Článek
Dnes ovšem poslanci z petičního výboru Evropského parlamentu vyzvali Evropskou komisi k ráznějšímu postupu vůči Polsku kvůli prodlužování těžby v uhelném dole Turów poblíž českých hranic. Výbor projednal petici obyvatel Libereckého kraje, podle níž těžba připravuje lidi z nedalekých obcí o pitnou vodu. Většina zákonodárců se v diskusi shodla na tom, že Brusel by měl s Polskem zahájit řízení pro porušení práva Evropské unie, proti se postavili polští vládní europoslanci.
Polsko přes výzvy českých úřadů i obyvatel kraje v květnu rozhodlo o prodloužení těžby v dole o dalších šest let. Podle právničky Petry Urbanové z kanceláře Frank Bold, která v případu zastupuje český kraj a petici dnes před europoslanci prezentovala, porušuje projekt unijní směrnice o dopadu na životní prostředí či zásoby pitné vody. Petice podepsaná 13 000 lidmi proto žádá EK o bezodkladnou akci, k čemuž se dnes připojila též řada poslanců.
Liberecký hejtman Martin Půta vnímá dnešní rozhodnutí Bruselu jako potenciálně důležitý obrat v příběhu, který se píše už řadu let. „Třeba se polský investor konečně chytne za nos a uvědomí si, že takto obrovský zásah do krajiny není možný bez odpovídající spolupráce se sousední zemí, na kterou by rozšíření dolu mělo bezesporu vliv,“ řekl Půta Seznam Zprávám.
Výbor projednal petici obyvatel Libereckého kraje, podle níž těžba připravuje lidi z nedalekých obcí o pitnou vodu.
Většina zákonodárců se v diskusi shodla na tom, že Brusel by měl s Polskem zahájit řízení pro porušení práva Evropské unie, proti se postavili polští vládní europoslanci.
Na hnědouhelný důl navazuje elektrárna.
Polsko přes výzvy českých úřadů i obyvatel kraje v květnu rozhodlo o prodloužení těžby v dole o dalších šest let.
Projekt podle české strany porušuje unijní směrnice o dopadu na životní prostředí či zásoby pitné vody.
Skupina PGE, které důl i přilehlá elektrárna patří, chce těžit až do roku 2044. Důl navíc plánuje rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních.
Zástupce unijní exekutivy Aurel Ciobanu-Dordea dnes konstatoval, že komise se na českou žádost snaží zprostředkovat dialog mezi oběma zeměmi.
„Je to evidentní útok na práva obyvatel. Je velmi důležité, aby komise jednala rychle,“ prohlásila španělská místopředsedkyně výboru ze socialistické frakce Cristina Maestreová Martínová.
Další poslanci podotýkali, že kromě porušování práv obyvatel jde rozšiřování dolu a prodlužování těžby uhlí proti unijní politice přechodu na čisté zdroje energie. Skupina PGE, které důl i přilehlá elektrárna patří, chce těžit až do roku 2044. Důl navíc plánuje rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních.
Podle řady europoslanců navíc polská strana selhala v tom, že neposkytla českým úřadům dostatek informací. „U podobných projektů poblíž hranic musí být podrobná výměna informací,“ konstatoval německý člen výboru Peter Jahr z nejsilnější europarlamentní skupiny lidovců.
Nedostatek poskytnutých informací vytýká Varšavě i české Ministerstvo životního prostředí. Ministr Richard Brabec koncem června prohlásil, že Polsko nedalo českým úřadům řadu požadovaných informací a zároveň porušilo zmíněné unijní směrnice.
Liberecký hejtman Půta má za to, že porušení evropských pravidel ze strany Polska je evidentní. „Schválili si prodloužení těžby na své straně, aniž by se zajímali o náš názor. Není přece možné spouštět tak obrovskou investiční akci, přičemž důl by měl končit šedesát metrů od české hranice, aniž by se vedl důstojný dialog,“ dodal pro Seznam Zprávy Půta.
Zástupce unijní exekutivy Aurel Ciobanu-Dordea dnes konstatoval, že komise se na českou žádost snaží zprostředkovat dialog mezi oběma zeměmi. Česko by podle něj nyní mělo předložit požadavky, které má směrem k Polsku. Brusel má na celou mediační proceduru půl roku.
„Pokud by tento přístup správně nefungoval, nebudeme váhat využít všechny dostupné nástroje,“ připustil Ciobanu-Dordea, že EK nakonec k řízení pro porušení unijního práva může sáhnout.
Podle většiny poslanců je však půlroční doba na vyjednávání příliš dlouhá a komise by měla zakročit rychleji. Počínání Polska dnes kritizovala také řada českých zástupců. Zatímco lidovec Tomáš Zdechovský zdůraznil, že případ poškozuje jinak dobré česko-polské vztahy, pirátský poslanec Mikuláš Peksa vyzval polské kolegy, aby přijeli ochutnat vodu, jejíž kvalita se v souvislosti s těžbou v příhraničních oblastech zásadně zhoršuje. Komunistka Kateřina Konečná zase navrhla, aby EP uspořádal veřejné slyšení za účasti lidí z postižených obcí.
Ke shovívavosti vůči Polsku nabádala v diskusi více než desítky členů výboru a dalších poslanců jen dvojice polských zákonodárců z konzervativní frakce, kteří patří k vládní straně Právo a spravedlnost. Poslankyně Anna Zalewská prohlásila, že Polsko má studii, podle níž studny v okolních obcích nepřicházejí o vodu kvůli dolu, ale kvůli dlouhodobému suchu. EP by podle ní měl vzít kromě české petice v potaz i petici polskou požadující pokračování těžby.
Liberecký hejtman Půta ovšem upozorňuje, že ve hře jsou i obrovské sumy, o něž by Česko přišlo, pokud by Polsko neuznalo, že hnědouhelný důl bere lidem v pohraničí Libereckého kraje pitnou vodu, obtěžuje je hlukem a prachem a že jim kvůli dolování uhlí praskají domy. „Je, myslím, jasné, že to není Česko, kdo by měl platit náhradní vodovody nebo výstavbu protihlukových valů. Nahradit škody musí ten, kdo je způsobil,“ míní.
Prodloužení těžby v polském hnědouhelném dole Turów představuje podle něj ohrožení zdrojů pitné vody pro tisíce domácností v Libereckém kraji doprovozené negativními dopady těžby i provozu elektrárny, jako je znečištění ovzduší, zvýšená hladina hluku, posuvy terénu a vypouštění skleníkových plynů.
Jednání se dnes účastnil také Milan Starec z obce Uhelná, který europoslance upozornil, že problém s vodou se netýká jen blízké budoucnosti, ale že již dnes mají kvůli těžbě v dole Turów vyschlé studny řady rodin. Hladina podzemní vody totiž klesla na některých místech v příhraničí až o 60 metrů. Lidé tak musejí prát prádlo u příbuzných a zemědělci vybíjejí stáda, protože je nemají čím napájet.
