Článek
Brusel se tvrdě pouští do boje proti nevýhodným korporátním daním členských států. Evropská unie tak chce docílit toho, aby se společnosti, ale i bohatí jednotlivci více zapojili do obnovy evropského hospodářství po koronavirové pandemii.
Paolo Gentiloni, evropský komisař pro hospodářství, pro Financial Times uvedl, že Brusel chce ztížit agresivní daňové plánování kvůli plánu vztahujícímu se k fondu obnovy, který si z finančních trhů půjčil 750 miliard eur. Evropská unie také chce silněji zakročit vůči členským státům, které mají příliš nízké daně, čímž překrucují jednotný trh.
Agresivní daňové plánování
Agresivní daňové plánování zahrnuje využití uměle vytvořených operací či struktur a využívání nesouladu mezi daňovými systémy, které vede k narušování daňových pravidel členských států a prohlubuje ztrátu daňových příjmů.
(Zdroj: Evropský parlament)
Více peněz na obnovu
„Řešení agresivního daňového plánování je zásadní, pokud chceme mít na jednotném trhu rovné podmínky,“ uvedl italský komisař, který ve čtvrtek vystoupil před Evropským parlamentem. „Musíme použít všechny nástroje, které máme k dispozici, abychom se vypořádali s agresivním daňovým plánováním, zejména nyní, když pracujeme na hlavních zásadách na podporu oživení a odolnosti,“ dodal Gentiloni.
Brusel se v současnosti zaměřil na nadnárodní korporace a jejich daňové optimalizace v jiných zemích, a to především kvůli vysokému zadlužení, které má pomoci evropskému bloku zvládnout covidovou recesi. Evropská unie se snaží prosadit několik daňových návrhů, jako je například povinnost korporací odvádět daně transparentně, ale často naráží na nutnost jednomyslného souhlasu členských zemí v otázkách daňové politiky.
Konec evropských daňových rájů
Evropská komise v květnu identifikovala země mezi členskými státy včetně Nizozemska, Irska, Lucemburska a Maďarska, jejichž daňové zákony zneužívají korporáty k agresivnímu daňovému plánování. Toto by mohlo pomoci vyvinout tlak od ostatních vlád na tyto země, píše Financial Times. Na druhou stranu existuje obava, že vznikne koloběh pomstychtivého blokování návrhů u jednacích stolů, pokud by k tlaku došlo.
Bruselská administrativa proto v červenci navrhla, že by mohla využít článek 116 smlouvy o EU k právním krokům proti těmto daňovým zákonům, pokud by ohrožovaly jednotný evropský trh. Kdyby k tomu došlo, stále by musela většina členských zemí souhlasit, ale podobný návrh by již nebylo možné vetovat jedním hlasem.
„Kvůli současnému legislativnímu postupu může být přijetí daňových návrhů extrémně zdlouhavé,“ vysvětluje možnost využití článku 116 Gentiloni. Článek však nejspíše nebude použit dříve než v průběhu příštího roku, protože bude nutné přesně nastavit specifikace, které zacílí pouze na problematické zákony.
