Článek
Podle prohlášení, které hongkongská policie zveřejnila na Facebooku, byl čtyřicetiletý muž zadržen v pátek poté, co údajně mával hongkongskou vlajkou z koloniální éry a bučel, přičemž vyzýval ostatní, aby se k urážce státní hymny připojili.
Zatčený muž stál v pondělí večer v davu spolu s mnoha dalšími lidmi v obchodním centru APM a sledoval hongkongského sportovního šermíře Edgara Cheunga v historickém zápase, ve kterém získal zlatou medaili, první pro Hongkong od her v Atlantě v roce 1996. Jelikož je město součástí Číny, při předávání medailí zazněla čínská hymna.
Právě tehdy začalo bučení, někteří přítomní křičeli „my jsme Hongkong“, informoval deník South China Morning Post. Policie uvedla, že zkoumá záběry z bezpečnostních kamer nákupního centra a že probíhá aktivní vyšetřování. Ještě tedy může dojít k dalším zatčením.
Podle některých místních médií fanoušci v obchodním centru britskou koloniální vlajku dokonce vyvěsili. Někteří skandovali protestní hesla, což by mohlo být v rozporu se zákonem o národní bezpečnosti, který zakazuje cokoli, co podněcuje „k oddělení Hongkongu od pevninské Číny“. Za to hrozí až doživotní vězení.
Pondělní vysílání v nákupním centru bylo pro obyvatele Hongkongu vzácnou příležitostí ke shromáždění, od začátku roku 2020 se kvůli pandemii koronaviru ve městě hromadné setkávání omezilo.
Hongkong přijal v červnu 2020 zákon, který kriminalizuje jakékoliv jednání urážející státní hymnu. Porušení zákona může znamenat pokutu až 50 000 hongkongských dolarů (138 tisíc Kč) a až devět let vězení. Čínská ústřední vláda poté v říjnu 2020 kriminalizovala i urážení státní vlajky a znaku ve změnách zákona, které se vztahují i na Hongkong.
Zákon o národní bezpečnosti
K zatčení čtyřiadvacetiletého muže došlo ve stejném týdnu, kdy hongkongské soudy potrestaly devíti lety vězení prvního člověka obviněného podle komunistického a kontroverzního zákona o národní bezpečnosti. Účastník protičínských protestů byl totalitní justicí uznán vinným z „terorismu a podněcování odtržení Hongkongu od Číny“.
Zákon o národní bezpečnosti i zákon kriminalizující urážení státní hymny byly přijaty v loňském roce a setkaly se s velkou kontroverzí, přičemž kritici tvrdí, že omezují svobodu projevu. Hongkongské úřady a čínská vláda to však popírají a tvrdí, že zákony jsou nezbytné pro zachování míru a vlastenectví.
Hongkong zažil v roce 2019 rozsáhlé protesty, kdy do ulic vyšly desetitisíce lidí požadujících demokratické reformy. Některé z těchto demonstrací se změnily v násilné střety mezi protestujícími a policií. Od té doby Čína tvrdě zasáhla a zavedla několik přísných zákonů, jejichž cílem je omezit násilí a to, co považuje za „separatismus“.
Policejní zdroje ve čtvrtek potvrdily, že bylo zahájeno vyšetřování a že detektivové z oblastního velitelství Kowloon East shromažďují důkazy včetně záznamů z bezpečnostních kamer v nákupním centru.
Hongkong, bývalá britská kolonie, byl Číně vrácen v roce 1997, avšak podle zásady „jedna země, dva systémy“. Ta měla tomuto území zaručit určité svobody - včetně svobody shromažďování a projevu, nezávislého soudnictví a některých dalších demokratických práv, která v pevninské Číně nejsou samozřejmostí.
Tyto svobody jsou zakotveny v hongkongské ústavě, základním zákoně, který měl platit až do roku 2047. V červnu loňského roku však Peking přijal zákon o národní bezpečnosti - který podle právníků a právních expertů zásadně změní fungování justice na území města.
Nový bezpečnostní zákon vstoupil v platnost 30. června loňského roku. Definuje čtyři trestné činy, u kterých bude uplatňován, a jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost.
