Brutalita středověku v 21. století. USA znovu použily „ninja raketu“

„Kombinuje středověkou brutalitu s vyspělou technologií,“ popisuje deník New York Times (NYT) raketu R9X, která se v polovině června provrtala střechou auta, v němž seděl Chálid al-Arurí. Džihádista, kterého už od 90. let spojují s Al-Káidou.

Že šlo právě o R9X, vyplývá ze snímků zasaženého automobilu a trosek samotné rakety. Spojené státy její použití nepotvrdily. Jak americká, tak džihádistická strana nicméně později informovaly, že onoho dne se v syrském Idlibu odehrál útok dronem, v jehož důsledku přišel o život veterán Al-Káidy al-Arurí .

Ačkoliv byla podle NYT speciální verze rakety Hellfire vyvinuta už téměř před deseti lety, ještě poměrně nedávno se toho o ní moc nevědělo.

Jako první jí detailně popsali novináři z Wall Street Journal loni v květnu. Jde nejméně o padesátikilogramovou raketu, z níž v okamžiku před zasažením cíle vyjede šest dlouhých čepelí.

Dosud Američané použití této zbraně oficiálně přiznali pouze ve dvou konkrétních případech, píše NYT. Jednou v režii CIA, podruhé Společného velitelství speciálních operací, přičemž šlo o zabití jednoho z klíčových operativců Al-Káidy a strůjců útoku proti americkému torpédoborci USS Cole v roce 2000 Džamála al-Badáwího, který byl zabit v roce 2019 v Jemenu, a tehdejší dvojky Al-Káidy a zároveň zetě Usámy bin Ládina Abú al-Chajr al-Masrího, zabitého na povel CIA v Idlibu v roce 2017.

Na internet se po útoku na druhého z jmenovaných teroristů dostaly fotografie, na kterých byl vidět vůz s otvorem ve střeše bez dalšího poškození, které by nasvědčovalo zásahu běžnou raketou s výbušnou hlavicí. Bylo zřejmé, že armáda musela použít raketu, která není explozivní.

Dosud byla zbraň podle NYT použita celkem „asi šestkrát“. Jde nicméně spíš o odhad, někteří experti počítají i s vyšším číslem. Vyvinuta byla za prezidenta Baracka Obamy a jejím cílem mělo být snížení počtů civilních obětí i škod na majetku v dlouhotrvající válce USA s terorismem napříč Blízkým východem i Afrikou.

Americké síly po ní sahají v momentě, kdy chtějí zlikvidovat jednotlivce a minimalizovat nebezpečí ohrožení lidí v jeho okolí, což jde s výbušnou hlavicí velmi těžko. Dotazy směřované na R9X v souvislosti s nedávným zabitím al-Arurího Pentagon i CIA odmítly komentovat.

Ze snímků a videí poničeného automobilu a zbytků zbraně vyfocených na místě je nicméně podle Military Times patrné, že šlo o R9X. „Ninja raket“, jak se tajné americké zbrani přezdívá, střechou auta prolítla dokonce hned trojice.

Spojené státy mají k mlčení kolem těchto raket dobré důvody. A to i přesto, že se jedná o zbraň, která má za cíl snižovat riziko pro případné civilisty pohybující se blízko cíle. „Tak za prvé: je to děsivé - to přidání nožů. A to si myslím, že z toho dělá citlivou věc. Za druhé: je to očividně zkonstruováno pro cílené zabíjení, a to je celkově velmi kontroverzní věc,“ řekl k tomu pro Seznam Zprávy Chris Cole, zakladatel britské organizace Drone Wars usilující o mezinárodní zákaz používání dronů ve válečných konfliktech.

Pozitivum v nevýbušných hlavicích Cole v kontextu civilních obětí nevidí: „Zatímco tyto rakety můžou snížit pravděpodobnost nezamýšlených obětí z poškození výbuchem, představují nebezpečí, že zvýší počet takových útoků.“ S tím podle Cola souvisí i druhé, a ještě větší nebezpečí „další legitimizace a přijímaní mimosoudního zabíjení/cíleného zabíjení“.

Ačkoliv se celá věc podle Cola může zdát na první pohled jako dobrý nápad, hrozí, že tato „nová munice - a bezpochyby i její kopie, protože ostatní státy se po USA opičí - můžou způsobit, že se cílené zabíjení drony naprosto utrhne ze řetězu“.

Spojené státy minulý rok oznámily, že za posledních pět let při bojích s takzvaným Islámským státem provedly na území Sýrie a Iráku na 34 tisíc náletů, při nichž zemřelo 1300 civilistů. Exilové skupiny, které boje sledují, uvádějí, že skutečný počet civilních obětí dosahuje až desetinásobku přiznaného čísla.

Hranice toho, kdo se může stát obětí cíleného zabíjení, se posunuly zkraje letošního roku, kdy po americkém dronovém útoku poblíž letiště v iráckém Bagdádu zemřel íránský generál Kásim Solejmání.

Likvidace vysoce postaveného velitele suverénního státu, jímž Írán je, na území jiného státu vyvolala kromě eskalace americko-íránského sporu i velkou debatu o legitimitě cíleného zabíjení. Na tom, zda americký prezident Donald Trump rozkazem zabít za těchto podmínek Solejmáního porušil mezinárodní právo, se neshodují právníci, diplomaté, ani politici.