Článek
V lednu zveřejnily Seznam Zprávy informace o dvojí roli nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v kauze, která se týká restitucí části majetků šlechtického rodu Czerninů. Kvůli podezření, že byl šéf žalobců v tomto případě podjatý, si ho už tehdy předvolala ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Po více než čtyřech měsících Benešová potvrdila, že její úřad připravuje na Pavla Zemana kárnou žalobu. A zároveň uvedla, že takový krok by měl vést k odvolání Zemana z funkce nejvyššího žalobce.
V rozhovoru pro čtvrteční deník Právo Benešová uvedla, že její ministerstvo zkoumá rozsah, v jakém bude žaloba „zřejmě“ podána.
„Pokud bude podána kárná žaloba, tak jako tohle nemůže dělat nejvyšší státní zástupce. To je ztráta morálního kreditu,“ doplnila ministryně.
Pavel Zeman reagoval slovy, že návrh na jeho odvolání je v kompetenci ministryně.
„Já důvody pro odvolání nevidím. K invektivám paní ministryně vůči mé osobě se vyjadřovat nebudu, bylo by to pod moji úroveň,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv.
Do podezření ze zaujatosti se šéf žalobců dostal kvůli schůzkám se soudcem Janem Czerninem v roce 2014. Během tří setkání se Pavel Zeman přimlouval za spřáteleného farmáře z Třeboňska, ke kterému jezdil na dovolenou. Tento podnikatel se chtěl dostat k pozemkům, které zrestituoval Karl Eugen Czernin, vzdálený příbuzný zmíněného soudce.
Problém spočíval v tom, že v následujících letech se Pavel Zeman ze své funkce zapojil do kauzy, která s restitucemi majetku Czerninů bezprostředně souvisí. Jde o trestní stíhání dvou úřednic pražského magistrátu, které před lety potvrdily československé občanství zesnulé babičce Karla Eugena Czernina. Tím fakticky otevřely cestu k restitucím pro její potomky.
Jak Seznam Zprávy v uplynulých měsících zjistily, Zemanův přítel z jižních Čech se u soudů domáhal stejného výsledku, o jaký fakticky usilovalo státní zastupitelství – o zvrácení restitucí. Podmínkou k tomu je právě pravomocné odsouzení úřednic, k němuž nakonec došlo až po dovoláních nejvyššího žalobce.
Zachrání Pavla Zemana kauza Vrbětice?
Prohlášení ministryně Marie Benešové o žalobě a možném odvolání nejvyššího státního zástupce přichází krátce poté, co Pavel Zeman na veřejnosti popisoval vyšetřování výbuchů muničních skladů u Vrbětic v roce 2014. Ty měli podle výsledků vyšetřování způsobit agenti ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Plnou důvěru při vyšetřování šéfovi žalobců vyjádřil i prezident Miloš Zeman, který jinak verzi o ruských agentech zpochybnil. Ministryně Benešová v rozhovoru pro Novinky uvedla, že neměl k vyšetřování co mluvit, protože nad ním neměl ze své funkce zákonný dohled ani dozor.
Ministryně Benešová neřekla, na čem kárnou žalobu proti Pavlu Zemanovi staví. Podle informací Seznam Zpráv od důvěryhodného zdroje z resortu spravedlnosti má k dispozici první návrh.
Redakci se podařilo zjistit, jak se chce ministerstvo vypořádat s hlavním zádrhelem, velkým časovým odstupem od schůzek Pavla Zemana a Jana Czernina. Toto sedm let staré jednání je totiž promlčené.
Zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů stanoví, že návrh na zahájení kárného řízení musí být podán nejpozději do tří let ode dne spáchání kárného provinění. Podle zákona o státním zastupitelství pak odpovědnost státního zástupce za kárné provinění zaniká po dvou letech.
Místo na schůzky z roku 2014 proto Benešová míří na relativně nedávné kroky Pavla Zemana, které udělal jako nejvyšší žalobce ve zmíněné restituční kauze. Jde především o mimořádné dovolání, celkově již třetí v tomto sporu, které nejvyšší státní zástupce podal v lednu 2020 k Nejvyššímu soudu.
Podle ministryně se Pavel Zeman tehdy měl postarat o to, aby prokázal svoji nestrannost.
Že se Benešová soustředí právě na tento moment, vyplývá i z jejího dopisu ze začátku února, ve kterém požádala Pavla Zemana o podrobnější vysvětlení. Šéf žalobců z jejího dopisu cituje ve své odpovědi, kterou Nejvyšší státní zastupitelství poskytlo na žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Ministryně se v dopise Zemana ptá, zda při přípravě a schvalování zmíněného dovolání k Nejvyššímu soudu „relevantním způsobem signalizoval svůj vztah k věci“, která vyplývá ze schůzek s Janem Czerninem, a zda „přijal opatření, která by byla způsobilá eliminovat eventuální dopad tohoto vztahu na nestrannost postupu nejvyššího státního zástupce ve věci“.
Šéf žalobců se v odpovědi z 28. února pozastavil nad tím, proč se Benešová soustředí právě jen na poslední ze tří dovolání. Podle něj ministryně už předem zaujala „právní názor“. Zdůraznil, že opatření, která po něm Benešová požadovala vysvětlit, nemají oporu v zákonech.
Závěr dopisu nejvyššího žalobce Pavla Zemana ministryni spravdedlnosti Marii Benešové z 25. února 2021.
V osmnáctistránkovém dopise se Pavel Zeman také ohradil proti „uměle vykonstruované mediální kampani“ a podrobně argumentoval, proč podle svého přesvědčení nebyl ve věci zaujatý. Upozornil například, že se nepodílel na přípravě uvedených dovolání a pouze je schválil.
„Měl jsem a nadále mám za to, že můj postup ve věci podání všech tří dovolání byl v souladu se zákonem i etickými standardy kladenými na výkon funkce státního zástupce,“ uvedl Pavel Zeman v závěru dopisu.
Benešovou však argumenty šéfa žalobců zjevně nepřesvědčily. Fakt, že chce návrh na kárné řízení soustředit na Zemanovy poslední kroky v restituční kauze, potvrdila i stručnou odpovědí na dotaz redakce, jestli bere v potaz i jednání Pavla Zemana po roce 2014. „Chápete to správně,“ odpověděla v mobilní textové zprávě.
S přispěním Jiřího Kubíka a Martiny Machové
