Budapešť vytáhla do boje proti severským státům, šíří prý fake news

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó si na pondělí předvolal na kobereček velvyslance pěti severoevropských zemí. Vadí mu, že ministři zahraničí Islandu, Dánska, Norska, Švédska a Finska napsali dopis generální tajemnici Rady Evropy Mariji Pejčinovičové Buričové, ve kterém souhlasí s jejími pochybnostmi ohledně vývoje v Maďarsku.

Podle Szijjártóa šíří pět zmíněných států falešné zprávy. „Maďaři jsou více než tisíc let starým národem, který se neprosí o pokrytecké opatrovnictví. Ani dánští, islandští, finští, ani norští, ani švédští ministři zahraničí nevědí lépe než Maďaři, co je pro Maďary dobré,“ napsal maďarský politik, který v poslední době vyostřil komunikaci na sociálních sítích.

Sami severští ministři přitom v dopise ze 6. května název země přímo neuvedli, ale obecně podpořili principy, které zmínila v listu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi Pejčinovičová Buričová. Generální tajemnice na konci března napsala, že veškerá opatření proti koronaviru musí být v souladu s národními zákony a ústavou a mezinárodními standardy.

„Časově neomezený a nekontrolovaný stav nouze nemůže zaručit základní demokratické principy,“ napsala Pejčinovičová Buričová s odkazem na nové mimořádné pravomoci, které Orbánově vládě umožňují vládnout pomocí dekretů po dobu, kterou si určí sám kabinet.

Orbán si v odpovědi tajemnici nebral servítky. „Buďte tak laskavá a prostudujte si přesný text zákona předložený Národnímu shromáždění. Také bych vás chtěl vyzvat, abyste přezkoumala podobnou právní praxi v jiných státech. Pokud nám v současné krizi nemůžete pomoci, zkuste aspoň nepřekážet našim ochranným opatřením,“ napsal maďarský premiér.

Polsko se v pondělí probudilo do bezprecedentní situace. V neděli mělo proběhnout první kolo prezidentských voleb, na základě dohody předsedů dvou koaličních stran se ale nakonec vůbec poprvé v novodobé demokratické historii země nehlasovalo a volební místnosti se vůbec neotevřely.

Stát nedokázal během dvou měsíců reagovat na epidemii koronaviru a zajistit bezpečné hlasování či volby legální cestou odložit. Nakonec se nehlasovalo na základě dohody obsažené v deklaraci poslanců Jarosława Kaczyńského (předseda strany PiS) a Jarosława Gowina (předseda strany Dohoda).

Jejich dohoda počítala s tím, že hlasování nebude a že pak nejvyšší soud prohlásí volby za neplatné. O dalším termínu a okolnostech hlasování ale jasno nebylo. O víkendu se mezi zmíněnými politiky rozhořel spor o další pravidla voleb. Lišili se v postojích ohledně data i toho, zda budou moci kandidovat současní kandidáti nebo zda se musí registrace uchazečů opakovat.

Předseda PiS navíc podle médií dostal analýzy, ze kterých vyplývá, že nejvyšší soud by volby nemusel prohlásit za neplatné. Jednou z možností tak bylo i to, že předsedkyně Sejmu Elżbieta Witeková na poslední chvíli podle nově přijatého zákona přesune datum voleb na 23. května. S květnovým datem ale nesouhlasila strana Dohoda, která v sobotu během schůzce v sídle PiS znovu hrozila odchodem z trojkoalice. Z květnových voleb tak nakonec sešlo.

V neděli večer Státní volební komise, kterou vláda v minulých týdnech od organizace voleb odstřihla, vydala prohlášení, že se volby neuskutečnily. Přezkum nejvyšším soudem podle předsedy komise Sylwestra Marciniaka není možný. Předsedkyně Sejmu teď má 14 dní na to, aby vyhlásila nový termín hlasování. Spekuluje se o 28. červnu.

