Brutální zbití a zpátky na moře. Řecko čelí žalobě kvůli uprchlíkům

Za žalobou jihoevropské země stojí nevládní nezisková organizace The Legal Centre Lesvos, která podle svého webu od roku 2016 poskytuje imigrantům bezplatnou asistenci a informace z právní oblasti. Jejich svěřenci jsou zejména ti, kdo po moři přicestovali na řecký ostrov Lesbos, kde organizace i sídlí.

Incident, kterého se žaloba týká, je datován k říjnu loňského roku. Z tureckého přístavního města Marmarisu měla tehdy do Itálie vyrazit rybářská loď, na jejíž palubě bylo přibližně 200 lidí, včetně čtyřiceti dětí a těhotné ženy. Během bouře se však dostala do potíží u jižního pobřeží řeckého ostrova Kréty a kapitán musel prostřednictvím rádia požádat o pomoc.

Místo pomoci však měla loď pátrací a záchranné služby spolu se dvěma hlídkovými čluny plavidlo v nesnázích zdržet na pět hodin. Během té doby cestujícím nebylo poskytnuto ani jídlo, ani pití. Na místo nakonec dorazila malá motorová plavidla, na jejichž palubě se nacházela maskovaná komanda. Několik cestujících tvrdí, že v následujících událostech byli těmito osobami biti.

„Bylo to jako sledovat film. Muži z těch motorových člunů vyskákali na palubu a křičeli, všichni měli střelné zbraně a nože. Byli oblečení v černém a měli masky,“ cituje britský list The Guardian jednoho ze svědků události. „Začali bít lidi obušky a hledali kapitána. Dali mi ránu do obličeje a rozbili mi brýle… Chápu, že nás nechtějí, ale můžete nás bez násilí poslat zpět do Turecka.“

Pasažéři rybářské lodi měli být poté prohledáni a byly jim zabaveny mobily, pasy i peníze. Zpět do tureckých vod je Řekové poslali na malých záchranných člunech a opět jim neposkytli jídlo, pití ani záchranné vesty. Cestující si tedy nebyli schopni přivolat pomoc, a než si je turecká pobřežní hlídka „vyzvedla“, uběhlo více než 24 hodin.

Organizací podaná žaloba zároveň tvrdí, že dané praktiky se od března 2020 staly standardním postupem řecké pobřežní stráže. Turecko totiž tehdy oznámilo, že už nebude bránit uprchlíkům v cestě do EU. Podle dohody z roku 2016 přitom země za příslib finanční pomoci s řešením situace milionů uprchlíků na svém území slíbila přispět k zastavení migrační vlny do unijních zemí. Aby tak nyní uprchlíkům zamezily ve vstupu do země, používají údajně Atény právě takto brutální taktiky.

Za poslední rok zaznamenali novináři a členové skupin bojujících za lidská práva stovky podobných případů. Přesná čísla se však jen těžko ověřují. V nejméně jednom případě pak figuruje také Evropská pohraniční a pobřežní stráž, která čelí obviněním o utajování důkazů týkajících se řecké strategie.

Incident z loňského října vybočuje hlavně vysokou mírou násilí a svým rozsahem. „Je to nový a znepokojivý trend charakterizovaný plánovaným a systematickým násilím, které se za poslední rok v egejském regionu zvýšilo. Proti migrantům se nyní používají dokonce pátrací a záchranné lodě, což je novinka,“ uvedla Natasha Ntailianiová, právnička z The Legal Centre Lesvos, která některé z obětí události zastupuje.

Žalobu dokládá celkem 11 svědectví a několik důkazů v podobě fotografií, videí, GPS souřadnic, hlášení z lodního rádia nebo výpisů telefonních hovorů. Jedná se navíc o celkem pátou žalobu, kterou organizace během posledních let k ECHR podala.