Článek
Ministr životního prostředí Richard Brabec ani ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (oba za ANO) nevidí důvod přepracovat kritéria, podle nichž se má rozdělit 41 miliard korun evropských dotací určených pro české a moravské „uhelné“ regiony.
Nepřimělo je k tomu ani to, že kritéria prověřuje eurokomisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreirová, na niž se stejně jako na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou obrátil hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (STAN).
Podle jeho názoru model zvolený dvěma v úvodu jmenovanými ministry není spravedlivý vůči územím, která budou transformací zasažena nejvíce. Resorty však nesouhlasí.
„Považujeme rozdělení finančních prostředků za objektivní a vyvážené a neplánujeme nějak měnit metodiku, na základě které došlo k rozdělení alokace,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv ohledně možných změn mluvčí Ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát.
Jde o peníze z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci, z nichž se mají v Česku financovat projekty v rámci připravovaného Operačního programu Spravedlivá transformace. Měly by se rozdělit na tři hromádky pro tři kraje, které postihne konec těžby a spalování uhlí v souvislosti s plánem EU dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.
Moravskoslezský kraj by podle zvoleného modelu měl mít na transformační projekty k dispozici 18,9 miliardy korun, Ústecký 15,8 a nejmenší Karlovarský „jen“ 6,3 miliardy korun.
Komisařka se dopisem zabývá
Karlovarský hejtman je na vládní představitele rozzloben. Mluví o netransparentním jednání a minimálním časovém prostoru pro uplatnění připomínek.
„Vláda nerespektuje hlavní cíle Fondu pro spravedlivou transformaci ani způsob, kterým Evropská komise sama rozdělovala finance z tohoto fondu mezi jednotlivé členské země,“ tvrdí první muž karlovarského regionu, na jehož území podniká těžební firma Sokolovská uhelná.
Kulhánek napsal předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a eurokomisařce pro soudržnost a reformy Elise Ferreirové stížnost. Žádá je, aby postup ministerstev řízených Brabcem a Dostálovou prošetřily.
„Vaším dopisem se zabývá komisařka Elisa Ferreirová a Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku. Toto generální ředitelství jsme upozornili na potřebu věnovat spravedlivé transformaci Karlovarského kraje náležitou pozornost,“ napsala nyní Kulhánkovi v odpovědi Dana Kovaříková, která vede Zastoupení Evropské komise v České republice.
Hejtman Kulhánek považuje za popření principů solidarity a partnerství, na nichž stojí celá Evropská unie, když se peníze mají dělit téměř výhradně s ohledem na počet obyvatel žijících v tom kterém kraji.
Při dělení 41 miliard pro uhelné regiony byla sice brána v úvahu i další čtyři kritéria (HDP v kraji, nezaměstnanost, plocha dotčená těžbou a potenciál kraje pro rozvoj nových odvětví), ale byla jen doplňková.
Nejmenší kraj se přitom cítí být probíhajícím útlumem těžby uhlí a přechodem na bezemisní energetiku relativně nejvíce zasažen. Tvrdí, že je na tom dnes podstatně hůře než třeba Moravskoslezský kraj, který už má odchod od uhlí z větší části za sebou – většina uhelných dolů podniku OKD tam už byla uzavřena a sanaci na sebe převzal stát.
Kulhánek dokonce v dopise Ursule von der Leyenové a eurokomisařce Ferreirové o Brabcovu ministerstvu uvedl, že peníze nejdříve „jednostranně a bez diskuse“ politicky rozdělilo a teprve dodatečně zpětně dopočítalo váhu jednotlivých kritérií tak, aby tím navrhované rozdělení bylo potvrzeno.
To ale ministerstvo striktně odmítá. „Postup pro rozdělení prostředků jsme s Evropskou komisí konzultovali,“ uvádí mluvčí ministerstva Ondřej Charvát. Tvrdí, že při rozdělování peněz použili obdobný postup a i samotný vzorec pro výpočet, jaký dříve použila právě Evropská komise při rozdělení peněz z inkriminovaného fondu pro jednotlivé členské státy.
Podle lidí mají nejvíce
Karlovarský kraj už dříve předložil vlastní návrh, který by ve výsledku znamenal rozdělení peněz zhruba na třetiny. Prý se jejich vlastní výpočty (na rozdíl od ministerských) opírají o zcela objektivní kritéria.
Nicméně se svým postojem je vedení nejmenšího kraje v čele s hejtmanem za STAN na české straně osamoceno. Zbylé dva uhelné kraje, v jejichž čele stojí hejtmani za vládní ANO, považují rozdělení peněz za férové.
„Stále v přepočtu na jednoho obyvatele je na tom Karlovarský kraj nejlépe ze všech uhelných regionů a náš kraj je na tom nejhůře,“ podotýká moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák.
„Já to rozdělení akceptuji,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv v podobném duchu i hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller. Rozdělení peněz, kdy počet obyvatel hrál zásadní roli, byť ne jedinou, považuje za dobrý kompromis.
Brabcovo Ministerstvo životního prostředí argumentuje, že všechny tři kraje měly v počátku rozdílné představy, jak peníze rozškatulkovat, a každé přirozeně hledalo nejvýhodnější model pro sebe.
„Ani návrhy ostatních krajů jsme ale neakceptovali,“ podotýká mluvčí resortu Charvát. Odmítá, že by Karlovarsko bylo poškozeno a též poukazuje na to, že v poměru k počtu obyvatel nakonec dostane více peněz než ostatní. A to asi 21 200 Kč na obyvatele, kdežto v Moravskoslezském to bude zhruba 15 700 Kč. Vše se podle mluvčího opírá o veřejně přístupná data uvedená v metodice.
„Rozdělení plně respektuje principy regionální politiky, kdy v ekonomicky nejslabším Karlovarském kraji bude podpora nejintenzivnější,“ obhajuje zvolený postup i mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.
Upozorňuje také na to, že Operační program Spravedlivá transformace, do něhož peníze z Fondu pro spravedlivou transformaci potečou, nebude jediným zdrojem finančních prostředků pro následující programové období 2021 až 2027. Mluvčí podotýká, že Karlovarský kraj může čerpat třeba také z nového Modernizačního fondu, kde jsou strukturálně postižené regiony zvýhodněny.
