Článek
V minulém roce se cenová bublina u bydlení nafoukla nebezpečným tempem, ukazují první odhady z trhů. Ceny bytů vyrostly o 11 procent, i když příjmy obyvatelstva pouze o jedno až dvě procenta.
Odpovědné představitele veřejné správy nechávají poměry na trhu s nemovitostmi chladnými. Například guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka „zase až tak netrápí“, že lidé kupují předražené byty. „Přece jen odpovědnost nese každý sám za sebe,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Před vyhlídkou, že bublina praskne a desítky procent na ceně ztratí majetek, který rodiny budou splácet další desítky let, naopak varuje Martin Lux, který má v Sociologickém ústavu Akademie věd na starost socioekonomii bydlení. „Ovšem stejně jako u jiných cenových bublin, ani u té současné nejde s jistotou předpovědět, kdy a jestli vůbec praskne,“ upozorňuje Lux.
Růst cen nemovitostí během koronavirové krize potvrdil, že se děje něco neobvyklého. „Od roku 2013, kdy ceny začaly růst, jsme nic podobného nezažili,“ připomíná sociolog. Je pravda, že ceny rostou dvouciferným tempem už šestým rokem. Podle údajů Českého statistického úřady byly nejrychlejší v roce 2017, než Česká národní banka zpřísnila podmínky pro poskytování hypoték. Přesto se zdražování drží nad deseti procenty ročně a v posledních třech letech opět akceleruje.
Loni se přidala další komplikace, když se přestaly zvyšovat příjmy domácností. Dostupnost se tím zhoršila vůbec největším tempem a na byt opravdu dosáhnou jen ti, kdo mají bohaté rodiče, anebo se nebojí vyhlídky, že budou částky na úrovni průměrné mzdy splácet příštích třicet let.
Přesto tentokrát stát nezasáhl, naopak bublinu ještě přifoukl. Česká národní banka zařídila krizovým snížením sazeb, že se úroky při hypotékách dostaly pod úroveň dvou procent, vláda podpořila boom zrušením daně z nabytí nemovitosti, která dosahovala čtyř procent prodejní ceny. Dostupnost bytů poklesla a ceny akcelerovaly, protože jak uvádí developerský holding Finep i další obchodníci, levných půjček k nákupu bytů využívají především bohatí investoři. „Loňský cenový růst je výsledkem rozsáhlých investičních nákupů,“ potvrzuje Martin Lux. Uvádí přitom, že se investiční nákupy obvykle spojují s vrcholem bubliny. Na druhé straně spolu s cenami bytů rostou i nájmy a investice do bytů jde proto snadno zdůvodnit tím, že v těžkých časech zajistí spolehlivý výnos.
Předpoklad, že ceny zpomalí, není podle Luxe příliš věrohodný ještě z jiného důvodu. Vysoký růst cen nemovitostí přitahuje další investory, a vyšší zájem přinese ještě vyšší ceny. Riziko, že bublina praskne, se tedy bude zvyšovat a jedinou šancí na záchranu zůstává vyhlídka, že se brzy zlepší ekonomická situace a příjmy občanů začnou stíhat ceny bytů.
Česko už v novém tisíciletí zažilo dvakrát, jak praskne cenová bublina. Menší vznikla před vstupem do Evropské unie během roku 2003, kdy spekulanti sázeli na to, že tuzemské nemovitosti začnou skupovat cizinci. Ceny bytů tehdy z roku na rok vyskočily o 20 procent a po zklamání nadějí pak dva roky klesaly tempem 2-3 procenta. Po zotavení trhu naskočila nová bublina v letech 2007-2008, kdy podle Českého statistického úřadu ceny bytů vyrostly o polovinu. Během dvou let nadcházející krize došlo k dvacetiprocentní korekci a ceny mírně klesaly ještě další tři roky. Třetí bublina začala v roce 2016, ceny se mezitím zvýšily o 70 procent.
