Článek
Bude ještě letos vůbec teplo? Současné počasí a poměrně vysoký podíl srážek udivuje stále více lidí. Na takové počasí po několika letech parných období nejsme zvyklí.
Současné léto však odpovídá normálu a je typické pro oblast střední Evropy. „Letošní léto opravdu odpovídá normálu. Bohužel letní sezona se nám ze všech ročních období otepluje nejvíce. Léta 2015, 2018 a 2019 byla tři nejteplejší za celou dobu měření a všechna jsou v posledních 5 rocích,“ říká klimatolog a člen týmu Intersucho Pavel Zahradníček.
„Byly to tedy extrémní roky a po nich, když přišel konečně normální rok, tak logicky se všem zdá, že je výrazně chladněji. Normální léto již lidé vytěsnili z mysli,“ vysvětluje Zahradníček.
Bude tedy ještě teplo? To klimatologové nedokáží s jistotou předpovědět.
„Předpovědi počasí jsou spolehlivé jen na 5-7 dnů, v takto dynamickém počasí, jako je v letošním létě, ještě méně. Pokud se ale podíváme aspoň na výhled do začátku srpna, tak modely předpokládají průměrné teploty a přeháňky, tedy bude pokračovat dosavadní průběh. Co bude v samotném srpnu, je ještě daleko předjímat,“ říká Zahradníček.
V nejbližších dnech tak teploty okolo 35 stupňů očekávat nemůžeme.
Naopak srážky očekávat můžeme, ale nikoliv v tak velkém množství jako před měsícem. „V dalších 10 dnech čekáme většinou menší úhrny, a to do 15 mm za celé období, ale samozřejmě při výskytu intenzivnější bouřky může lokálně spadnout i podstatně více. V posledních měsících se i díky dynamice počasí předpovědi často dosti mění,“ vysvětluje Zahradníček.
Přiznává také, že v minulosti spadlo ve skutečnosti méně srážek, než klimatické modely předpokládaly. „Často nám psali i zoufalí zemědělci, kdy konečně zaprší, když v předpovědi srážky jsou. Naopak v posledních týdnech mám pocit opačný,“ říká Zahradníček.
Samotné srážky jsou ale pro krajinu pozitivní. „Pokud by nedošlo k takto deštivé epizodě a nastoupilo horké léto, tak by to byl už velice závažný problém. Důležitým faktorem je, že nejsou nadprůměrné teploty vzduchu, takže co naprší, tak se pomaleji odpařuje, než by tomu bylo za horkých dnů,“ vysvětluje Zahradníček.
„Také došlo k dosycení půdního profilu, takže snížené hodnoty zůstávají jen na západě a severozápadě republiky. Naopak ve zbytku republiky je vody v půdě více, než je obvyklé,“ doplňuje. Upozorňuje také, že nasycení půdy je vyšší a při delších a intenzivnějších srážkách by mohl být opět problém s povodněmi. Dopředu to ale předpovědět nelze.
V posledních letech jsme podle Zahradníčka čelili hlavně teplým a suchým extrémům. „To, že se to překlopilo nyní alespoň na chvíli do normálního stavu, se dalo čekat. Bohužel jen ta rovnováha je díky změně klimatu narušena, takže extrémních období přibývá a těch normálních či dokonce chladnějších ubývá.“
Kdy ovšem opět budeme čelit suchým a horkým obdobím, se nedá konkrétně určit. Podle klimatických modelů to ale bude mnohem častěji a intenzivněji, než jsme byli v posledních 50 letech zvyklí. Neznamená to však, že nepřijde vlhčí období.
„Tendence k suchu v České republice je už od devadesátých let a do toho přišlo zároveň dost povodní,“ říká Zahradníček.
A jak to v Česku bude vypadat za dalších 30 let?
„Variabilita klimatu zůstane nadále vysoká, možná se budou extrémy střídat častěji. Teplota by měla být zhruba o 1,5 °C vyšší, než je v současném klimatu. A to bude způsobovat vyšší výpar z krajiny, delší vegetační období, méně sněhu v zimě atd. To vše jednoznačně poukazuje na to, že sucho bude častěji a možná bude dosti vypadat jako posledních 5 let. Roky 2015 a 2018 mohly být ukázkou toho, jak bude klima vypadat v budoucnu častěji, ale samozřejmě ne každý rok. Určitě se dočkáme i chladnějších a vlhčích roků, a také nějaké té zimy bohaté na sníh, jen jich bude méně,“ odpovídá Zahradníček.