Podle aktuálního průzkumu odklad voleb nejspíš uškodí současnému prezidentovi Andrzeji Dudovi spojenému se stranou PiS. V neděli měl podle agentury IBRiS podporu 45 procent, konalo by se tak i druhé kolo. Do něj by postoupil publicista a televizní moderátor Szymon Hołownia s 19 procenty. Za ním je pak předseda lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz s 16,6 procenta.

V souvislosti se šířením nového typu koronaviru sledují rakouské úřady velmi pečlivě i celkovou míru úmrtnosti v populaci. Vídeňský statistický úřad (MA-23) zanalyzoval všechna dostupná data a položil si otázku, jestli od vypuknutí pandemie zemřelo v rakouském hlavním městě víc lidí, než je ve srovnatelném období obvyklé. Odpověď je podle deníku Der Standard jednoznačná. Nikoli…

Jak agentuře APA řekl šéf MA-23 Klemens Himpele, platí to i pro věkovou skupinu 65+, která je z hlediska nemoci covid-19 považována za nejrizikovější. Statistici zkoumali období do 26. dubna. „Data ukazují, že Vídeň zatím z krize vychází velice dobře,“ dodal Himpele. Podle Standardu navíc statistici použili velmi přesnou metodu, kdy pro jednotlivé týdny roku vzali v potaz určitý interval očekávané mortality, který počítá i s dlouhodobými sezonními výkyvy.

Je to nejmenší strana vládní čtyřkoalice, ostatní strany by dokázaly vládnout i bez její účasti a její předseda se hned po volbách stáhl z politického života a rezignoval na funkci poslance. Řeč je o slovenské straně Za lidi exprezidenta Andreje Kisky. Ten teď po dvou měsících v rozhovoru pro Aktuality.sk mluvil o svém zdravotním stavu a současné politické situaci.

„Na podzim jsem podstoupil zákrok na odstranění srdeční arytmie. Předem jsem byl upozorněný, že zákrok nemusí být úspěšný a bude nutná druhá operace. V případě, že by nepomohla ani ta, musel bych do konce života užívat speciální léky. Během předvolební kampaně se můj stav nelepšil. Beru léky, diskutuji s lékaři o tom, zda zůstat na lécích, nebo podstoupit další zákrok,“ říká v rozhovoru Kiska. Jeho strana ve volbách jen těsně překročila pětiprocentní volební práh - navzdory původním očekáváním na lepší výsledek.

Podařilo se nám zabránit dalším zlým činům, hlásí z Bavorska. Policie dopadla pětadvacetiletého Němce, který útočil na turecké podniky v bavorském městě Waldkraiburg. Při pátečním zadržení měl u sebe 13 funkčních trubkových bomb, 20 kilogramů chemických látek a zbraně. Teď čelí obvinění z 27 pokusů o vraždu, píše ČTK. Muž, který má sám turecké rodiče, podle svého přiznání útočil z nenávisti k Turkům. Označuje se za přívržence teroristické organizace Islámský stát (IS).

Policie muže zadržela náhodou v pátek večer v obci Mühldorf am Inn, která leží asi čtvrthodinu cesty autem od Waldkraiburgu. Kontrolovala ho proto, že u sebe předtím neměl při cestě vlakem platnou jízdenku. Poté, co objevila výbušniny, bylo celé nádraží uzavřeno a na místo dorazily speciální jednotky.

Při následném výslechu se muž přiznal ke čtveřici útoků na turecké podniky mezi 16. dubnem a 6. květnem. Při trojici z nich rozbil kameny výlohy kadeřnictví, pizzerie a občerstvení s kebabem. Při nejhorším způsobil 27. dubna požár v obchodě s potravinami, při němž bylo zraněno šest lidí. Celkem 27 osob, které se v budově nacházely, evakuovali hasiči. Škody na majetku se vyšplhaly na několik milionů eur.

Muž, který má podle členů své rodiny extremistické náboženské názory, je nyní ve vazbě. Vyšetřovatelé ale mají za to, že s IS žádné přímé kontakty neměl.