Čínské magnety přitahují celý svět. Brusel se jich chce zbavit

Nedostatek permanentních magnetů ze vzácných zemin ohrožuje vytyčené cíle Evropské unie v oblasti ochrany klimatu.

EU se tak inspirovala Spojenými státy a Velkou Británií, které se rozhodly podpořit domácí výrobu podobných produktů formou daňových úlev. Bez nich se totiž mohou rozloučit se splněním emisních cílů.

Ale to není jediný cíl, zároveň by se tím snížila závislost na Číně, jejíž producenti v současné době světovému trhu s magnety dominují. Čína totiž do EU dodává 98 procent poptávaných magnetů z prvků vzácných zemin, což je soubor 17 minerálů používaných v celé řadě odvětví včetně elektroniky, obrany a letectví.

Evropští představitelé doufají, že jejich snahy budou mít stejný úspěch, který zaznamenali při budování odvětví baterií elektromobilů. EU tenkrát nabídla financování a koordinaci projektů, což přilákalo investory. Podpora výroby baterií za poslední tři roky vynesla 40 miliard eur na přislíbených investicích do 38 plánovaných „velkotováren“, uvedla klimatická skupina Transport & Environment.

Návrhy, které EU zvažuje, zahrnují právě levnější financování i kompenzace vyšších nákladů na suroviny, uvádí server CNBC. „Pokud máme investovat vlastní kapitál, budeme potřebovat koordinované úsilí, abychom si zajistili patřičný výnos,“ řekl pro CNBC Constantine Karayannopoulos, generální ředitel společnosti Neo Performance Materials.

Společnost Neo vlastní jediné komerční zařízení na separaci vzácných zemin v Evropě a je připravena v Estonsku postavit továrnu na permanentní magnety v hodnotě 100 milionů dolarů, dodal Karayannopoulos.

EU koncem loňského roku zahájila činnost Evropské aliance surovin (ERMA), aby zajistila, že blok bude mít řadu důležitých minerálů potřebných pro ekologickou transformaci a že se vzácné zeminy stanou prioritou. Blok si klade za cíl vytvořit či podpořit domácí těžbu a zpracování surovin včetně prvků vzácných zemin, aby se snížila zranitelnost vůči jakémukoli narušení dodávek v Číně.

EU a Británie se zavázaly k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Vzhledem k tomu, že se zelená cesta bez magnetů neobejde, očekává se, že se poptávka zvýší až desetkrát.

Thierry Breton, evropský komisař pro vnitřní trh, na červnové konferenci řekl, že cílem EU je do roku 2030 dodávat 60 procent magnetických součástek pro větrné turbíny: „Věřím, že jsme na tom se vzácnými zeminami a permanentními magnety stejně jako před několika lety s bateriemi a lithiem.“

Životaschopný „magnetický průmysl“ v Evropě by také potřeboval podporu zákazníků, jako jsou výrobci automobilů, kteří musí souhlasit s tím, že si za ekologický produkt připlatí. I zde by chtěla Komise zapůsobit a odvětví zatraktivnit.

Německý Vacuumschmelze (VAC), jediný hlavní výrobce permanentních magnetů na západní polokouli, plánuje do budoucna expanzi továrny na výrobu magnetů pro rostoucí evropský průmysl elektromobilů. Společnost v současné době čeká, zda se projekt vyplatí.

„Čínští výrobci permanentních magnetů platí za suroviny o zhruba 25 procent méně než my,“ řekl Bernd Schleede, expert na permanentní magnety ve společnosti VAC. Čínští producenti podle Schleeda využívají třináctiprocentní vrácení DPH za suroviny a obvykle dostávají desetiprocentní dotaci na suroviny od místních vlád.

„Aby došlo k nastavení rovných podmínek, měla by EU tuto mezeru kompenzovat, nebo by měla zvážit cla za dovoz magnetů. Osobně bych dal přednost první možnosti,“ dodal pro CNBC Schleede.