Článek
V současné době státy Unie v podstatě nesdílí jednotnou obrannou politiku a v řadě oblastí tak postupují samostatně. V souvislosti s lepší efektivitou se tak uvažuje například o vzniku společného fondu na podporu vojenského výzkumu.
Už delší dobu se objevují i hlasy, které volají po jednotné armádě. Již dnes přitom evropští, tedy i čeští vojáci operují například v Mali.
Unijní jednotky by tak podle návrhů diplomatů mohly plnit úkoly například na severu Afriky. Právě odtud do Evropy nelegálně přicházejí tisíce lidí.
Další kroky, jak by se státy Evropské unie mohly společně bránit, představil v rámci konference předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Řekl, že v dnešním světě nestačí k zajištění bezpečnosti měkká síla, Evropská unie potřebuje účinnou obrannou politiku. Zdůraznil, že není otázkou, zda by EU měla posilovat svou schopnost čelit hrozbám, ale jak rychle to udělá. Klíčem k bezpečí na kontinentu zůstává spolupráce s NATO, evropské země by však měly hrát silnější roli a být schopné postupovat také samostatně, uvedl Juncker.
„Měkká síla sama o sobě není dost účinná ve světě, který je stále více militarizovaný. Potřebujeme důvěryhodnou obrannou politiku EU."
Musíme posílit zahraniční mise, řekl Sobotka
Jako první pronesl svá slova premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj Evropská unie musí být schopná zajišťovat bezpečnost na evropském kontinentu. Zdůraznil, že cílem evropské obranné spolupráce není nahradit Severoatlantickou alianci. Ta podle něj naopak může z posílení evropských obranných kapacit těžit.
EU musí být podle Sobotky schopna efektivně posílat síly do zahraničí k zajištění svých zájmů. Unie podle premiéra může také lépe koordinovat vyzbrojování jednotlivých národních armád a společný evropský obranný výzkum.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek plánuje využít návštěvu šéfa Evropské komise Junckera v Praze k osobní schůzce. Ministr mu plánuje vysvětlit, proč Česko odmítlo kvóty, podle kterých by se v rámci Unie měli přerozdělovat uprchlíci.
