Článek
Podle zřizovatelů je situace tak špatná, že zřejmě budou muset sáhnout po nejdrastičtějším kroku – utratit některá zvířata a ostatní pak krmit jejich masem.
Podle ředitelky zoo ve městě Neumünster Vereny Kaspariové se k tomuto postupu možná budou muset uchýlit brzy. „Už jsme vytřídili zvířata, která budou muset jít na porážku jako první,“ řekla pro Die Welt.
Ani to ale podle ředitelky nemusí zoo a s ní i zbytek zvířat zachránit. „Když na to přijde, budeme těm zvířatům muset provést eutanazii,“ řekla Kaspariová s tím, že to bude „lepší než je nechat zemřít hlady“. Obzvlášť nároční jsou podle ní například tuleni a tučňáci, kteří potřebují velké množství čerstvých ryb každý den.
Ředitelka zoo v Neumünsteru Verena Kaspariová.
Zoo v Neumünsteru se nevešla do sítě firem pokrytých státním krizovým fondem pro malé podniky. Podle ředitelky zoo kvůli nulové návštěvnosti v důsledku karantény ztratila asi 175 000 eur (4,7 milionu korun).
BBC píše, že německé zoologické zahrady plošně žádají o pomoc formou dobrovolných příspěvků veřejnost. Kromě toho podle agentury DPA usilují i o vládní injekci v hodnotě 100 milionů eur.
Německá národní asociace sdružující zoologické zahrady (VdZ) vypichuje, že zoo na rozdíl od mnoha jiných podniků nemohou přejít do „hibernace“ a snížit náklady. Zvířata musí nadále jíst, musí se o ně někdo starat a tropický pavilon potřebuje stále stejně vysokou teplotu i vlhkost.
Šéf VdZ Jörg Junhold řekl, že karanténa stojí „typickou“ německou zoo ztrátu obratu asi 500 000 eur každý týden.
Větší zoologické zahrady výpadek v příjmu pokryjí z úspor a o porážce zvířat na maso nehovoří. I ty mají nicméně nemalé problémy.
Nešťastní jsou ze současné situace i v berlínské zoo. Tam se totiž nedávno narodily malé pandy, ale roztomilé lákadlo na návštěvníky teď zoo může ukazovat jen na online přenosech. „Neustále se nám honí hlavou, že návštěvníci by je měli vidět naživo. Nechceme, aby malé pandy byly už odrostlé, až konečně budeme moci otevřít,“ řekla DPA mluvčí Philine Hachmeisterová.
Problémy má i vídeňská zoo Schönbrunn. Ta sice uvedla, že náklady na udržení zoo pokryje, ale od 1. dubna poslala 70 % svých zaměstnanců na tři měsíce domů.
Stesk po lidech
Podle BBC samotní ošetřovatelé tvrdí, že zvířata trpí i kvůli absenci lidské pozornosti, na kterou jsou zvyklí.
Podle ošetřovatelky z berlínské zoo se to týká především opic, které „milují, když mohou sledovat lidi“. „Opravdovou nudu“ pak podle ní rovněž zažívají tuleni a papoušci, kteří jsou obyčejně nadšení z návštěvníků.
Porazit zvíře na maso by obyčejně bylo skandální
Zbavování se zvířat a využití jejich masa na potravu pro ostatní je praxe, kterou kritizují ochránci přírody i veřejnost.
Například v roce 2016 jedna norská zoo vyvolala skandál, když kvůli přemnožení provedla eutanazii jedné ze zeber, jejíž tělo pak před návštěvníky předhodila tygrům. Rozlobení návštěvníci zoo ve městě Kristiansand scénu vyfotili a šířili na sociálních sítích, načež se zpráva rychle dostala do médií.
Ještě o dva roky dříve zase veřejnost pobouřila zoo v dánské Kodani, kde navzdory petici s tisíci podpisy vedení rozhodlo utratit žirafího samce Mariuse. Podobně jako zebra v norské zoo skončil jako krmivo pro lvy. Důvodem jeho utracení byla podle ředitele zoo jeho vyčerpaná genetická výbava.
Když se novináři ředitele zeptali, proč nestačí Mariuse sterilizovat, odpověděl jim, že sterilizovaný samec bude zabírat místo dalšímu samci vhodnému pro páření. „Naše žirafy jsou součástí mezinárodního šlechtitelského programu, jehož cílem je zajistit zdravou populaci žiraf,“ řekl tehdy CNN.
