Článek
„Evropská komise obvykle nezveřejňuje své zprávy o auditu nebo informace související s auditem, kromě výjimečných situací, kdy existuje důležitý veřejný zájem na transparentnosti informací,“ píše se v poznámce ke krátké zprávě na stránkách bruselské administrativy.
A tou výjimečnou situací je střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Centrála Evropské unie se rozhodla totiž publikovat kompletní zprávu v angličtině i češtině, která konstatuje, že Česká republika při přidělování dotací koncernu Agrofert několikanásobně pochybila. A hlavně že český premiér porušuje pravidla o střetu zájmů.
Celou zprávu, na jejíž zveřejnění v Bruselu tlačila Transparency International, najdete ZDE. Některé pasáže ovšem s ohledem na ochranu osobních údajů bruselští úředníci začernili.
Podle europoslance Tomáše Zdechovského tento krok Evropské komise definitivně znamená, že jedinou cestou pro Česko, jak závěry auditu zvrátit je obrátit se na unijní soud.
Redakce Seznam Zpráv v minulosti dokumenty Evropské komise získala a postupně zveřejnila překlady i podrobné analýzy, které popisují, jak ke svým závěrům auditoři dospěli.
Český premiér dlouhodobě namítá, že v žádném střetu zájmů není a být nemůže, protože své impérium Agrofert vložil do svěřenských fondů.
V reakci na páteční zveřejnění auditní zprávy z roku 2019 Andrej Babiš opětovně na Twitteru uvedl: „Je to účelový a zmanipulovaným audit uměle vyvolaný profesionálními udavači z řad Pirátů.“ Dodal, že všem požadavkům podle zákona vyhověl.
Právě na těchto desítkách stran se s tímto jeho tvrzením auditoři podrobně vyrovnávají.
„Svěřenské fondy mají každý jednoho svěřenského správce, který má jednat nezávisle (bod 7.3 statutu). Pravomoc svěřenského správce jednat je nicméně v bodě 7.6 statutu výrazně omezena do takové míry, že deklarovaná schopnost jednat nezávisle je svěřenskému správci v podstatě odebrána, pokud jde o zásadní rozhodování týkající se majetku svěřenských fondů, který je ve statutu uveden,“ píší například auditoři.
Přímé napojení Babiše na fondy pak dokládají například přes roli premiérovy manželky Moniky. Ta zasedá v radě protektorů – tedy těch, kteří dohlížejí na svěřenské správce, že plní své povinnosti.
„Manželka pana Babiše není osobou blízkou jen ve vztahu k panu Babišovi, ale je také členkou rady protektorů jakožto rodinný protektor v obou svěřenských fondech (AB private trust I a AB private trust II). Jako rodinného protektora ji jmenuje a odvolává pan Babiš jako zakladatel a obmyšlená osoba obou svěřenských fondů kdykoli, dle svého uvážení a s okamžitým účinkem,“ popisují auditoři fungování fondů.
A dovozují z toho zcela jasně, že tím pádem má premiér přístup k informacím o tom, co se s jeho firmami děje, ač by právě tomuto měly svěřenské fondy zamezit.
Další podrobnosti naleznete v následujících odkazech:
Komise dále v doprovodné zprávě píše, že „od vydání závěrečné zprávy o auditu bylo dosaženo pokroku při vyjasnění některých auditních zjištění (například pokud jde o rozhodné datum pro použití článku 4c českého zákona o střetu zájmů, který útvary Komise akceptovaly jako 1. září 2017)“. Zveřejněná závěrečná zpráva přitom ještě mluví o únoru 2017, kdy předpis původně vstoupil v platnost v Unii.
„České orgány rovněž zajistily určitá zlepšení v systému řízení a kontroly s cílem zmírnit možné střety zájmů úředníků veřejné správy. Vzhledem k preventivním opatřením přijatým programovými orgány na žádost Komise nebyly na operace, jichž se výsledky auditu týkají, vykázány žádné výdaje a finanční prostředky EU tak zůstávají chráněny před riziky zjištěnými během auditu,“ uzavírá bruselská tisková zpráva.
