a obchodu a ČEZ na výběr v tom, jestli budou sehrávat nějakou roli v geopolitickém směřování České republiky.
Bezpečnostní pojistka je podmínka, aby zákon schválila ODS, která jinak dlouhodobě rozvoj jaderné energetiky podporuje.
„My jsme pro jadernou energetiku, ale bez účasti ruských a čínských firem. Budeme hlasovat pro pozměňovací návrh, který podali naši kolegové pan poslanec Lipavský a pan poslanec Žáček. Pokud ten pozměňovací návrh projde, podpoříme návrh zákona jako celek, pokud neprojde, tak ho bohužel podpořit nemůžeme. Myslím, že to je jasné stanovisko,“ uvedl šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Co nejrychlejší schválení dukovanského zákona dlouhodobě podporují komunisté. „Někdy mám pocit, že když postaví jadernou elektrárnu nebo bloky jaderné elektrárny to zlé, v uvozovkách zlé, Rusko, tak ten zlý Putin určitě ty generátory naladí tak, aby všem občanům v transformátorech hrály ruskou hymnu,“ uvedl v debatě komunistický poslanec Leo Luzar.
