Bude mít Chile svého Trumpa? Podpora konzervativce Kasta nadále roste

Volba pro Chilany, které zklamala levice. Konzervativní katolík a otec devíti dětí José Antonio Kast se každým dalším průzkumem stává jestli ne favoritem, tak minimálně černým koněm chilských prezidentských voleb.

Zarytý ochránce soukromého vlastnictví podle odborníků těží z podpory frustrované střední třídy, která už nevěří tradičním stranám a institucím. „Je to součást globálního pronikání populismu ve stylu Jaira Bolsonara v Brazílii nebo Donalda Trumpa ve Spojeným státech,“ cituje stanice CNN doktora filozofie a odborného asistenta na Univerzitě Adolfa Ibañeze v Santiagu de Chile Cristóbala Bellolia. „Je to taková chilská interpretace Make America Great Again,“ dodal Bellolio.

Kast není žádným politickým nováčkem. Ještě jako člen zřejmě nejkonzervativnější chilské strany Unión Democrática Independiente (Nezávislá demokratická unie) byl členem místního kongresu a v roce 2017 dokonce kandidoval na post hlavy státu. Ve volbách ho ale podpořilo pouze necelých osm procent voličů, o rok později si tak založil vlastní Republikánskou stranu, za kterou nyní kandiduje v letošních volbách (podporu mu vyjádřila ještě Křesťanská konzervativní strana).

Potomek německých imigrantů, jehož bratr byl členem vlády nechvalně proslulého diktátora Augusta Pinocheta, se prohlašuje za lídra „nové pravice“ a staví svou kampaň na třech pilířích: svobodě, ochraně práva a pořádku a významu rodiny.

Pokud si Chilané vyberou za prezidenta tohoto 55letého právníka, chce Kast především zeštíhlit státní správu a snížit korporátní daň. Kromě toho ale prosazuje kompletní zákaz potratů a chce také výrazně posílit pravomoci policie. V zemi také silně rezonoval jeho návrh vybudovat na severu země bariéry, které by měly zabránit vstupu do země nelegálním migrantům. Patří také mezi silné kritiky OSN.

Jako souboj naprostých protikladů se zatím podle průzkumů jeví druhé kolo prezidentských voleb. Hlavním vyzyvatelem konzervativce Kasta je bývalý studentský vůdce Gabriel Boric, který ve svém programu nabízí Chilanům přesný opak toho, co bývalý kongresman.

Politik, kterého zrodily studentské protesty v zimě 2011 za dostupné a bezplatné školství, po deseti letech vstupuje zřejmě do nejvyhrocenějších voleb od devadesátých let minulého století. Rodák z městečka Punta Arenas v Patagonii představuje ve své kampani budoucnost Chile jako rovnostářskou, feministickou a ekologickou, píše deník The Guardian.

Ve svém programu dává důraz na pomoc regionům a co největší zrovnoprávnění obyvatelstva. „Chilský zázrak byl jen pro okolní svět, ne pro nás,“ říká Boric o éře Augusta Pinocheta i zbytku 90. let. „Ale když mluvíte s lidmi z nízkopříjmových rodin, rozhlédnou se kolem sebe a zeptají se vás, kde lze tento pokrok ve skutečnosti najít,“ dodává Boric.

Program Boric tvořil během stovek setkání s veřejností, když během kampaně objížděl zemi. Chile se podle kandidáta podporovaného levicovou aliancí Apruebo Dignidad má stát rovnoprávnějším a udržitelnějším státem.

V případě volebního úspěchu by se 35letý Boric stal nejmladším prezidentem Chile za posledních více než dvě stě let. „Jsme generace, jejíž zapojení do politiky začalo sociálními nepokoji a hnutími,“ cituje Borice Guardian. „Uvědomili jsme si ale, že pokud chceme změnit Chile, samotné protesty nestačí. Musíme bojovat i v institucionálních prostorech,“ dodal bývalý studentský vůdce, kterého popularita v univerzitním prostředí vynesla ve 27 letech až do Kongresu.

Po Boricově boku vstoupily do velké politiky další tři tváře studentských stávek. Zatímco vůdce studentských odborů na chilské Katolické univerzitě Giorgio Jackson je dodnes Boricovým politickým poradcem, Camila Vallejová a Karol Cariola po vstupu do politiky zakotvili v chilské komunistické straně.

Právě podpora komunistů podle sociologů ale snižuje Boricovu šanci na vítězství. Sám Boric, ale i Vallejová či Cariola se v minulých týdnech distancovali od blahopřání šéfa komunistické strany Guillerma Telliera nikaragujskému autoritáři Danielu Ortegovi, jehož vítězství ve volbách považují západní státy za zmanipulované, uvádí agentura AP.

V posledních předvolebních průzkumech stále roste podpora Kasta, který by měl tak ovládnout první kolo voleb, následovaný je právě Boricem. V průběhu podzimu pak při predikcích druhého kola, ve kterém by se utkali právě tito dva kandidáti, čelil Boric výraznému odlivu voličů.

Zatímco na začátku září by levicového kandidáta v druhém kole volilo 53 procent voličů, o dva týdny později jeho podpora klesla o tři a během října dokonce o sedm procentních bodů na 43 procent. Naproti tomu Kast vystoupal během podzimu z 27procentní podpory až na 35 procent, uvádí server Americas Quarterly. Kromě dvojice favoritů se voleb účastní dalších pět kandidátů, z nichž podle průzkumů mají šanci na zdramatizování výsledků středopravicový kandidát Sebastian Sichel a křesťanskodemokratická kandidátka Yasna Provosteová.

Ve volbách, které proběhnou 21. listopadu, si budou Chilané vybírat nejen nového prezidenta, ale také 27 senátorů z 50členného senátu, všech 155 poslanců kongresu a také 302 regionálních politiků, uvádí agentura Reuters. Pokud žádný z kandidátů na prezidenta nezíská v prvním kole přes 50 procent hlasů, čeká zemi 19. prosince druhé kolo voleb. Volební místnosti se otevírají v 8:00 (12:00 SELČ) a zavírají v 18:00 (22:00) hodin místního času.